Lukáš Kovanda: Měď a zlato jsou dnes rekordně drahé. Proč přesně?
„Investovat teď do mědi je ta nejlepší investice, kterou jsem za třicet let viděl,“ říká matador komoditních trhů Jeff Currie, kterého cituje agentura Bloomberg. Cena mědi je přitom na historickém rekordu. Na rekordu je také další kov, zlato. Co stojí v pozadí mánie po těchto kovech?
Začněme mědí. Ta dnes na burze v Londýně překonala úroveň 11 tisíc dolarů za tunu, a to poprvé v historii. Mědi je třeba v lecčems, od vojenské techniky a elektroaut přes elektrizační soustavy umožňující větší zapojení zelených zdrojů po datová centra, potřebná pro rozvoj umělé inteligence (AI). Meď tak podle zmíněného investora Currieho poroste už jen díky masivním státním dotacím na ozeleňování. A také ovšem kvůli větším armádním výdajům v éře deglobalizace.
Přitom nabídka mědi je omezená, protože otevřít nový důl není vůbec snadné, ani levné. A v éře deglobalizace to bude ještě obtížnější než dosud i z politických důvodů a kvůli rostoucímu napětí mezi Západem a zbytkem světa. Ostatně proto teď největší těžař světa, australský BHP, tolik stojí o převzetí britského konkurenta Anglo American, jenž má ve svém portfoliu vysoce ceněné měděné doly.
Vždyť společnosti Anglo American jsou její měděné doly natolik drahé, že se radši zbaví legendární firmy De Beers, která svého času, ve 20. století, představovala de facto světový diamantový monopol a která stojí za jedním z nejúspěšnějších marketingových hesel historie – „Diamaty jsou věčné.“
Anglo American přitom drží v De Beers většinu takřka sto let, už od roku 1926. Nyní se ale schyluje k prodeji De Beers, neboť Anglo se potřebuje ubránit převzetí ze strany zmíněné BHP. Tudíž musí zeštíhlit svůj záběr. Hodlá už se proto dále soustředit pouze na těžbu mědi (a železné rudy). Diamanty jsou sice věčné, ale měď zjevně vynáší víc.
Je přitom tedy evidentně pořád levnější koupit již fungující doly než budovat úplně nové. Proto BHP o Anglo American tolik stojí. A proto se Anglo radši zbaví diamantů, jen aby si kontrolu nad měděnými doly udržela.
To vše navíc v době, kdy se podstatná část světa snaží omezit svoji závislost na dolaru, zejména pak země typu Číny, Indie a samozřejmě Ruska. Své příjmy z prodeje komodit tudíž více než v minulosti ukládají nikoli do dolaru, resp. dolarových dluhopisů americké vlády, nýbrž do zlata. Proto je na historickém maximu také právě zlato, jak si dále přiblížíme.
Nejvíc zlata nakupují neutrální země
Tento pokles poptávky po amerických dluhopisech vede – a povede – k tomu, že úrokové sazby na dolaru už nebudou klesat tak nízko jako dříve. Budou vyšší. Tím pádem i dolar silnější. A protože měď se v dolaru obchoduje, pevnější dolar znamená trvaleji vyšší cenu mědi. A samozřejmě i dalších komodit, zlata ostatně také.
Vedle mědi je zlato tedy dalším kovem, který dnes překonal historický cenový rekord. Poprvé v historii dnes cena troyské unce zlata dosáhla úrovně 2450 dolarů. Zlato mocně žene vzhůru poptávka oněch zemí, jež se snaží omezit svoji závislost na dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
Nejvíce zlata proto nyní nakupují země, které v kontextu války na Ukrajině zachovávají neutrální postoj a mohly by se s USA dostat „do křížku“ – letos v prvním čtvrtletí šlo konkrétně o Čínu, Turecko, Indii a Kazachstán.
Česko v první pětce
Ovšem Česko se v nákupech zlata letos v období od ledna do března umístilo v celosvětovém pořadí v první pětce, s uvedenými čtyřmi zeměmi. Česká národní banka totiž v daném období nakoupila hned pět tun zlata; zejména v rámci diverzifikace svých devizových rezerv, které po přepočtu na hrubý domácí produkt jsou největší v EU a patří k jedněm z největších na světě.
Cena zlata v majetku České národní banky v posledním zhruba roce proto raketově a historicky bezpříkladně stoupá. Za uplynulý zhruba rok o více než 300 procent.
Za příkrým nárůstem ceny zlatých rezerv ČNB jsou jak její zmíněné nákupy drahého kovu, tak výrazný vzestup jeho ceny – vzestup až na dnešní zmíněný nominální historický rekord.
Hodnota zlata v majetku ČNB je nominálně rovněž na rekordu. Koncem letošního dubna činila takřka 65,9 miliardy korun. To je přibližně šestinásobek průměrné hodnoty zlata v majetku ČNB v celém období od vzniku samotné ČR v roce 1993 do letoška.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde:
Zlatá horečka je zpět. Zlato letos zdražilo o 17 procent. "Pomáhá" tomu politický i ekonomický neklid ve světě. Jenže, není všechno zlato, co se třpytí: třeba během inflace zlato nikoho neochránilo. 
Bohatí lidé kupují zlato, bojí se budoucnosti. Nebo?
Trhy
