Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Statistici uměle snížili inflaci a vláda díky tomu ušetří miliardy na dluhopisech
Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze o 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. ČNB pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, předpokládalo nárůst o 15,3 procenta. Je v tom háček, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nebývalý rozdíl v převážné většině odhadů inflace a v její skutečné hodnotě je do značné míry dán metodikou, jakou Český statistický úřad zvolil k zachycení dopadu zavedení energetického Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Takže v říjnu díky zavedení obou opatření statisticky poklesla cena elektřiny meziročně o zhruba 38 procent, zatímco nebýt těchto opatření, naopak by její cena rostla o přibližně 35 procent.
Inflace v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami v bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil, uvedl Český statistický úřad.
Opatření proti drahým energiím stlačila inflaci, stále je jedna z nejvyšších
Money
Jestliže by na tato opatření nedošlo, říjnová meziroční inflace by činila nikoli 15,1 procenta, ale 18,6 procenta. A pokud by ČSÚ zvolil jinou metodiku zachycení dopadu zavedení uvedených opatření, byla by inflace docela pravděpodobně někdy v pásmu mezi hodnotami 15,1 a 18,6 procenta.
Výnos dluhopisů klesne
ČSÚ přitom zvolením metodiky výpočtu říjnové inflace nejen navozuje iluzi, že v Česku je inflace nižší, než jaká ve skutečnosti je, ale navíc a dost možná zejména ušetří státu opravdu hodně peněz. Držitelé protiinflačních spořících dluhopisů vlády ČR se totiž dočkají úroku jen kolem patnácti procent, namísto úroku až kolem devatenácti procent, jenž jim měl náležet nebýt zmíněné vládní úlevy od drahých energií a souvisejících statistických úprav. Výnos na protiinflačních dluhopisech se totiž bude odvíjet právě od říjnové inflace. Ke smůle držitelů těchto dluhopisů je říjnová inflace nejnižší od letošního dubna. Vždyť ještě zářijová inflace vykázala hodnotu rovných osmnácti procent.
Česká bankovní asociace v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.
Potvrzeno. Česko vstoupilo do recese, tvrdí i bankovní asociace
Money
Čeští statistici tak Fialově vládě zvolením metodiky ušetří miliardy korun, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad protiinflačních spořících dluhopisů – Dluhopisů Republiky. V loňské, zatím poslední emisi jich vláda prodala za 41,1 miliardy korun. Nabízela je od 20. září do 23. prosince. Držitelé těchto dluhopisů se tedy za letošní rok dočkají úroku nikoli kolem až devatenácti procent, ale jen kolem patnácti procent. To znamená, že stát jen na této emisi na úrocích ušetří v letošním roce zhruba 1,6 miliardy korun. Celkově ale bude jeho úspora v miliardách, jelikož uměle snížená inflace poníží postupně úrok také na Dluhopisech Republiky z dalších emisí.
Přitom dovedeme-li použitou metodiku ČSÚ do extrému, tak pokud bychom odevzdali všechny své peníze vládě a ta za nás udělala veškeré naše nákupy (jako za nás teď platí poplatek za obnovitelné, resp. podporované zdroje), spotřebitelská inflace bude nulová. Jenže inflační tlaky v ekonomice přece nemizí s tím, že se změní postava kupujícího.
Věrnostní programy patří k populárním tahákům obchodníků. V běžných dobách spotřebitelé za své osobní údaje dostanou příležitost dostat nějaký bonus k nákupu. V současnosti ale řetězce začaly své věrnostní programy zneužívat a jejich chování začíná připomínat diskriminaci, míní komentátor newstream.cz Stanislav Šulc.
Stanislav Šulc: Slevové karty řetězců jako lék na drahotu? Spíše špinavá hra
Názory
Ve zbývajících dvou měsících roku zřejmě dojde opět na navýšení inflace, ovšem inflace by již neměla dosáhnout úrovně dvaceti procent. V příštím roce bude inflace postupně klesat. Za celý letošní rok dosáhne průměrně úrovně kolem patnácti procent, v příštím roce kolem deseti procent.
Nově zveřejněná čísla k říjnové inflaci dále snižují pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v podání České národní banky. Koruna proto v reakci na jejich zveřejnění oslabila. Část českých i mezinárodních investorů si tuzemskou měnu nakupovala s vyhlídkou, že ještě existuje nemalá šance na zvednutí úroků, a tedy zvýšení atraktivity koruny a korunových aktiv coby výhodného „úložiště“ volných peněz.
Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera naznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Lukáš Kovanda: Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak
Názory
