Reklama

Lukáš Kovanda: Snížení DPH na potraviny je zrádné. Mohlo by inflaci jen přiživit

nákupy, ilustrační foto
ČTK
Lukáš Kovanda

Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.

Lobby potravinářů a svazu obchodu žádá snížení DPH na potraviny, které zdůvodňuje silně inflačními dopady války na Ukrajině. Jenže dlouhodobě by spotřebitelům takové snížení daně od inflace ulevit nemuselo. Naopak, mohlo by ji přiživit. Protože potravináři či prodejci potraviny, zejména řetězce, by si přitom navýšili své marže.

Přesně tak to totiž zpravidla dopadá při dočasném snížení DPH. Ekonomové v řadě odborných studií prokázali existenci takzvané asymetrické reakce na změnu DPH. Ta jednoduše spočívá v tom, že na snížení DPH reagují příslušní prodejci pouze částečným promítnutím snížení do konečné ceny. Zato při zvýšení DPH tento nárůst promítají zcela a plně. To je právě ona asymetrie: jednou změnu promítají částečně – a navyšují si marže –, podruhé změnu promítají zcela – aby o navýšené marže nepřišli.

Asymetrii dobře ilustruje případ finských kadeřníků ze studie, kterou v roce 2020 zveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných recenzovaných ekonomických časopisů, Journal of Political Economy.

Bleší trh, ilustrační foto

Dalibor Martínek: Lidé začali šetřit. Co jde, prodávají a méně nakupují. Co přijde dál?

Už jste si toho mohli všimnout v březnu, kdy raketově vystřelila cena benzínu a nafty. Při cestě po dálnici najednou mnohem více řidičů jezdilo v pravém pruhu, rychlost 120 v hodině. O pár měsíců dříve půlka aut svištěla v levém pruhu, sto padesát na tachometru. Jasná a jednoznačná změna spotřebitelského chování, kterou dokládají i první statistická data.

Přečíst článek

Kadeřníkům v zemi finská vláda od ledna 2007 snížila DPH o 14 procentních bodů. Svoji cenu pro zákazníky ovšem v reakci snížilo jen 40 procent kadeřníků, zatímco 60 procent ponechalo cenu beze změny. V lednu 2012 pak finská vláda DPH vrátila zpět, tedy kadeřníkům v zemi ji opět zvýšila, ve stejném rozsahu, o 14 procentních bodů. Při zvýšení DPH ovšem svoji cenu zvýšili všichni kadeřníci. Výsledkem tak je výraznější zdražení, než jaké by nastalo bez snížení DPH. To proto, že v lednu 2012 svoji cenu zvedli i ti kadeřníci, kteří v lednu 2007 nezlevnili (viz graf níže: červená křivka).

Journal of Political Economy

Autoři studie dokumentují inflační dopad přechodného snížení DPH na takzvané kontrolní skupině, sestávající v daném případě z provozovatelů salonu krásy (viz graf: modrá přerušovaná křivka). Té se říká kontrolní, protože žádné změně DPH v daném období nečelila a je zároveň dobře srovnatelná, takřka „příbuzná“ se skupinou kadeřníků.

Jestliže před rokem 2007 byly ceny finských kadeřníků a finských salonů krásy plně srovnatelné, od ledna 2007 do ledna 2012 (resp. prosince 2011) byli kadeřníci díky snížení DPH levnější, ovšem od ledna 2012 už byli kadeřníci dražší než salony. Přitom nebýt úprav daní, byla by jejich cena i po roce 2012 taková jako před rokem 2007, tedy srovnatelná s cenou salonů. Kadeřníci si tak díky přechodnému snížení DPH dlouhodobě navýšili marže. Od roku 2012 mají prokazatelně vyšší marže, než by měli nebýt přechodného snížení DPH.

Analýza: Takhle vypadá opravdová inflace. Ze situace v Turecku by Češi páchali sebevraždy

Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů. 

Přečíst článek

Autoři studie navíc podrobují zkoumání všechny změny DPH, k nimž v zemích EU došlo v letech 1995 až 2016, a konstatují, že i těmto změnám je vlastní asymetrická reakce prodejců, podobná reakci finských kadeřníků. Chování finských kadeřníků tedy nebylo nijak výjimečné, ale spíše stvrzovalo obecnou reakci na změnu DPH.

Zrádné snížení DPH u potravin

Pokud by se tedy v Česku přechodně snížila DPH z potravin, prodejci by snížení promítli do konečných cen jen částečně. Když v Německu kvůli pandemii snížili DPH z potravin v létě 2020, tamní prodejci přenesli do konečných cen 70 procent snížení, zjišťuje na vzorku 130 tisíc druhů zboží prodávaného v německých supermarketech tým pod vedením Clemense Füsta, prezidenta Insititutu pro ekonomický výzkum Ifo.

Vážně tak hrozí, že snížení DPH na potraviny nepovede ke zlevnění v celém rozsahu snížení daně, zatímco po opětovném zvýšení se z důvodu asymetrické reakce dočkají zákazníci celkově ještě vyšších cen potraviny, než kdyby k žádnému snížení DPH nedošlo.  

Co hůř, řetězce si v případě některých potravin marže navyšují již nyní. S výjimkou jablek a vepřové kýty bez kosti za poslední rok zdražily všechny druhy základních potravin, které ČSÚ podrobně sleduje. To by nebylo nic překvapivého. V případě některých potravin ale dochází k tomu, že cena, za které je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jedná se hlavně o kuře, máslo, vejce a mouku.

Jak ušetřit na jídle, ale nešetřit na sobě. Jíst skromně je sexy

Snaha uvařit co nejlevněji se stává s ohledem na inflaci aktuálním trendem řady domácností. Tzv. skromné jídlo by ale bylo gastronomickým trendem i bez napjaté ekonomické situace. Špičkoví šéfkuchaři se na základní a prosté suroviny zaměřují už pár let. V mrkvi, celeru, bramborách, zelí, fazolích nebo květáku vidí potenciál, který – bohužel – zatím zůstává řadě běžných smrtelníků skryt. Vařit levně si žádá kuchařské zkušenosti a ochotu učit se.

Přečíst článek

Například loni v dubnu prodávali chovatelé jatečná kuřata průměrně za 22,42 koruny za kilogram, letos v dubnu to již bylo za 23,92. To odpovídá navýšení o zhruba 6,7 procenta. Jenže na pultech obchodů zdražil kilogram kuřete kuchaného za stejnou dobu průměrně z 56,76 koruny na 68,34 koruny, tedy hned o 20,4 procenta.

Takový nepoměr je zarážející. Zatímco totiž chovatelé kuřat zdražili o 6,7 procenta, prodejci kuřat v obchodech více než třikrát tolik, o uvedených 20,4 procenta. Samozřejmě, zpracování kuřete žádá pracovní sílu a energie, které citelně zdražily. Jenže s rostoucími náklady se potýkají také sami chovatelé. Také oni čelí rostoucím cenám energií, lidské práce, ale také třeba krmiv.

Kuřata, máslo, vejce, mouka. U nich řetězce zjevně nejvíce zneužívají drahoty a navyšují si marži

Kuřata, máslo, vejce, mouka. U nich řetězce zjevně nejvíce zneužívají drahoty a navyšují si marži

S výjimkou jablek a vepřové kýty bez kosti za poslední rok zdražily všechny druhy základních potravin, které Český statistický úřad podrobně sleduje. V případě některých potravin však došlo k tomu, že cena, za které je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jedná se hlavně o kuře, máslo, vejce a mouku.

Přečíst článek

Podobná situace nastává u másla. Výrobci másla jej mezi loňským a letošním dubnem zdražili o 31 procent, v obchodech však za stejnou dobu zdražilo o 37,7 procenta. Vejce podražila u jejich dodavatelů z řad farmářů o 16,2 procenta, v obchodech ale hned o 23,4 procenta. Na rozdíl od kuřat přitom v případě másla a vajec těžko vymýšlet, jakým významným zvláštním nákladům nad rámec těch, které registruje producent, čelí jejich prodejce. Vejce ani máslo netřeba „kuchat“ jako kuře.

A hladkou mouku dodávají její výrobci o 35,6 procenta dráže než loni v dunu, ale v obchodech se letos v dubnu prodávala hned o 63,2 procenta dráže, plyne z dat ČSÚ.

U zmíněných potravin je navýšení cen v obchodech tak markantně vyšší, než jaké je navýšení příslušných cen výrobních, že je namístě podezření, že prodejci, zejména řetězce, zneužívají napjaté atmosféry ve společnosti, obav z drahoty, a s odkazem na rapidní inflaci zdražují více, než by museli. Tak, že si zjevně navyšují své marže.

Linka ve drůbežím závodu

Kuřecí maso jako luxus? Cena tomu napovídá. Viníkem ale není jen válka na Ukrajině

Kuřecí maso v poslední době zdražuje po celém světě, vliv má více faktorů - válka na Ukrajině, ptačí chřipka a obecně vysoká inflace. Kuřecí je nejčastěji konzumovaným masem na světě, spotřebitelé od New Yorku přes Prahu až po Singapur ale zjišťují, že je dražší než bývalo, píše agentura Bloomberg.

Přečíst článek

exekuce

Dalibor Martínek: Energetická chudoba je tady. Dodavatelské firmy brutálně zpřísní podmínky

Když přijdete na hlavní pobočku společnosti Pražská energetika v Jungmannově ulici v centru Prahy, postarší člen ochranky vás hned u dveří upozorní, že firma nenabírá nové klienty. Chcete zjistit situaci se zdražujícím plynem a elektřinou, ověřit možnosti na trhu. A hned u vchodu dostanete ránu. Žádné další klienty nebereme! Což vám následně potvrdí paní za přepážkou.

Přečíst článek

Reklama

Související

Tereza Zavadilová: Vláda by mohla Čechům zlevnit elektřinu i plyn jedním klikem. Ale asi nechce

Přečíst článek

Pomáhat střední třídě s energiemi je nesmysl, raději snižte DPH na potraviny, radí ekonom Fialovi

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme