Lukáš Kovanda: Lagardeová končí. Macronovi se nabízí šance vyšachovat Le Penovou
Načasování, které nemohlo přijít vhodněji. Christine Lagardeová opustí čelo Evropské centrální banky o devět měsíců dříve, než měla. Emmanuel Macron tak dostává šanci spolurozhodnout o jejím nástupci ještě před francouzskými prezidentskými volbami. A tím také vyšachovat ze hry Marine Le Penovou, pokud by se jí podařilo získat prezidentský úřad.
Nyní oznámený předčasný odchod Christine Lagardeové z čela Evropské centrální banky má zásadní politický rozměr. Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi totiž otevírá možnost ovlivnit výběr jejího nástupce ještě před prezidentskými volbami ve Francii. Tím může připravit Marine Le Penovou a její Národní sdružení o možnost promluvit do obsazení jednoho z nejmocnějších ekonomických postů Evropy. Nový šéf ECB přitom získá osmiletý mandát, takže bude evropskou měnovou politiku spoluutvářet až do roku 2035.
Christine Lagardeová dnes oznámila, že 7. února 2027 opustí funkci prezidentky Evropské centrální banky. Její mandát měl přitom řádně skončit až 31. října příštího roku. Odchází tedy o téměř devět měsíců dříve. Na první pohled jde o personální změnu v čele měnové instituce, ve skutečnosti však může mít dalekosáhlé politické důsledky.
Za hořícími barikádami ve Francii se skrývá vážnější hrozba, a to dluhová krize druhé největší ekonomiky eurozóny. Výnosy desetiletých dluhopisů vyskočily na 5,1 procenta, státní dluh se blíží 120 procentům HDP a do roku 2030 musí Paříž přefinancovat přes bilion dolarů. Před výbušnou krizí, která by mohla otřást celou Evropou, varuje i nobelista Paul Krugman.
Francie je příliš velká na krach. A možná už i na záchranu
Názory
Macronovi hraje do karet načasování
Klíčové je totiž načasování. Francouzské prezidentské volby se uskuteční 18. dubna a 2. května 2027. Macron se jich již nemůže jako kandidát účastnit, protože absolvoval dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Francii tak čeká výměna hlavy státu, která může zásadně proměnit její evropskou politiku.
Pokud by Lagardeová setrvala ve funkci až do řádného konce svého mandátu, do vyjednávání o jejím nástupci by mohl významně zasáhnout až nový francouzský prezident. Tím by se případně otevřela možnost ovlivnit personální obsazení ECB také představitelům Národního sdružení Marine Le Penové, pokud by tato politická síla získala prezidentský úřad.
Předčasný odchod Lagardeové ovšem situaci mění. Umožňuje zahájit a případně také dokončit výběr jejího nástupce ještě za Macronova prezidentství. Pokud se evropské státy na novém šéfovi ECB dohodnou před francouzskými volbami, případný nový prezident spojený s Národním sdružením už nebude mít příležitost výběr ovlivnit.
Macron tak dostává možnost spolurozhodovat o vedení ECB na dalších osm let, přestože jeho vlastní prezidentský mandát skončí už v květnu 2027.
Takové načasování lze interpretovat jako významnou výhodu pro dosavadní francouzské vedení a jeho evropské spojence.
Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.
Lukáš Kovanda: Boj o moc v ECB. Lagardeová může skončit dřív, pro dobro věci
Názory
O moc nad evropskými penězi se rozhoduje v předstihu
Prezidenta ECB ovšem, pochopitelně, nejmenuje francouzská hlava státu samostatně. Rozhodují představitelé zemí eurozóny v Evropské radě kvalifikovanou většinou. Je třeba souhlasu nejméně 16 z 21 zemí eurozóny, které zároveň zastupují alespoň 65 procent její populace. Francie tedy disponuje významným politickým vlivem, nikoli však právem prosadit vlastního kandidáta bez podpory ostatních.
Předčasná výměna vedení ECB nicméně může zabránit tomu, aby se z jejího obsazování stala součást povolebního politického vyjednávání ve Francii. To je důležité zejména kvůli rozdílným představám o evropské integraci, státních financích a měnové suverenitě, které dlouhodobě oddělují Macronův politický tábor od Národního sdružení.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Lukáš Kovanda: Na Babiše se valí trojí pohroma. Drahý plyn žene vzhůru inflaci, dluhy i hypotéky
Názory
Nový šéf ECB převezme Evropu v ekonomických problémech
Význam celé záležitosti ještě zesiluje současná hospodářská situace. Evropa čelí novému energetickému inflačnímu šoku, souvisejícímu s válkou na Blízkém východě. Cena zemního plynu v Evropě překonala hranici 100 eur za megawatthodinu. Současně rostou výnosy státních dluhopisů a zadlužené evropské země, zejména Francie, čelí stále nákladnějšímu financování svého dluhu.
Budoucí prezident ECB tak bude stát před složitým úkolem. Bude muset tlumit inflační tlaky, aniž by příliš vysokými úrokovými sazbami prohloubil hospodářské problémy evropských států a jejich veřejných financí.
Mezi zvažovanými nástupci Lagardeové figurují někdejší guvernér nizozemské centrální banky Klaas Knot a bývalý guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. Jejich případné jmenování by mělo význam nejen pro směřování úrokových sazeb, ale také pro přístup ECB k dluhopisovým trhům a finanční stabilitě eurozóny.
Macronova hra může ovlivnit i české hypotéky
Změna v čele ECB se přitom dotkne i České republiky, třebaže není členem eurozóny. Úroková politika ECB ovlivňuje kurz koruny, výnosy českých státních dluhopisů, náklady financování tuzemských bank a nepřímo také výši hypotečních sazeb.
