Akcie ČEZ reagují na zastropování cen energií růstem
V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.
Akcie energetické společnosti ČEZ vzrostly o čtyři procenta poté, co vláda v pondělí večer oznámila rozhodnutí o stanovení maximálních cen energií. Nyní se akcie obchodují za 976 korun za jednu, vyplývá z informací Burzy cenných papírů Praha.
Růst akcií ČEZ může mít podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty řadu důvodů. „Cenový strop, který navrhuje vláda, je vyšší, než za co prodává ČEZ pro tento rok a jaká je očekávaná cena pro příští rok,” řekl Trampota.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu
Money
Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny proti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanoven na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 korun) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 korun) za MWh.
Energetická společnost ČEZ nyní ve svém základním ceníku u nejběžnější distribuční sazby D02d nabízí silovou elektřinu za 3775 korun za jednu megawatthodinu (MWh). Jde o ceník, který je k dispozici současným odběratelům a nemá zafixovanou cenu. Naposledy ho ČEZ zdražil od 1. ledna. Státem stanovený strop cen elektřiny činí 6000 Kč za MWh. U ČEZ tak nyní lidé platí o 37 procent méně, než je stanovený strop energií. Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být stanoven na 3000 korun za MWh.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že dopad stanovení cenového stropu energií do státního rozpočtu bude maximálně 130 miliard korun a vláda ho plánuje vykrýt mimo jiné z daní z mimořádných zisků a dividend. Podle Trampoty se tak dají čekat mimořádné dividendy ČEZ.
Návrh ještě musí podle Trampoty projít legislativním kolečkem. „Pokud provedeme jednoduché srovnání, tak navrhovaný cenový strop na elektřinu je ve srovnání s tím, za co prodává ČEZ, ‚komfortně’ nad,” uvedl Trampota.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Lukáš Kovanda: Vláda podceňuje náklady na zastropování cen energií
Názory
Velká neznámá? Mimořádná daň
Negativní zprávou je zavedení mimořádné daně pro akcie ČEZ podle analytika Fio banky Jana Rašky. „Byť se domnívám, že regulatorní rizika mohou být v současnosti z velké části v ceně akcie ČEZ již započítané. Důkazem toho je, že akcie ČEZ nejsou včerejším (pondělním) prohlášením vlády negativně ovlivněny. Naopak rostou o čtyři procenta,” uvedl Raška.
Zavedení možné mimořádné daně není podle Rašky optimálním řešením. „Zejména v případě ČEZ, kde stát může jednoduše prosadit navýšení dividendového výplatního poměru ze současných 80 procent na 100 procent, respektive případně krátkodobě i výše, a vzít si tak od ČEZ výrazné finanční prostředky z dividendy. Již dříve jsem vyslovil názor, že by to byla efektivnější cesta, než vymýšlet složité daňové konstrukce s nejistým výnosem pro státní rozpočet,” uvedl.
Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl Stanjura po mimořádném jednání kabinetu. Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
