Reklama

Vláda se „přiživí“ i na výrobcích elektřiny. Těm nezbyde na investice, shodují se analytici

Temelín
iStock
 ČTK

Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, které ve středu schválila vláda, povede k omezení investic v energetice, míní analytici.

Reklama

Postup vlády oslovení analytici označili za nestandardní, protože spolu s dříve přijatou daní z neočekávaných zisků (windfall tax) budou energetické firmy podle nich zdaněny víckrát. Podobný přístup je podle nich navíc ojedinělý i v EU.

Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny.

Opatření by mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023. Už v pátek přitom sněmovna v takzvaném daňovém balíčku schválila daň z neočekávaných zisků, neboli windfall tax. Ta dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh však musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Vláda schvaluje windfall tax

Stanislav Šulc: Windfall tax je tu. A je plná nesmyslů

Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.

Přečíst článek

„Přístup vlády k energetickým firmám je mimořádně přísný, je to opravdu nestandardní,” komentoval dnešní rozhodnutí analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal především právě na už dříve vládou přijatou daň z neočekávaných zisků. Podle něj tak budou výrobci elektřiny zdanění až třikrát, protože kromě těchto odvodů budou muset dál platit ještě klasickou daň z příjmů. Podle něj je přístup vlády nestandardní i v rámci Evropy, když se většina států rozhodla pouze pro jedno z mimořádných opatření. Česko tak podle něho využilo všechny dostupné mechanismy.

Reklama

Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 korun) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl po dnešním jednání vlády ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 korun) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 korun) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu.

Energetickým firmám tak podle Gavora zůstane po zavedení nových odvodů zisk na úrovni předchozích let povýšený asi o 20 procent. Připomněl však, že firmy jako ČEZ, E.ON a další ovšem vedle výroby elektřiny zajišťují i její distribuci a v rámci ní se v příštích letech očekávají masivní investice do infrastruktury. „Důsledkem těchto kroků tak může být, že prostředky na to budou chybět,” dodal.

Vše k energetické krizi čtěte zde

Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska se vláda snaží maximalizovat výnosy z windfall tax i stropů na tržby energetických firem. Podle něj je však jejich nechtěným vedlejším účinkem chaos a nejistota, kterou opatření vnáší na tuzemský kapitálový trh. „Energetickým firmám každopádně dané odvody výrazně ztíží daňovou optimalizaci a obcházení windfall tax,” podotkl. Lajsek navíc varoval, že řešení může narazit jak u Evropské komise, tak i Ústavního soudu.

Samotné stropy podle něj nejsou překvapivé. „Pozitivní je relativně vysoko nastavený strop u hnědého uhlí, jehož horní hranice je poměrně vysoko nad unijním nařízením 180 EUR/MWh. Jako zklamání naopak může působit hranice 70 EUR/MWh u jaderné energie, která je výrazně pod úrovní 180 EUR/MWh,” řekl Lajsek.

ČEZ, sídlo

Akcie ČEZ reagují na zastropování cen energií růstem

V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.

Přečíst článek

Nastavení cenových stropů na jednotlivé zdroje se příliš nelíbí ani analytikovi portálu Capitalinked.com Radimu Dohnalovi. „Myslím, že toto se naší vládě opravdu nepodařilo. Nevidím spravedlivý důvod, proč se v ČR cenový strop na elektřinu z jádra nastavil tak nízko a pro větší uhelné bloky, biomasu a bioplyn tak vysoko,” řekl Dohnal. Podle něj na to doplatí například minoritní akcionáři ČEZ.

„Myslím, že v kombinaci s daní z mimořádných zisků se tradiční energetika příliš oškube a bude problém najít investora do těchto zdrojů. Nepomůže pak ani vládní záruka. Přidávám se k těm, co se ptají, proč se mimořádnou daní nezatížili farmaceutické společnosti a výrobci a obchodníci s rouškami a s covid testy či zbrojaři,” dodal.

Vláda chce opatřeními financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií. Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun.

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme