Zajímá nás
Jan Bureš: ČNB uvažuje o zvýšení sazeb až k osmi procentům
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Květnová prognóza počítá s inflačním vrcholem v polovině roku okolo 15 procent – náš odhad činí 14,3 procent – a celkovou letošní inflací nad 13 procent, přičemž náš odhad je 12,3 procenta.
Národní banka má pro zvyšování sazeb zažitou argumentaci. Řídí se podle jednoduché rovnice: rostou ceny, zvyšujeme sazby. Inflační pásmo je pro Českou národní banku modla. Pásmo kolem dvou procent meziročního růstu.
Dalibor Martínek: Česká národní banka se utrhla ze řetězu. Zvýšení sazeb nemá logiku
Názory
Současně s tím podle ČNB zřetelně zpomalí hospodářský růst. Nový odhad růstu reálného HDP pro rok 2022 z dílny ČNB ve výši 0,8 procenta leží výrazně pod naším výhledem 1,8 procenta a implikuje silný propad spotřeby domácností ve zbytku tohoto roku.
Prognóza se opírá mimo jiné o předpoklad, že ČNB bude na růst inflace reagovat dalším prudkým zvyšováním sazeb, tlumícím investiční poptávku. Centrální banka by se podle prognózy měla dostat do poloviny tohoto roku se sazbami nad osm procent.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Štěpán Křeček: Zvýšení sazeb ČNB povede ke krachu některých firem
Názory
K tak agresivním krokům se stávající bankovní rada podle komentářů guvernéra Rusnoka ovšem nechystá. I proto si nechala zpracovat alternativní scénář „se vzdálenějším horizontem měnové politiky“.
V tomto scénáři centrální banka odhlíží od nových vnějších cenových šoků, předpokládá, že měnová politika zůstane kredibilní, ale smiřuje se s vyšší trajektorií celkové inflace a jejím pomalejším návratem k cíli až v roce 2024. Tento scénář pak ukazuje na vrchol dvoutýdenní repo sazby ČNB lehce pod šest procent – také do poloviny roku – a její delší setrvání na této úrovni.
Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.
Lukáš Kovanda: Loučení jestřábího guvernéra doprovází další razantní růst sazeb
Názory
Jestřábí křídlo v bankovní radě v tuto chvíli dává přednost právě alternativnímu scénáři, vůči kterému ovšem vnímá rizika jako proinflační. I proto je pravděpodobné, že centrální bankéři ještě jednou zvýší sazby v červnu, a to alespoň o 25 bazických bodů na rovných šest procent.
Červen by pak měl znamenat vrchol současného cyklu utahování měnové politiky, na což ostatně ukazuje jak základní prognóza, tak i alternativní scénář „se vzdálenějším horizontem“. Proti dalšímu výraznějšímu utahování měnové politiky může ve finále hovořit i obměna bankovní rady (červen 2022), která má potenciál podpořit spíše opatrnější postup vůči inflaci.
