Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Sobotní jednání o Ukrajině, které se očekávalo v Paříži, je zrušeno. Uvedl to dle agentury Reuters úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kyjev, Spojené státy a Evropa podle Elysejského paláce stále pracují na společném postoji ohledně míru na Ukrajině. USA dnes dříve uvedly, že svoji účast na tomto jednání teprve zvažují.
Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek byl tak splněn. Na síti X to dnes vpodvečer napsal končící premiér Petr Fiala
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v pondělí očekáván v Berlíně, kde ho přijme německý kancléř Friedrich Merz. Večer se pak zúčastní jednání s vrcholnými představiteli evropských zemí, Evropské unie a Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to uvedla německá vláda, která tak potvrdila dřívější informace zdrojů.
Moravskoslezský kraj získal zpět 11 milionů korun, které vynaložil na likvidaci nelegálních odpadů z Polska uložených v Bohumíně na Karvinsku. Na síti X to dnes uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Novým generálním ředitelem správce železniční infrastruktury na Slovensku, společnosti 🚆🚆🚆 Železnice Slovenské republiky (ŽSR), bude od soboty dosavadní ředitel odboru strategie a zahraniční spolupráce tohoto podniku Miroslav Garaj. Ve funkci vystřídá Ivana Bednárika, který se stane ministrem dopravy ve vládě českého premiéra Andreje Babiše.
V Oděse, která se i s přilehlou oblastí stala podle ukrajinských úřadů terčem ruských raket a dronů, hoří civilní loď ⚓⚓⚓. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Žádné další podrobnosti zdroje neuvedly.
Objem knižního trhu 📚 v Česku včetně dovozu zahraniční literatury se loni meziročně zvýšil o šest procent na 8,2 miliardy korun. Uvedl to Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN), který srovnával koncové ceny bez daně z přidané hodnoty (DPH). Nárůst je podle svazu dán výhradně zavedením nulové DPH na knihy od počátku loňska, pokud by daň zůstala na deseti procentech, trh by o šest procent klesl.
Společnost S&M CZ se sídlem v Jevíčku má zájem o výstavbu větrných ⚡⚡⚡elektráren v katastru Boršova, místní části Moravské Třebové. Chtěla by je vybudovat u Hřebečského hřebenu, kde by podle měření větru mohly stát čtyři turbíny. Zastupitelé Moravské Třebové záměr zváží, řekl starosta Pavel Charvát
Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí. Na konferenci to podle agentury APA prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
