Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích třech letech investovat 600 miliard dolarů (zhruba 12,6 bilionu Kč) do infrastruktury a pracovních míst ve Spojených státech. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma.
Prezident Spojených států Donald Trump přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Pražská burza potřetí v řadě vylepšila historické maximum. Index PX dnes stoupl o 0,35 procenta na 2426,91 bodu. Při oslabování většiny hlavních emisí táhl burzu nahoru zejména růst ceny akcií bank. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři a půl roku. Mezi americkými domácnostmi rostou obavy z negativních hospodářských dopadů omezení chodu federální vlády, tedy takzvaného shutdownu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Letošní sklizeň vinných hroznů ve Francii by podle výhledu měla zůstat druhý rok na historickém minimu. Stejně jako loni 🍷🍷🍷 by se mělo vyprodukovat 36,2 milionu hektolitrů. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. Sklizeň bude horší kvůli letním vedrům a suchu.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v další větvi korupční kauzy Dozimetr nově obvinili 13 lidí a čtyři firmy. Napsaly to Seznam Zprávy (SZ). Policisté znovu stíhají i ty, které obvinili už v hlavní větvi případu v roce 2022. Jde o podnikatele Michala Redla, Pavla Kosa, Zakaríu Nemraha, Pavla Dovhomilju, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína, tehdejšího vedoucího jednotky informačních technologií DPP Luďka Šteffela nebo někdejšího šéfa právního odboru této společnosti Dalibora Kučeru.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Celospolečenské ztráty způsobené dopravními 🚨🚨🚨 nehodami v loňském roce v Česku vzrostly meziročně o dvě procenta na 149,39 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nehod. Údaj zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, podle kterého výši ztrát ovlivnila inflace. Při výpočtu centrum zohledňuje veškeré náklady vyvolané dopravní nehodou, od výjezdu hasičů, přes soudní poplatky až po sirotčí či vdovské důchody.
Kubistická olejomalba Zátiší malířské Bohumila Kubišty z roku 1913 bude hlavním obrazem sálové aukce, kterou v neděli 9. listopadu pořádá společnost Adolf Loos Apartment & Gallery v pavilonu Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vyvolávací cena je 29 milionů korun.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup, a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která "vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně".
