Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Soudci pražského vrchního soudu Ivanu Elischerovi dnes ⚖️⚖️⚖️ soud uložil sedm let vězení a peněžitý trest ve výši zhruba 1,1 milionu korun. Další milion má Elischerovi propadnout z bankovního účtu. Soud ho uznal vinným z přijímání úplatků, ze zneužití pravomoci, z nadržování a z neoprávněného přístupu do počítačového systému. Elischerova známého Nguyen Quoc Hunga, který ho podle obžaloby k trestné činnosti navedl, potrestal soud odnětím svobody v délce 8,5 roku a vyhoštěním z ČR.
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v lednu slabší, než se očekávalo. Slabší růst v dominantním odvětví služeb vykompenzoval mírnější pokles ve výrobě. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, který dnes zveřejnila společnost S&P Global. Optimismus ohledně budoucí aktivity se však dostal nejvýše od května 2024.
Americký výrobce čipů Intel 🖳🖳🖳 zaznamenal v uplynulém čtvrtletí pokles zisku, tržby se meziročně snížily o čtyři procenta na 13,7 miliardy dolarů (283 miliardy korun). Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě.
Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada dnes vstoupila na hlavní trh burzy v Amsterodamu, její akcie v úvodu vykazují růst přibližně o 30 procent nad 32 eur, ukazují burzovní statistiky. Firma by mohla z prodeje akcií získat 3,3 až 3,8 miliardy eur (až 92 miliard korun).
Japonská premiérka Sanae Takaičiová rozpustila dolní komoru parlamentu, Sněmovnu reprezentantů. Otevřela tím cestu 🏁🏁🏁 k předčasným volbám, které vyhlásila na neděli 8. února, oznámily dnes tiskové agentury. Takaičiová, která spoléhá na svou popularitu a od voleb si slibuje posílení většiny v parlamentu
V okolí Brna se kvůli namrzajícímu mrholení staly od rána desítky nehod. Se zpožděním jezdí MHD v Brně i regionální autobusy, někde nejezdí vůbec. Na dálnicích se tvoří kvůli haváriím dlouhé kolony. Některá místa na silnicích jsou kvůli odstraňování následků zcela neprůjezdná.
Ukrajina by mohla získat české ✈️✈️✈️✈️ letouny L-39 Skyfox, které by mohly pokrýt hned několik potřeb ukrajinského letectva, ale nejspíše by musela čekat, než Aero Vodochody nové letouny vyrobí. Otázkou je financování případného nákupu a klíčový problém představuje vývozní povolení od české vlády, upozornil dnes server RBK-Ukrajina k debatě o L-39 Skyfox jako možné alternativě k bitevníkům L-159, které se Česko nakonec rozhodlo Ukrajině neprodat.
