Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Evropané po inflační vlně z posledních let výrazně omezují spotřebu a více spoří. To může výrazně zbrzdit hospodářský růst kontinentu, upozorňuje analýza listu The Wall Street Journal (WSJ). Reálná spotřeba domácností od roku 2019 vzrostla v eurozóně jen o 5,5 procenta a v Británii o dvě procenta, zatímco ve Spojených státech o 18 procent.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
Ceny ropy 🛢 se dnes pohybovaly kolem nejnižší hodnoty od konce února. Trhy totiž očekávají růst dodávek z Blízkého východu. Odpoledne však začala cena růst po zprávě listu The Wall Street Journal, že Írán chce získat miliardy dolarů z poplatků za využívání Hormuzského průlivu. Ropa Brent přidává 1,4 procenta na 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 dolaru za barel.
Česká měna zakončila k euru beze změny na 24,25 Kč/EUR. Vůči americkému dolaru zastavila předchozí oslabování, když dnes zpevnila o šest haléřů na 21,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na dnešek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka ✅ přijala dnes odpoledne. Na síti X to uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS).
Americký výrobce elektromobilů Tesla 🔋🚗 vytvoří ve svém německém závodě dalších 1000 pracovních míst. Od října by chtěl vyrábět 7500 vozů týdně, uvedla podle agentur DPA a Reuters firma. Už v dubnu automobilka uvedla, že zvýší počet zaměstnanců v závodě v Grünheide u Berlína o 1000 do konce června.
Šéf pardubické Explosie Tomáš Rubáček k 30. červnu z rodinných důvodů rezignuje, řekl mluvčí výrobce výbušnin Martin Vencl. Společnost patří státu, vláda zvažuje její prodej. Na Rubáčkovu rezignaci dnes s odvoláním na zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu upozornil server Neovlivní.cz.
Číst více
Ekonomika Spojených států 📈 vzrostla v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu o 2,1 procenta, uvedlo dnes ve zpřesněné zprávě americké ministerstvo obchodu. Růst byl vyšší, než ministerstvo uvedlo v odhadu zveřejněném na konci května, kdy předpokládalo zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta.
Německá farmaceutická a technologická firma Merck KGaA koupí americkou biotechnologickou společnost Bio-Techne Corp. za 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (241,5 miliardy korun). Akvizice posílí pozici Mercku v oblasti laboratorního vybavení pro farmaceutické zákazníky a výzkumníky.
Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma.