Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Německo musí počkat, až Spojené státy a Izrael dosáhnout v Íránu svých válečných cílů, teprve pak bude reálně možné vyjednat obnovení volné plavby přes Hormuzský průliv. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým protějškem Jorgosem Gerapetritisem to dnes řekl německý ministr zahraničí 👨 Johann Wadephul. Gerapetritis řekl, že Řecko chce trvalé mírové řešení a nepodporuje uzavírání separátních dohod o průplavu přes průliv mezi Perským zálivem a Arabským mořem.
Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl ❌ zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac.
Kvůli vývoji na mezinárodním trhu s plynem by Německo letos mohlo čelit ☝️ problémům s naplněním plynových zásobníků. Uvedl to dnes německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Podle něj sice válka s Íránem a narušení plavby přes Hormuzský průliv nezpůsobily přímo technické problémy se zásobováním, výrazně ale zvýšily ceny na globálním trhu s plynem.
Všichni čtyři žijící bývalí prezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu 👴 Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, Billa Clintona a George Bushe mladšího.
Peníze ze zvláštního fondu, který před rokem schválili němečtí poslanci, ❌ nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. K tomuto závěru dospěl hospodářský institut Ifo, který o tom dnes informoval na svém webu. Podle něj 95 procent prostředků z fondu financovaného z půjček vláda kancléře Friedricha Merze využila na látání děr v rozpočtu.
Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom to uvedl předseda Evropské rady 👨 António Costa.
V hodnocení akcí spolku Milion chvilek pro demokracii je česká společnost rozdělená. Voliči vládních stran si myslí, že účastníci akcí Milionu chvilek jsou 💰 podplaceni nebo jinak manipulováni. Naopak podporu má spolek u voličů opozičních stran, kteří akce považují za projev demokracie a zájmu veřejnosti o politiku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.
Developer Skanska Residential ✅ dokončuje výstavbu rezidenční čtvrti Albatros v pražských Kbelích za nižší jednotky miliard korun. Společnost začala stavět poslední etapu projektu se 178 byty, jejíž dokončení je plánováno na začátek roku 2028. Poslední etapa by měla vyjít na zhruba 917 milionů korun.
Předseda Evropské rady António Costa od maďarského premiéra Viktora Orbána ☝️ očekává, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu EU. Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát poté, co se Evropská unie na něčem shodla, vzal své slovo zpět.
Při pákistánském útoku na nemocnici pro léčbu drogových závislostí v Kábulu zemřelo 4️⃣0️⃣0️⃣ lidí, uvedl dnes podle agentury AP zástupce mluvčího afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán Hamdulláh Fitrat. Pondělní úder podle něj zranil nejméně 250 lidí. Na místě pokračují záchranné práce, podle zástupce vlády je možné, že počet obětí nadále poroste.
