Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Prezident Spojených arabských emirátů (SAE) šajch 👨 Muhammad bin Zajd Nahaján uvedl, že jeho země se ocitá ve válečných časech, ale není snadnou kořistí. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž jde o jeho první veřejný komentář od začátku nynějšího konfliktu na Blízkém východě.
Dnešní akce Tibetská vlajka na střeše republiky se zúčastnily desítky lidí. Výstup s tibetskou vlajkou přes Růžovou horu na vrchol ⛰️ Sněžky se uskutečnil za slunečného počasí s teplotami nad nulou, řekl jeden z organizátorů, senátor Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21). Výstup pořádají organizace Češi Tibet podporují a východokrkonošské infocentrum Veselý výlet.
Papež 👴 Lev XIV. dnes jmenoval nového velvyslance Vatikánu ve Spojených státech. Osmašedesátiletý arcibiskup Gabriele Caccia vystřídá osmdesátiletého kardinála Christopha Pierra, který odchází do důchodu. Pierre působil jako apoštolský nuncius v USA od roku 2016, napsala agentura Reuters.
Utajená analýza americké Národní zpravodajské rady (NIC), dokončená zhruba týden před zahájením izraelsko-amerických úderů v Íránu, dospěla k závěru, že i rozsáhlá ofenziva by patrně ❌ nesvrhla íránský teokratický režim a armádu. Scénář, při němž by vládu převzala íránská opozice, přitom analýza vyhodnotila jako nepravděpodobný.
V Česku podle poslankyně a bývalé nejvyšší státní zástupkyně 👩 Renaty Vesecké (Motoristé) chybí detenční ústavy pro mladistvé pachatele trestných činů. Zřízení nového oddělení nebo celého ústavu považuje za jedno z částečných řešení problému s narůstající kriminalitou dětí. Politička to dnes uvedla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.
V cestovatelském systému Drozd je sice zaregistrováno několik tisíc Čechů ve válkou zasažených zemích Blízkého východu, většina z nich ale ❌ neprojevila zájem o informace o repatriaci, uvedl dnes ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.
Izraelské vzdušné údery na vesnici Nabí Šít a okolní města na východě Libanonu zabily 4️⃣1️⃣ lidí a dalších 40 zranily, oznámilo dnes podle agentur Reuters a AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes v prohlášení uvedlo, že se v pátek pozdě večer v oblasti střetlo s izraelskými vojáky, kteří tam pronikli ve vrtulnících ve směru od Sýrie.
Írán se dnes kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velmi silného útoku, napsal americký prezident 👴 Donald Trump na sociální síti Truth Social. USA podle něj vážně zvažují, že rozšíří oblasti a skupiny lidí, na které zaútočí. Šéf Bílého domu však neuvedl podrobnosti.
V cestovatelském systému Drozd je k dnešnímu dni registrováno asi 4300 Čechů v zemích zasažených konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem. Je to zhruba o 600 📉 méně než v pátek. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo zahraničí. Počet lidí zaregistrovaných v zemích v regionu tak nadále kontinuálně klesá. Registraci v systému musejí po návratu do vlasti zrušit sami cestující.
Od loňského září do letošního února bylo v Česku 1️⃣6️⃣1️⃣ topných dní, o pět víc než ve stejném období předchozí zimy. Mnoho domácností proto mělo vyšší spotřebu paliva, než s jakou počítalo. V lednu a únoru pak museli lidé dokupovat zásoby za cenu až o pětinu vyšší než před topnou sezonou.
