Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Česká měna dnes stagnovala k euru a mírně oslabila k dolaru. Vůči dolaru si oproti předchozímu závěru pohoršila o dva haléře na 20,82 Kč/USD. Kurz k euru sice také stoupl, ale pouze o jeden haléř na 24,16 Kč/EUR.
Pražská burza opět posílila 💪, index PX stoupl o 0,46 procenta na 2583,06 bodu. Nahoru ho táhly především finanční tituly, naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ mírně oslabily. Z menších emisí se nedařilo například zbrojovce Colt CZ, jejíž akcie spadly o čtyři procenta. Objem obchodů byl nadprůměrný. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Podpis 📝 takzvaného memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevře cestu ke konečné mírové dohodě, se uskuteční v pátek na vrcholu hory Bürgenstock u Lucernského jezera ve středošvýcarském kantonu Nidwalden. Dnes to podle agentury Reuters oznámila švýcarská vláda.
Ceny ropy dnes pokračují v 📉 poklesu díky nadějím na obnovení dodávek Hormuzským průlivem. Severomořská ropa Brent v jednu chvíli vykazovala pokles o více než čtyři procenta, poprvé od začátku března tak sestoupila pod hranici 80 dolarů za barel. Později část ztrát smazala.
Americká společnost SpaceX koupí za 6️⃣0️⃣ miliard dolarů (zhruba 1,25 bilionu korun) softwarovou firmu Anysphere. Ta stojí za populárním systémem Cursor, který s využitím umělé inteligence pomáhá při tvorbě softwaru. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Zakladatelem a šéfem SpaceXu je podnikatel Elon Musk.
Automobilce 🚛 Tatra Trucks z Kopřivnice na Novojičínsku loni stoupl čistý zisk skoro desetinásobně - z předloňských 19,3 milionu na 185,7 milionu korun. Tržby se jí zvýšily o 408,2 milionu na 10,08 miliardy korun, nárůst představoval 4,2 procenta.
Prezident 👨 Petr Pavel u financování a provozu prostřednictvím poplatků neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Vyplynulo to z jeho vyjádření na dotaz novinářů na návštěvě Vysočiny. Uvedl také, že neslyšel žádné zdůvodnění ani analýzu, pouze vůli převést financování na stát.
Americká společnost Yum! Brands prodá za 2️⃣,7️⃣ miliardy dolarů (56,2 miliardy korun) řetězec Pizza Hut. Koupí jej od něj investiční společnost LongRange Capital, uvedla firma. Yum! Brands provozuje také řetězce restaurací rychlého občerstvení KCF, Taco Bell nebo Habit Burger & Grill.
Cenový strop na pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů 📉 klesne. Nafta oproti dnešku zlevní o 57 haléřů na 38,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 41,26 koruny, což je o 25 haléřů méně než dnes.
Poslanci Evropského parlamentu ✅ schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
