Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil o polovinu, z loňských 18 na současných devět. Píše to dnes deník Financial Times s odvolání na prohlášení českého prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů ale pro ni představuje nové obtíže. Dodávky munice by tak letos mohly 📉 klesnout ve srovnání s loňskem o polovinu, vyplývá z prohlášení českého ministerstva obrany, o kterém informovala agentura Reuters.
Pražská burza mírně 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,12 procenta na 2583,73 bodu. Nahoru burzu táhly hlavně zdražující akcie energetické firmy ČEZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k emisím s největšími objemy obchodů. Nejvýraznějších růstů dosáhly strojírny Doosan Škoda Power a stavitel solárních elektráren Photon Energy, jejichž cenné papíry shodně posílily o více než osm procent.
Izraelská armáda ☝️ překročila v jižním Libanonu takzvanou žlutou linii, která vymezuje okupované libanonské území podél hranic. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelská média. Není zatím jasné, o jak rozsáhlý postup se jedná. Děje se tak v době, kdy Izrael pravidelně bombarduje Libanon navzdory podepsanému příměří a plánovaným mírovým jednáním.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) podle předsedy ODS Martina Kupky při osvětlování vyřešení střetu zájmů lže, nezveřejnil statut svěřenského fondu a část firem do něj nezahrnul. Novinářům to řekl v reakci na vyjádření premiéra k dopisu, ve kterém se Evropská komise českých úřadů doptává na některé okolnosti řešení majetkových poměrů předsedy vlády.
Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 4️⃣7️⃣,7️⃣ miliardy korun. Na síti X to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jen za pondělí dosáhl objem objednaných obligací 3,4 miliardy korun. Největší zájem mají lidé o pětiletý fixní dluhopis, nejmenší o pětiletý protiinflační dluhopis.
Premiér a šěf hnutí ANO 👴 Andrej Babiš míní, že střet zájmů spojený s majetkovými záležitostmi vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Uvedl, že holding Agrofert nevlastní a nebude z něj mít žádný prospěch. Evropská komise je podle něj nucena reagovat na podněty české opozice a doptává se českých úřadů.
Společnost CSG Polska, která je součástí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group podnikatele 👨 Michala Strnada, se dohodla na výrobě motorů pro těžká terénní nákladní vozidla s polskou firmou WSK „PZL-KALISZ“. Ta mimo jiné vyrábí motory pro letadla a patří pod polský státní podnik Polska Grupa Zbrojeniowa.
Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se 📉 snížil o polovinu, z loňských 18 na současných devět. Píše to dnes deník Financial Times s odvolání na prohlášení českého prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů ale pro ni představuje nové obtíže.
Čína ❌ omezuje výjezdy do zahraničí pro špičkové odborníky soukromých firem, kteří pracují v oblasti umělé inteligence. Chce chránit svou technologii a dohnat náskok Spojených států v této klíčové oblasti. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg. Opatření se týká například pracovníků společností Alibaba nebo DeepSeek.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 4️⃣3️⃣ procent na 6,1 miliardy jüanů (zhruba 19 miliard korun). Tržby klesly o 11 procent na 99,1 miliardy jüanů, oznámila dnes firma. Na hospodářské výsledky podniku měl negativní dopad mimo jiné růst nákladů na paměťové čipy.
