Je hlavní ekonom Patria Finance a seniorní ekonom KBC/ČSOB. V roce 2020 působil v Ekonomickém poradním týmu při krizovém štábu vlády. Dříve také jako člen poradního sboru ekonomů při ministerstvu financí hodnotícím dopady přijetí eura na ekonomiku ČR. Je spoluautorem ekonomického podcastu MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana.
články autora
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Nezaměstnanost sice v květnu lehce poklesla z 4,3 procenta na 4,2 procenta, to však nic nemění na tom, že k lehkému ochlazování na českém pracovním trhu v posledních kvartálech dochází. Míra registrované nezaměstnanosti na jaře klesá kvůli sezónnosti, ale je o aktuálně 0,6 procentního bodu vyšší než před rokem. Současně s tím roste počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří práci nemají déle než 24 měsíců.
Trhy se včera oklepaly z masivních pondělních výprodejů poté, co Donald Trump řekl, že nehodlá předčasně odvolat šéfa Fedu Jeroma Powella. Je to však trochu podobná „písnička” jako v případě odložených recipročních cel, píše v komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy „České hory, ceny Aspen, kvalita Bruntál“. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě. Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Centrální banka podle očekávání ponechala beze změny jak úrokové sazby, tak závazek bránit korunu proti “nadměrným výkyvům”. Pro stabilní sazby na úrovni sedm procent hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva členové zvedli ruku pro růst sazeb o 50 bazických bodů.
Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česká inflace láme nové rekordy. Spotřebitelské ceny rostly v březnu o 12,7 % meziročně, což je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky (a 0,4procentního bodu nad naším odhadem), a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
ČNB zahájila intervence na podporu české koruny. Ta v posledních několika dnech velmi citlivě reagovala na eskalaci napětí mezi západem a Ruskem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu koruna ztratila skoro sedm procent.
Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta covidu. Poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření omikronu napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
Vyšší listopadová inflace, která se zastavila na hranici šesti procent, je pro centrální banku bezesporu dalším argumentem pro rychlejší růst úrokových sazeb. Ale nejen ta. Silné proinflační tlaky se množí.
Nová varianta covidu označovaná jako omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která je velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Jasno, jakým směrem se trhy vydají, nebude dříve než za deset dní, až dojde k ověření účinnosti vakcín vůči této mutaci.
Další vlna koronavirové pandemie udeřila a vší silou zasáhla střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem. Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého.
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s někdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kterého by si šéf Kremlu přál jako prostředníka pro možné rozhovory mezi Ruskem a Evropou. Agenturu Interfax dnes o schůzce informoval Putinův poradce Jurij Ušakov, který ale podrobnosti nesdělil.
Zaměstnanci na úřadu vlády budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Jejich cílem zůstává zastavit přesun útvarů zodpovědných za agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na ministerstva, sdělila jedna z mluvčích protestu Pavla Chomynová. K jednodenní stávce se dnes připojilo 58 pracovníků úřadu vlády.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dostala pokyn ukrýt se ve svých kosmických lodích a připravit se na možnou 🚀🚀🚀 evakuaci, ruští kosmonauti se mezitím snaží opravit zhoršující se únik vzduchu v ruské části orbitálního komplexu. Dnes to podle agentury Reuters oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o vzájemně výhodnou spolupráci, ujišťoval dnes ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Šéf Kremlu, který před více než čtyřmi lety nařídil armádě napadnout Ukrajinu, což rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, zároveň hned v úvodu svého vystoupení kritizoval evropské elity za to, co nazval krátkozrakou agresivní politikou.
Mezinárodní výrobce sušenek 🍪🍪🍪 Mondelez International ve svém závodě v Opavě uvedl do provozu linku Fidorka 3 za 1,3 miliardy korun. Bude denně vyrábět až milion kulatých oplatek v čokoládě inspirovaných tradičními fidorkami, určené budou na export. Díky investici vzniklo přibližně 100 pracovních míst, řekli zástupci společnosti Mondelez.
Výrobce autodílů 🚗🚗🚗 Aumovio Czech Republic se sídlem v Jičíně loni snížil ztrátu na 1,49 miliardy korun z předloňských 2,89 miliardy korun. Tržby společnosti, která má v Česku šest závodů na třech místech, klesly o desetinu na 33,3 miliardy korun.
Do Rady České televize dnes poslanci zvolili opět její bývalé členy Luboše Xavera Veselého a Jiřího Šlégra. Neuspěli bývalí radní Pavel Matocha a Roman Bradáč, které nepodpořila vládní koalice ani opozice. Do rady naopak Sněmovna vyslala bývalého poslance ANO a někdejšího moderátora Stanislava Berkovce. Doplní ho Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Neuspěl například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Senát Spojených států schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů (1,45 bilionu Kč) na prosazování imigrační politiky, informuje agentura Reuters. Návrh nyní čeká na konečné schválení ve Sněmovně reprezentantů.
Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla o 0,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu statistický úřad Eurostat. Jeho květnový odhad přitom hovořil o růstu unijního hrubého domácího produktu (HDP), a to o 0,2 procenta.
Používání Národního geoportálu územního plánování bude povinné až od 30. června 2027. Novelu stavebního zákona, která o rok odkládá povinné používání geoportálu, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Úpravu ve Sněmovně předložila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) jako poslaneckou novelu.
