Praha může růst do výšky. Má to ale háček

Nový metropolitní plán hlavního města, který začal začátkem září platit, stanovil výškový limit pro nové budovy. A to na všech místech ve městě. Jen do sta metrů, platí nyní. Na Pankráci jen sedmdesát. Tuto podmínku však lze obejít.

Celý příběh o případné výstavbě výškových budov v Praze se táhne mnoho let a pořád není u konce. Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města doručil politikům po čtrnácti letech práce Metropolitní plán, který určuje, jak s rozvojem města nakládat dál. Výškové budovy chybí. Klíčovým blokátorem výškové výstavby, kromě ostatních účastníků řízení, byl Národní památkový ústav.

Šéf plánovačů Boháč: Stát nám komplikoval práci, proto vznikal Metropolitní plán tak dlouho

Reality

Systém plánování rozvoje je v Česku příliš dirigován úředníky státu, domnívá se Ondřej Boháč, ředitel Institutu pro plánování a rozvoj Prahy. Hlavní město má od září nový Metropolitní plán, který by měl urychlit a zjednodušit výstavbu. Jeho příprava trvala čtrnáct let. „Přibližně polovinu celého období v různých fázích probíhalo dohadování se státem,“ tvrdí Boháč.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podle památkářů není možné například na Pankráci stavět budovy vyšší než sedmdesát metrů. To je strop, který plán obsahuje. Aby Metropolitní plán vůbec vzniknul, institut v rámci kompromisu ustoupil.

Hlavním limitem Prahy je nyní výška sto metrů. Výš nemůže nic vyrůst. Podle Boháče je to dostatečná výška. Jenže, tak to ve skutečnosti nemusí být. „Pokud se najde společenská a politická shoda a zastupitelstvo bude chtít mít na Pankráci sto nebo třeba 150 metrů, dá se to změnit,“ říká Boháč. Tímto tvrzením relativizuje limity, které územní plán nastavil.

„Plán na mnoha místech umožňuje vysoké budovy. Především si ale nemyslím, že dostupné bydlení zajistíte mrakodrapy. Zajistíte ho dostatečně hustým městem. A právě to Metropolitní plán umožňuje,“ říká Boháč.

Podle něj je možné obecně říci, že některé budovy by mohly být vyšší. „Jenže diskuse o výšce staveb je podle mě někdy trochu zvláštní,“ říká šéf institutu plánování. My se snažíme méně soustředit na samotný počet pater a více na množství podlahové plochy, která ve městě vznikne, tvrdí. Podle Boháče výškové budovy mohou být, ale také nemusejí. Mnohem podstatnější je podle něj vytvořit město patnácti minut, dostupné dopravně.

Praha nemusí být vysoká

Celá debata o výškových budovách je Boháčovi trochu nepříjemná. „V evropských městech je výšková výstavba součástí jejich obrazu a identity. V Praze se dlouhá léta diskutuje například o Pankrácké pláni, zda tam mají přibývat další výškové budovy, nebo zda už jsou ty současné chyba. My se snažíme méně soustředit na samotný počet pater a více na množství podlahové plochy, která ve městě vznikne.“ Podle něj je například projekt Vltavské filharmonie mnohem důležitější než debata o výškových budovách. Aktuálně nejvyšší budovou v Praze je City Tower na Pankráci s výškou 109 metrů.

Pocit malých ambicí Prahy na výškovou výstavbu sdílí mnoho developerů. Ti považují za hřích, že se vysoké stavby nestaví například kolem stanic metra. Kritiky nejsou jednom developeři. Například šéf České komory architektů a bývalý primátor Prahy Jan Kasl potvrzuje, že Metropolitní plán „převzal výšky, které jsou nízké.“ Má s tím osobní zkušenost. A našel řešení ve změnách územního plánu. „Ukazuje se, že návrhy na výšky staveb jsou nedostatečné,“ tvrdí Kasl.

Architekt Jan Kasl: Metropolitní plán má mouchy, ale dají se vychytat

Reality

Jsem pod minulým územním plánem podepsaný, pomohl jsem ho prosadit, ale mentálně jsem s ním nikdy nesouzněl, říká Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, za jehož působení byl předchozí územní plán schválen. Aktuálně je Kasl předsedou České komory architektů, která má ke vzniku nových norem co říci. „Nový územní plán je jistě cestou dopředu, je však jasné, že se bude měnit,“ říká Kasl.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jeho architektonické studio navrhlo v Praze na Balabence budovu o výšce čtrnácti pater. Ovšem v této lokalitě územní plán umožňuje výstavbu pouze osmipatrových budov. „Chtěli jsme tam postavit čtrnáctipatrovou budovu. Ale IPR nám řekl, my to tady nechceme tak velké,“ popisuje Kasl. Nakonec tam může Kasl postavit desetipodlažní dům. Už se však připravuje, že požádá o čtrnáct pater. Několik dní platný Metropolitní plán je možná posunem vpřed, ale metoda změny územního plánu pořád žije.

Dokud se nestanou nějaké další změny plánu, nejvyšší stavbu v Praze vybuduje developer Marcel Soural. Ten si nechal ještě před platností aktuálního plánu schválit změnu u své plánované stavby Top Tower v Nových Butovicích. Tento projekt, na jehož přípravě se podílel jeho dvorní umělec David Černý, se s výškou 136 metrů možná stane na krátký čas nejvyšší českou budovou. Pokud jeho výstavbu nepředběhne ostravský projekt, zatím nazývaný Slza, nebo také Ostrava Towers Complex. Jeho výška má být 170 metrů a stát má v roce 2032.

Za komplex kanceláří na pražské Pankráci by Němci mohli utržit přes tři miliardy

Reality

Německý realitní fond Deka-ImmobilienEuropa prodává komplex kanceláří nedaleko pražské stanice metra Pankrác. Je to další z případů, kdy se zahraniční investoři snaží využít apetitu jejich kapitálově silných českých konkurentů, kteří věří tuzemským komerčním nemovitostem.

Martina Marečková

Přečíst článek