Historický debakl CDU. Poprvé od roku 1949 vypadla ze zemského sněmu. Dopadne Merz jako Starmer?
Východoněmecké volby přinesly další vítězství AfD, v Berlíně uspěla Levice. Kancléř Friedrich Merz čelí po sérii neúspěchů rostoucímu tlaku a jeho straně se komplikuje cesta k vládě v dalších spolkových zemích. Otázkou zůstává, zda výsledky povedou ke změně kurzu jeho kabinetu.
V nedělních volbách se opět dařilo Alternativě pro Německo. Strana Friedricha Merze si v Meklenbursku-Předním Pomořansku zaznamenala nejhorší výsledek v dějinách. V Berlíně zase vyhrála Levice s radikálním programem. Tlak na kancléře a jeho kabinet sílí. Ustojí vláda sérii neúspěchů?
Před týdnem Alternativa pro Německo (AfD) přesvědčivě vyhrála regionální volby v Sasku-Anhaltsku. V neděli si připsala další vítězství, tentokrát v další bývalé východoněmecké spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. I zde měla velkou podporu a získala 38,2 procenta hlasů.
Cesta k vládě tu však pro krajní pravici bude trnitá. Na rozdíl od minulého týdne druhá strana v pořadí prohrála jen poměrně těsně. Sociální demokraté (SPD) pod vedením populární zemské premiérky Manuely Schwesigové doufali ve vítězství, ale i tak mají nejlepší výchozí pozici pro vyjednávání o nové koalici. Do regionálního parlamentu se totiž patrně dostanou jen Levice a progresivní Zelení.
Polský premiér Donald Tusk reagoval mimořádně ostře na vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Podle něj se z úspěchu německé krajní pravice mohou v Polsku radovat jen „idioti nebo zrádci“. Varšava má obavy hlavně z postojů AfD k Rusku, Ukrajině a Schengenu.
Tusk: Kdo v Polsku slaví triumf AfD, je idiot nebo zrádce
Politika
Naprostou „pohromou“, jak to nazval spolkový kancléř Friedrich Merz, dopadly volby pro jeho křesťanské demokraty (CDU). Strana nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Region sice dlouhodobě inklinuje k levici, CDU tu ale i přesto měla před pěti lety kolem třinácti procent.
Progresivní Berlín
V neděli se hlasovalo také v Berlíně. Jak naznačovaly průzkumy, i zde došlo k velkému politickému přetřesu. AfD si polepšila, ale velké vítězství si připsala radikální Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Primátorkou by se tedy mohla stát dcera tureckých imigrantů Elif Eralpová, pokud se jí podaří složit progresivní koalici.
Kampaň se točila především kolem bydlení, které je v německém hlavním městě velkým problémem. Právě zde má Levice těžiště své politiky – požaduje regulaci nájmů, stavbu dostupného bydlení a omezení spekulace. K tomu chce mimo jiné posílit sociální stát a veřejnou dopravu. Vysokou podporu strana dostala od mladých voličů, kteří kromě tohoto uskupení volili také Zelené a méně SPD.
Největším poraženým berlínských voleb jsou opět křesťanští demokraté, i když neprošli takovým fiaskem jako v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V metropoli dosud vládl jako primátor jejich Kai Wegner, nyní na CDU zbylo jen druhé místo a mizivá šance na složení vládní koalice.
Premiér Andrej Babiš přehodil válku s prezidentem Petrem Pavlem na jinou kolej. Po měsících slovních útoků, nerespektu a záměrného přehlížení prezidenta začal hrát jinou hru. Dřív neviděl důvod se s prezidentem scházet, nyní ho našel. Nicméně, s výsledem asi není spokojený.
Pavel vs. Babiš. Duel nabírá nečekané grády
Názory
Poslední varování pro Merze?
Výsledky posledních tří voleb nabízejí poměrně jasné poselství. Voliči nejsou spokojeni s vládní politikou a přejí si změnu. Poměrně výraznou změnu. Z toho těží populistická krajní pravice a v Berlíně radikální Levice, která sice není extremistická jako AfD, ale do politického mainstreamu nikdy nepatřila.
Kancléř Friedrich Merz sice výsledky přijal jako velký neúspěch, ovšem nezdá se, že by plánoval nějaké výrazné změny, a už vůbec ne rezignaci. I spolupředseda SPD Lars Klingbeil, který je zároveň ministrem financí, hovořil spíše o špatné komunikaci a hledání způsobu, jak voličům lépe prezentovat vládní politiku.
Tato slova připomínají několik měsíců starý příběh z Velké Británie, kde labouristický expremiér Keir Starmer a jeho spolupracovníci nedokázali reflektovat výsledky regionálních voleb. Nakonec si jeho vlastní strana vynutila střídání, protože bylo jasné, že s ním v čele nemají v dalších volbách šanci.
Do velmi podobné situace se dostává i německá CDU. Na kancléře Merze sílí tlak. Situace je o to složitější, že se jedná o koaliční kabinet, takže vládu může poslat k ledu i SPD. Skončí Friedrich Merz, který kdysi sliboval rozhodné reformy, jako Keir Starmer?
