Dalibor Martínek: Za zvýšení sazeb si můžeme sami. Utrácení nás baví
Zvýšení úrokových sazeb se očekávalo. O růstu inflace v příštím roce nad tři procenta se mluví dlouhé týdny. Čeká se zdražení energií, ceny služeb rostou přes čtyři procenta, meziroční růst platů v Česku je přes šest procent. Proinflačních tlaků víc než dost, nebyl jediný důvod sazby nezvednout.
Marně se vzteká premiér Babiš, že ČNB drží sazby příliš vysoko nad sazbami v eurozóně. Národní banka jasně a dlouhou dobu deklaruje, že už znovu nedopustí řádění inflace, která v roce 2022 kvůli válce na Ukrajině vyskočila na 15,1 procenta.
Guvernér Michl, kterému premiér nesmyslně vyčítá drahé hypotéky, oprávněně říká, že udržení inflace je prvořadým úkolem centrální banky. A pro takový úkol je potřeba mít základní sazbu vyšší, než je inflace.
Teď máme válku v Hormuzu. Za poslední rok vzrostly ceny benzínu o víc než dvacet procent, cena nafty o víc než čtyřicet procent. Nafta je krví ekonomiky, na evropských trzích jí je nedostatek a růst její ceny se se zpožděním promítá do cen veškerého zboží. Pocítí to i ceny potravin, které na nízkých úrovních v současnosti drží obchodní řetězce, jež nutí prodávat producenty pod výrobními náklady. To je situace dlouhodobě neudržitelná a budoucí další proinflační tlak, který musela rada ČNB do svých úvah zahrnout.
Česká národní banka pod vedením Aleše Michla zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Důvodem jsou rostoucí inflační rizika, především dražší energie, které mohou začátkem příštího roku vyhnat inflaci až ke čtyřem procentům. A zdražování peněz nemusí být u konce. Ekonomové připouštějí, že ČNB by mohla příští rok zvýšit sazby až na 4,25 procenta.
Michl se pustil do boje s drahotou. ČNB zvýšila úroky
Money
Podle aktuálních údajů meziroční míra inflace v eurozóně v říjnu vzrostla na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Dostala se tak nejvýše za tři roky, vyplývá z údajů Eurostatu. Za růstem stojí zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 20,8 procenta. Dá se čekat, že i ECB půjde se sazbami nahoru.
Vláda tlačí inflaci nahoru
Dalším prvkem jsou ceny elektřiny. Energetický regulační úřad zveřejnil nový návrh cenových výměrů na rok 2027, platných od ledna. Jde zatím teprve o dokument v konzultačním procesu, definitivně bude jasno na konci listopadu. Regulovaná složka má domácnostem meziročně zdražit o 2,8 procenta, nejvýznamnější položka - distribuce elektřiny - má průměrně vzrůst o 4,9 procenta.
Zdražují také služby, a to tempem kolem 4,5 procenta. A jádrová inflace bez energií a potravin se drží nad třemi procenty. Do toho vláda nesmyslně rozhazuje peníze na všechny strany. Přidá policistům, důchodcům nad zákonnou valorizaci i státním úředníkům. Platy rostou meziročně kolem sedmi procent.
Češi dál utrácejí, ale jejich nákupní apetit už není tak dravý. Maloobchodní tržby v září meziročně vzrostly o 4,1 procenta, přesto zaostaly za očekáváním ekonomů. Skutečný boom však zažívají internetové obchody, jejichž tržby vyskočily o 14,5 procenta. Pomáhají jim rostoucí mzdy a podle části odborníků také nová cla na levné zásilky z Číny. Obchodníci už vyhlížejí mimořádně silné Vánoce, ekonomové ale varují, že příští rok může Čechům chuť utrácet zkazit inflace.
Čechům rostou mzdy i chuť utrácet. Příští rok ale může být všechno jinak
Money
Nemluvě už o cenách bydlení, kdy nájmy rostou někde o dvanáct, ale na jiných místech i o čtrnáct procent ročně, zatímco cena nové výstavby v Praze roste o deset procent. Je třeba ještě nějaký argument, aby bylo jasné, proč bylo potřeba zvýšit sazby?
Z růstu platů a masivních veřejných výdajů je evidentní, že peněz mezi lidmi přibývá. Což je další inflační tlak. Analytici očekávají po údajích za lednovou inflaci další růst základních sazeb. Paradoxně tak vzniká další proinflační tlak.
Začíná inflační panika. Spousta lidí se při všech temných vyhlídkách nyní bude snažit vložit peníze do výnosných aktiv. Konzervativní Češi často míří do nemovitostí nebo nemovitostních fondů. Je nám neustále říkáno, že nemovitosti neztrácejí na hodnotě. Přestože si Babiš stěžuje na banky, že drží hypoteční úroky vysoko a zisky vyvádějí do zahraničí, jistě se najde mnoho lidí, kteří se současných hypotečních sazeb nezaleknou. Je evidentní, že na roztáčení inflační spirály nepracují jenom vnější vlivy, jako je konflikt v Hormuzu, ale i my sami v čele s vládou. Guvernér Michl nemá na výběr, musí to brzdit.
