Zajímá nás
Dalibor Martínek: Dva roky vysoké inflace rozdělily Čechy na chudé a bohaté. A za rok budou volby
Byla to taková jednohubka. Premiér země Petr Fiala cítil potřebu se také vyjádřit k aktuálnímu číslu inflace. Ta meziročně spadla na 2,3 procenta. Což je po dvou letech obří inflace, takzvané inflační epizodě, jak říkají ekonomové, konečně přijatelné číslo.
Jen pro připomenutí, za celý loňský rok byla inflace 10,7 procenta. V roce 2022 to bylo dokonce 15,1 procenta. Byla to skutečně nepříjemná „epizoda“, kdy nám celkově všechno, jídlo, energie, benzín, bydlení, zdražilo v průměru o čtvrtinu. A pozor. Ceny se nevrátily na předchozí úrovně, dražší život tady s námi dál je. Jen rychlost zdražování se zmírnila. Konečně, chtělo by se říct.
Co nám řekl premiér? Že se jeho vláda na snížení inflace výrazně podílela. Že tam byla jakási důležitá rozhodnutí na evropské úrovni kolem cen energií, že vláda začala konsolidovat veřejné finance po vládě Andreje Babiše. A že benzín vždy byl. To zní jako velký úspěch vlády. Premiér jaksi zapomněl podotknout, že před rokem a půl byla cena benzínu na úrovni 47 korun za litr a ekonomika strádala. Nyní stojí litr 37 korun, což také není žádná hitparáda. A není to díky prozíravému vládnutí premiéra Fialy. Je to kvůli mezinárodní situaci na trhu s ropou. Což je jiné téma, zpět k inflaci.
Za prvé, inflace klesla, protože při meziročním srovnání prostě klesnout musela. Je to jen statistické číslo. Když vám vloni z prosince na leden vyskočily ceny všeho, hlavně energií a potravin, a letos se to neopakovalo, tak logicky inflace musela meziročně klesnout. Což radní národní banky dobře dlouho dopředu věděli a avizovali. Chtěli se stejně jako premiér blýsknout tím, jak mají růst cen pod kontrolou.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta. Zhoršený výhled pro českou ekonomiku představila i Evropská komise.
Česká ekonomika letos poroste jen pozvolna, doléhá na ni špatný stav té německé
Money
Nízká inflace není díky srovnání s obřím růstem cen před rokem žádným překvapením. Vlastně to není zásluha nikoho, je to jenom důsledek neúprosné matematické logiky. Rozhodně to není zásluha vlády. Je trošku laciné, když má premiér potřebu vyjadřovat se k „pozitivním“ číslům, která údajně přinášejí lepší budoucnost této zemi, aniž by se o ně sebeméně zasloužil.
Pofidérní úspěch
Jestli bychom měli nějakou zásluhu vůbec někomu přiznat, tak snad jedině České národní bance, která ekonomiku úspěšně „udusila“ vysokými sazbami. Je to takový pofidérní úspěch, ale tak prostě ekonomika funguje. Když lidé utrácejí peníze, za které neodvádějí na druhé straně odpovídající hodnotu, roste inflace. Vláda Andreje Babiše do ekonomiky v době covidu napumpovala stovky miliard korun, aniž by za ně byla odvedena protihodnota. Bývalá a možná i budoucí ministryně financí Alena Schillerová to může komentovat jakkoliv, může snižovat úlohu vlády, ale nezmění fakt, že ona sama se na vzniku inflace velkou měrou podílela. Výdaje minulé vlády byly významným příspěvkem ke vzniku české superinflace.
Současná vláda „sebevrahů“ dostala vysokou inflaci do vínku. Teď by z jejího poklesu možná chtěl Fiala vytěžit nějaký politický kapitál. Jeho desetiminutová tisková konference však na nějaký výrazný bodový zisk nevypadá. Fiala mluvil krátce a nejasně, ekonomice evidentně moc nerozumí.
Po roce a půl konečně začaly klesat základní úrokové sazby. Po drastických sedmi procentech, kdy na hypotéku nedosáhl ani člověk s platem sto tisíc korun, se půjčky stávají dostupnější. Je to onen dlouho očekávaný přelom v ekonomické kondici naší země?
Dalibor Martínek: Sazby a inflace klesají. Je to pro Čechy světlo na konci tunelu?
Názory
Češi zchudli
A je tu ještě jeden aspekt české dvouleté kruté inflace, která nyní končí. Během těchto dvou let řada Čechů reálně zchudla. Nebyli to důchodci, jak se říká. Ti vždy rádi žehrají na svůj smutný osud. Ale právě těm vláda růst cen vždy kompenzovala. Lůzry se stali pracující lidé, kteří berou mzdy pod českým průměrem. A kterým vyskočily náklady, hlavně za energie a základní potřeby. Lidé, kteří nakupují i oblečení pro své děti z druhé ruky. Těm vláda slovy ministra Mariana Jurečky naopak nyní oznámila, že si více pohlídá jejich finanční situaci, jestli třeba nemají chatu v zahrádkářské kolonii.
Na druhé části spektra se nachází takzvaný pátý kvintil, jak říkají statistici. Lidé s majetkem. Těmto lidem naopak za poslední dva roky majetky narostly. Čím to? Mají nadprůměrné příjmy a během vysoké inflace méně utráceli. Finanční zásoby Čechů jsou nyní rekordní. A s klesající inflací a klesajícími sazbami se rozjíždí další zlatá éra utrácení. Jak konstatuje analýza České národní banky, „více než polovina celkového čistého jmění v populaci připadá na pětinu nejmajetnějších domácností, jejichž čisté jmění dosahuje v průměru 10 milionů korun.“
Naopak, míra zadluženosti je nejvyšší u domácností v takzvaném prvním kvintilu, tedy těch nejchudších. Jejich čisté jmění „je dokonce záporné,“ konstatuje ČNB. Dva roky vysoké inflace rozdělily Čechy na chudé a bohaté. A za rok budou volby.
