Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta. Zhoršený výhled pro českou ekonomiku představila i Evropská komise.

Nominální mzdy v letošním roce podle ČBA porostou kolem 6,5 procenta, v reálném vyjádření téměř o čtyři procenta, což představuje první růst reálných mezd po dvouleté přestávce. I tak však vzhledem k propadu v posledních dvou letech setrvají na úrovni roku 2018. V příštím roce by měl růst reálných mezd pokračovat, ale stále v relativně mírném tempu kolem tří procent. Svou dosavadní nejvyšší úroveň z roku 2021 tak nepřekonají dříve než v roce 2027, uvádí prognóza.

„Tuzemská ekonomika bude letos růst jen pozvolna. Jednou z příčin je nadále slabý vývoj v zahraničí, zejména Německa, na které stejně jako v případě tuzemské ekonomiky doléhá vysoká citlivost na zahraniční obchod, výrazná energetická náročnost průmyslu a také pesimismus domácností, které následkem nárůstu nákladů posledních dvou let citelně snížily svou spotřebu,“ uvedl ekonom asociace Jakub Seidler.

Inflace i nadále klesá. Je na nejnižších hodnotách za poslední dva roky

Money

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

ČTK

Přečíst článek

Na určité oživení poptávky domácností díky nižší inflaci se může česká ekonomika nyní spolehnout, řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Na trh práce ekonomický pokles loňského roku dopadl omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních, ačkoli určité známky ochlazování na trhu práce viditelné již jsou, uvádí ČBA.

Úrokové sazby České národní banky budou nadále klesat a v letošním roce by se měla její základní sazba dostat ke čtyřem procentům, v příštím roce poblíž třem procentům. „Období vysoké inflace skončilo a s ním i doba relativně vysokých úrokových sazeb. Existuje velká šance na udržitelné dosažení dvouprocentního cíle inflace už na začátku příštího roku. Inflačním rizikem je vedle cen energií i komplikovaná situace v mezinárodní námořní dopravě,“ uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Zhoršení predikuje i Evropská komise

Zhoršený výhled růst české ekonomiky představila i Evropská komise. Ta na letošní rok počítá s růstem 1,1 procenta, zatímco dosud to bylo o 1,4 procenta. Ekonomika se však zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta. Podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a další uvolnění podmínek pro financování. 

Na příští rok počítá komise s dalším zrychlením tempa růstu, hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 2,8 procenta. I to ale bude zhoršení proti podzimní prognóze, kdy EK čekala růst o tři procenta.

Komise také upozornila, že nedávné ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry jsou stále pod historickým průměrem. Naznačují tak jen pozvolný návrat k vyššímu tempu soukromé poptávky. Domácí poptávka a uvolnění podmínek financování by ale měly podpořit zrychlení růstu investic koncem letošního roku i v roce příštím.

Čistý vývoz by ale měl přispívat k růstu HDP méně než v uplynulých dvou letech. Oživení zahraniční poptávky, zvláště v automobilovém odvětví, bude pomalejší než růst dovozu.

EU velí dekarbonizovat české ocelářství. Na to nemáme technologie, ani peníze, tvrdí odborníci

Zprávy z firem

České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které státu chybí, shodují se odborníci. Ocel je přitom klíčovým materiálem pro výrobu větrných elektráren, fotovoltaiky, vlaků a podobně, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Ocelářství produkuje přibližně pět procent emisí skleníkových plynů v Česku.

ČTK

Přečíst článek

Koruna posílí

Kurz koruny ke konci letošního roku by se měl podle ČBA pohybovat u 24,70 koruny za euro a v příštím roce koruna dále mírně posílí. Rozptyl odhadů kurzu pro příští rok však zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a pohybuje od 23,50 po 25 koruny za euro.

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA 2,7 procenta HDP a ve srovnání s předchozím rokem se tak deficit sníží o téměř jeden procentní bod. Pokles deficitu v letošním roce je podle ní dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a dopadu konsolidačního balíčku.

ČNB před týdnem odhadla, že letos HDP v ČR vzroste o 0,6 procenta, předpověď inflace ponechala na 2,6 procenta. Ministerstvo financí koncem ledna zhoršilo letošní výhled ekonomiky na 1,2 procenta, inflaci očekávalo 3,1 procenta.