Zajímá nás
Dalibor Martínek: Chápe vůbec někdo, proč chce stát dělit ČEZ? Ví to snad nějaký poradce premiéra?
Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Má to dvě roviny. Tou první je, že vláda vlastně pořádně neřekla, jaký je důvod celého obřího chystaného transferu majetku největší české firmy, která vyrábí elektřinu pro celou zemi, kus jí ještě vyveze, a která chce dostavět jaderný reaktor. Má být tímto účelem větší kontrola nad cenou energie? Pokud ano, zestátněním výroby se to nepovede. Elektřina se prodává na trhu, ať už bude ČEZ vlastnit stát ze sedmdesáti procent, jak je to nyní, nebo výrobu ze sta procent. Na cenu elektřiny nebude mít změna vlastnictví žádný vliv.
Má být účelem myšlenky zestátnění dostavba dalšího jaderného bloku v Dukovanech? Pokud ano, proč stát nevyužije své zákonné možnosti vzít si dostavbu tohoto bloku zcela pod sebe? A místo toho chce kupovat za miliardy státních peněz celou výrobu ČEZ? To znamená třeba i uhelné elektrárny, které Česko postavilo ještě za minulého režimu, které už svým provozem dávno splatily svou cenu, a které stejně bude muset podle dohody s Evropskou unií za pár let odstavit? To nedává logiku.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
Jaroslav Míl: Zestátnění části ČEZ je zbytečný krok. Cenu elektřiny to nesníží
Leaders
Spousta důležitějších problémů k řešení
A druhou rovinou je, proč se nyní vláda zabývá zrovna dělením ČEZ, místo aby se zasadila o mnohem důležitější otázky, kterých je spousta. Jen namátkou, lepší vymahatelnost práva, výstavba dálničního spojení do Polska, s tím související zjednodušení výstavby, tedy stavební zákon, který opět nedopadl pod kontrolou pěti koaličních stran dobře. Takových důležitých otázek by byl celý seznam, ale vláda se z nějakého podivného důvodu velmi soustředí na rozdělení ČEZ. A také se velmi soustředí, aby o tom veřejnost věděla co nejméně.
Fakt, že se proti záměru vlády bouří minoritní akcionáři, není klíčovou otázkou, kterou bychom se měli zabývat. Dá se dost dobře očekávat, že když chce vláda vytěsnit malé akcionáře firmy a tu zcela získat pod svou kontrolu, tak si cestu najde. Dokáže například se svou většinou ve sněmovně měnit zákony. Můžeme přemýšlet, zda je dobře nebo špatně, když vláda kvůli jedné firmě mění zákony, což se děje.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
Michal Šnobr: Postup státu při zestátňování ČEZ je absolutně skandální
Politika
Mnohem důležitější otázkou, než jak dopadnou případné arbitráže minoritářů, je, proč tak vláda vůbec činí. Proč ten tlak, změny zákonů, neúnavná snaha dokončit tento nepochopitelný záměr?
Ministr spravedlnosti Petr Blažek zkusil již na konci loňského roku formou přílepku k novele zákonu o cenách vložit pasáže, které by umožnily státu rozseknout ČEZ. Zcela paradoxně mu tento záměr neshodila opozice, ale Legislativní rada vlády. Blažek po shození tohoto přílepku nijak s veřejností nekomunikoval, několik měsíců jeho lidé na zestátnění seděli a před pár dny s ním opět přišli.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Akcionáři plačte. Vláda za jediný den připravila ČEZ o 46 miliard korun
Názory
O co komu jde?
A opět, vláda nevysvětluje důvody tohoto záměru, pouze ho oznámila. Nikdo na trhu nic neví. V zákulisí patrně probíhají debaty, co z ČEZ zestátnit, co nechat na volném trhu. Zcela skrytě. Kromě toho, že to nemá žádnou logiku, je to i zcela neprůhledné. Možná už by v BIS měl zvonit budíček. Výsledek zákulisních jednání patrně můžeme čekat po prázdninách.
Někteří pozorovatelé dění se domnívají, že se tohle všechno děje jen proto, aby zúčastnění pobrali tučné odměny za podíl na celé transakci. Vlivné poradenské firmy a právníci. Ti, kterým premiér Fiala naslouchá, jelikož je energetika pro něj cizí branží.
