Světové výdaje na armády loni dosáhly rekordu. Nejvíc utrácely USA, Rusko výrazně méně
Světové výdaje na armádu a zbrojení v loňském roce vzrostly o 0,7 procenta v porovnání s rokem 2020 a poprvé přesáhly dva biliony dolarů (45 bilionů korun). Data přinesl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Navzdory negativním dopadům pandemie covidu-19 na ekonomiku země světa posilovaly své zbrojní arzenály, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). „V roce 2021 výdaje na zbrojení vzrostly posedmé v řadě a dosáhly 2,1 bilionu dolarů. To je nejvyšší číslo, které jsme kdy měli,“ řekl agentuře AFP představitel ústavu Diego Lopes da Silva.
Nejvíce na armádu jako tradičně vydaly Spojené státy, a sice 801 miliard dolarů, což bylo o 1,4 procenta méně než v roce 2020. Pokles v nákladech na zbrojení v USA je podle SIPRI dán především nárůstem inflace ve Spojených státech a stažením amerických jednotek z Afghánistánu.
Za dobrými výsledky stojí mimo jiné akvizice legendární americké firmy Colt. Slavné jméno ponese nyní celá společnost. Její vedení navrhne dividendu ve výši 25 korun na akcii. Výsledky hospodaření povzbudily investory. Cenné papíry Zbrojovky na pražské burze zakončily čtvrteční seanci růstem o víc než tři procenta na 612 korun za akcii.
Jan Drahota z České zbrojovky: Loňské zisky byly rekordní. Přejmenujeme se na Colt CZ
Zprávy z firem
Na druhém místě je Čína s odhadovanými 293 miliardami dolarů a meziročním zvýšením o 4,7 procenta, následuje na třetím místě Indie (76,6 miliardy), čtvrtá Británie (68,4 miliardy) a páté Rusko (65,9 miliardy).
Rusko výdaje na armádu zvyšuje, USA naopak
V Rusku se zbrojní výdaje za minulý rok zvýšily o 2,9 procenta. Podle da Silvy byl nárůst ve výdajích patrný především ke konci roku. „To se dělo, když Rusko shromažďovalo vojska u ukrajinských hranic před únorovou invazí na Ukrajinu,“ poznamenal da Silva. Podle něj Rusko vynakládá na obranu 4,1 procenta svého HDP, což „je podstatně více než světový průměr“.
Ukrajinské náklady na zbrojení vzrostly od ruské anexe Krymu o 72 procent. V loňském roce sice výdaje klesly o více než osm procent na 5,9 miliardy dolarů, přesto však představovaly 3,2 procenta ukrajinského HDP, uvedl SIPRI.
V současnosti jeden z nejnenáviděnějších Němců poskytl rozhovor listu The New York Times. Obhajuje v něm německou strategii vůči Rusku, která je Německu vlastní od Willyho Brandta a je postavena na vzájemně výhodných obchodech. „Snažit se dlouhodobě politicky či ekonomicky izolovat Rusko není možné,“ prohlásil bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který je mimochodem nositelem nejvyššího českého vyznamenání. Propůjčil mu ho další donedávna prokremelský politik – Miloš Zeman. 
Gerhard Schröder pro New York Times: Nebudu se za nic omlouvat. To není můj styl
Politika
Francie a Německo dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy korun), Česká republika za 14,3 milionu eur (349 milionů korun), napsal britský list The Daily Telegraph. Podle deníku, který se odvolává na analýzu Evropské unie, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
Státy EU dodaly v minulých letech Rusku zbraně za stovky milionů eur
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
