Trump chystá větší deficit než Harrisová a daňově zvýhodnit nejbohatší Američany
Kdo je rozpočtově odpovědnější, Kamala Harrisová nebo Donald Trump? V případě zvolení Harrisové hrozí riziko zvyšování už tak vysokého rozpočtového deficitu, Trump však chystá dvakrát takový dluh. Jeho daňová politika navíc ušetří peníze nejbohatším, zatímco zatíží peněženky zbytku národa, včetně těch nejchudších.
„Trumpův program by mohl být nákladný a regresivní, protože by více zatížil ty, kteří vydělávají nejméně peněz,“ upozorňuje tento týden The New York Times a dvě studie, které staví ekonomickou politiku prezidentských kandidátů do jiného světla.
Oba kandidáti na prezidenta Spojených států zřejmě zatíží veřejné rozpočty. Na fiskální dopady jejich plánů se podívala nezávislá organizace Committee for a Responsible Federal Budget. Ačkoli mnozí kritici hovoří o demokratce Kamale Harrisové hovoří jako o socialistce, její program podle zjištění think tanku zadluží USA méně než plány Donalda Trumpa.
„Podle našeho středního odhadu by plán viceprezidentky Harrisové zvýšil dluh do roku 2035 o 3,50 bilionu dolarů, zatímco plán prezidenta Trumpa by zvýšil dluh o 7,50 bilionu dolarů,“ shrnuje výsledky studie Committee for a Responsible Federal Budget. Výhled s takto dlouhým horizontem je pochopitelně značně nejistý, organizace ovšem připravila i dvě další varianty – jednu s příznivými ekonomickými podmínkami, druhou s velmi negativním vývojem.
Výsledky jsou to zajímavé. Harrisová by v ideálním případě skončila na nule a dluh vůbec nezvýšila, ale ani by z něj neubrala, což by bylo vzhledem k deficitu ve výši 99 procent HDP žádoucí. Trump by však udělal sekeru i v dobrých podmínkách.
Když Donald Trump před pěti lety prohrál (ano, skutečně prohrál) prezidentské volby, ihned zkoušel různými způsoby výsledek zvrátit. Pokud nebude úspěšný i letos v listopadu, lze podle mnoha indicií očekávat, že se o to pokusí znovu. Ne zrovna intuitivní systém prezidentských voleb k tomu bohužel ponechává několik možností. Trumpův tým navíc bude lépe připravený.
Karel Pučelík: Co když Trump prohraje? Připravme se na obstrukce a pokusy o zvrácení voleb
Názory
Vyšší daně nebo protekcionismus
Kamala Harrisová v kampani nastínila rozsáhlé výdaje, které zahrnují například investice do bydlení, zdravotnictví, vzdělávání nebo ochrany hranic. Také slibuje podporu a daňové úlevy pro oblasti dlouhodobé péče nebo péče o děti, placenou dovolenou nebo podporu malých podniků. Stranu příjmů chce posílit mimo jiné vyšším zdaněním korporací, což je sice nepopulární řešení, ale má alespoň nějakou logiku.
I Donald Trump chystá utrácet, požaduje větší ochranu hranic a spolu s nimi i vyšší náklady na deportace a striktnější imigrační politiku. Plánuje také zvýšit výdaje na armádu, mluví také o podobných krocích jako Harrisová – třeba o podpoře bydlení či zdravotní péče. Nad rámec toho by však také rád snížil daně firmám.
Způsoby, kterými chce Donald Trump dostat peníze do rozpočtu, jsou ale abstraktnější a jejich efekt diskutabilní, přičemž hrozí i poškození mezinárodního obchodu. „Prezident Trump by zavedl nová dovozní cla, zrušil by výdaje, daňové škrty a regulace v oblasti energetiky a životního prostředí, omezil úniky a zrušil by ministerstvo školství,“ uvádí zmíněná organizace bojující za snižování federálního deficitu.
Bývalý americký prezident Donald Trump se nezapojí do žádné další předvolební debaty, uvedl v příspěvku na své sociální síti. Jeho prohlášení přišlo dva dny po prvním televizním duelu s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, která podle předních médií slavila úspěch se svou strategií vyprovokovat Trumpa k rozhořčeným reakcím. Trump ale trvá na tom, že v úterním střetu měl navrch on. 
Trump: Duel s Harrisovou jsem vyhrál, žádná další debata nebude
Politika
Trump zvýhodňuje nejbohatší
V nedávné době vyšla také další studie, podle které daňová politika Donalda Trumpa zvýhodní ty nejbohatší. Z jeho návrhů bude profitovat jen pět procent nejbohatších Američanů, a z těch dokonce suverénně nejvíc jedno procento těch vůbec nejmajetnějších, zatímco zbytek občanů pocítí jen negativní dopady.
„Pokud by tyto návrhy vstoupily v platnost v roce 2026, nejbohatšímu procentu by se snížila daň v průměru o 36 300 dolarů a dalším čtyřem procentům nejbohatších by se snížila daň v průměru o 7 200 dolarů. Všechny ostatní skupiny by zaznamenaly zvýšení daní, přičemž zvýšení pro středních 20 procent by činilo přibližně 1 500 dolarů a pro 20 procent Američanů s nejnižšími příjmy přibližně 800 dolarů,“ dodává Institute on Taxation and Economic Policy.
Ačkoli ekonomická politika ani jednoho z kandidátů není nikterak prorocká, republikáni zůstávají u (nejen) ekonomického populismu, ze kterého má obavy i zbytek světa.
