Stanjura musí škrtat, jinak rozpočet nedodrží, tvrdí rozpočtová rada
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Rada upozornila, že celkové saldo rozpočtu bude záležet na poměru příjmů z mimořádných energetických opatření a kompenzací lidem a firmám, který bude zřejmě negativní. Proti dodržení schodku podle ní působí také mimořádná valorizace důchodů z června a chybějící peníze z Modernizačního fondu EU. Vyšší než plánovaný výběr daní podle rady nedokáže tyto výpadky kompenzovat.
„Již od začátku roku bylo jasné, že kvůli několika 'faulům' na příjmové i výdajové straně je skutečně plánovaný rozpočtový schodek výrazně vyšší než schválených 295 miliard korun,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Pokud má být dodržen schválený schodek, bude podle něj potřeba sáhnout na výdaje. Pokud to ovšem bude formou odložením některých výdajů na příští rok, znamená to jen posun problému do dalšího rozpočtu, dodal.
Business Leaders Forum, nejstarší národní platforma pro odpovědné a udržitelné firemní lídry, pořádá 14. září 2023 konferenci ESG Leadership. Experti z veřejného i soukromého sektoru na ní budou sdílet zkušenosti se zaváděním ESG do strategie firem a debatovat o aktuálních trendech. Newstream je mediálním partnerem akce.
Je ESG v krizi? Jaká budoucnost čeká firemní udržitelnost, odhalí už za týden byznysoví lídři
Zprávy z firem
Po měsících příjemných překvapení, kdy do rozpočtu natekly potěšující objemy prostředků od právnických osob, bude závěr roku patrně smutnější a deficit se opět začne zvětšovat, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Nakonec podle něj zřejmě hrozí překročení plánovaného schodku spíše o nízké desítky miliard korun. „Aby tyto vláda ušetřila, musela by se mít čile k dílu, což v tuto chvíli není zřejmé,“ podotkl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve oznámil, že chce ve vládě jednat o omezení výdajů letošního rozpočtu zhruba o 15 až 20 miliard korun. Podle něj by to mělo být dostatečné pro dodržení plánovaného deficitu. Dohodu mezi ministry o letošních úsporách očekává do poloviny září.
Hotovost je v Česku při placení stále potřeba. Lidé dokonce nyní platí hotově více než před rokem. Chtějí si takto více hlídat vlastní finance a mít kontrolu nad útratou. Současně se objevuje více obchodníků, kteří neberou karty, a tak je nutné mít kvůli mít u sebe mince a bankovky. Také proto by Češi uvítali i další rozšíření bankomatové sítě v Česku, jak vyplývá z červnového průzkumu společnosti Euronet, který letos znovu po roce zopakovala s agenturou STEM/MARK na vzorku 509 obyvatel. 
Češi platí hotovostí více než před rokem. Roste počet obchodníků, kteří neberou karty
Money
Na příští rok navrhlo ministerstvo financí vládě rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) předpokládají, že navržený deficit se při projednávání ve vládě už měnit nebude. „V případě schválení v této podobě by bylo možné očekávat dosažení strukturálního deficitu celých veřejných financí kolem 2,1 procenta HDP, což by znamenalo zlepšení ve srovnání s předchozím rokem zhruba o 0,2 procenta HDP. To je méně, než bylo avizováno v dokumentaci konsolidačního balíčku,“ uvedla rozpočtová rada.
Pro rok 2025 ministerstvo financí předpokládá rozpočtový deficit 235 miliard korun, o rok později 220 miliard korun. Podle rozpočtové rady to znamená zakonzervování strukturálního schodku, tedy salda očištěného o vliv hospodářského cyklu, na dvou procentech HDP. Rada to nepovažuje za udržitelné a doporučuje, aby stát pokračoval ve snaze o fiskální konsolidaci i po roce 2025, kdy začnou působit poslední opatření nyní projednávaného vládního balíčku. „Jen další konsolidace zajistí návrat k dlouhodobě udržitelnému hospodaření veřejných financí, jak jej definuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ uvedla rada.
Pražské radní a pirátce Janě Komrskové se na zasedání rady povedlo prosadit, kromě jiného, zákaz pálení starého listí na území metropole. Možná se to na první pohled zdá jako marginálie, ale je třeba si uvědomit, že je to jen jeden krůček z mnoha na cestě města ke splnění klimatických cílů. Ty má Komrsková na starost.
Dalibor Martínek: Zákazem pálení listí za lepší zítřky aneb kde soudruzi udělali chybu
Názory
Rozpočtová rada také uvítala snahu vlády o úpravu důchodového systému. Změna způsobu valorizací, zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a navázání důchodového věku na dobu dožití jdou podle ní správným směrem. Vyzvala ale k významnější úpravě třetího pilíře systému, aby soukromé spoření lépe podporovalo finanční situaci seniorů.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
