Veřejné finance loni skončily ve schodku, rostly výdaje na sociální dávky
Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
Největší podíl na uvedeném deficitu podle statistiků opět připadal na ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 305 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 70,3 miliardy korun, zatímco fondy sociálního zabezpečení byly v deficitu pět miliard korun.
Příjmy vládních institucí meziročně stouply o deset procent, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 281,8 miliardy korun. Nejvíce rostly příjmy z daní z příjmu a ze sociálních příspěvků. Výdaje vládních institucí se zvýšily o 10,1 procenta, tedy o 306,2 miliardy korun. Největší nárůst byl u vyplacených sociálních dávek, dotací a náhrad zaměstnancům.
Celkový vládní dluh na konci roku 2023 dosáhl 3,228 bilionu korun. Převážnou část tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,2 miliardy, naopak o 124,4 miliardy se snížil objem přijatých půjček.
Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.Kritika od NKÚ. Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření
Money
Evropa i Česko kvůli ideologii Green Dealu a neschopnosti vlád fatálně zanedbaly rozvoj energetické sítě. To nás dostihne, ceny opět porostou, říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a bývalý šéf České spořitelny. Přestože nyní inflace po dvou letech v Česku klesla, není to konec, příští roky budou turbulentní. Kysilka tvrdí, že je optimista. Že Evropa se dočká lepších časů. Nejdřív si však podle něj bude muset „sednout na zadek“, projít hlubokou ekonomickou krizí. Ke které ji prý vedou současné elity, zaslepené ekologickou a energetickou ideologií. „Neumíme vytěžit zlato, které se skrývá v krizích,“ tvrdí. Jednou takovou „nevytěženou“ krizí by podle něj covid. „U covidu byla prvotní opatrnost na místě, ale po poznání, o co jde, se měl svět znovu otevřít, chránit ohrožené skupiny a zabránit zločinnému spolčení farmaceutického byznysu a vlád.“
Se zdražováním není definitivní konec, čeká nás turbulentní období, říká Pavel Kysilka
Money
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.