Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Veřejné finance loni skončily ve schodku, rostly výdaje na sociální dávky

Veřejné finance loni skončily ve schodku 3,3 procenta HDP
ČTK
 ČTK

Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že míra zadlužení vládních institucí v loňském roce mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.

Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

Největší podíl na uvedeném deficitu podle statistiků opět připadal na ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 305 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 70,3 miliardy korun, zatímco fondy sociálního zabezpečení byly v deficitu pět miliard korun.

Příjmy vládních institucí meziročně stouply o deset procent, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 281,8 miliardy korun. Nejvíce rostly příjmy z daní z příjmu a ze sociálních příspěvků. Výdaje vládních institucí se zvýšily o 10,1 procenta, tedy o 306,2 miliardy korun. Největší nárůst byl u vyplacených sociálních dávek, dotací a náhrad zaměstnancům.

Celkový vládní dluh na konci roku 2023 dosáhl 3,228 bilionu korun. Převážnou část tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,2 miliardy, naopak o 124,4 miliardy se snížil objem přijatých půjček.

peníze, ilustrační foto

Kritika od NKÚ. Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření

Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.

Přečíst článek

Pavel Kysilka

Se zdražováním není definitivní konec, čeká nás turbulentní období, říká Pavel Kysilka

Evropa i Česko kvůli ideologii Green Dealu a neschopnosti vlád fatálně zanedbaly rozvoj energetické sítě. To nás dostihne, ceny opět porostou, říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a bývalý šéf České spořitelny. Přestože nyní inflace po dvou letech v Česku klesla, není to konec, příští roky budou turbulentní. Kysilka tvrdí, že je optimista. Že Evropa se dočká lepších časů. Nejdřív si však podle něj bude muset „sednout na zadek“, projít hlubokou ekonomickou krizí. Ke které ji prý vedou současné elity, zaslepené ekologickou a energetickou ideologií. „Neumíme vytěžit zlato, které se skrývá v krizích,“ tvrdí. Jednou takovou „nevytěženou“ krizí by podle něj covid. „U covidu byla prvotní opatrnost na místě, ale po poznání, o co jde, se měl svět znovu otevřít, chránit ohrožené skupiny a zabránit zločinnému spolčení farmaceutického byznysu a vlád.“

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura

Veřejné finance Česka se podařilo stabilizovat, dostatečně ozdravené ale nejsou

Přečíst článek
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

Česko se konečně začíná hrabat z pandemické krize, po pěti letech snížilo své zadlužení

Přečíst článek