Brexit připravil Británii o levné pracovníky z EU. Nejvíc tím trpí tamní bary a restaurace
Počet občanů Evropské unie, kteří se stěhují do Británie, po brexitu prudce klesl. Odchod Británie z EU totiž omezil přístup do země především málo placené pracovní síle, uvádí výzkum, na který se odvolává britský list The Guardian. Dramatický pokles migrace ze států Evropské unie tvrdě zasáhl především britské pohostinství.
I když brexit podle výzkumu organizace Migration Observatory (MO) při Oxfordské univerzitě a skupiny nezávislých odborníků ReWage zhoršil chronický nedostatek pracovních sil v Británii, nebyl jeho jedinou příčinou.
Vízum z EU je jen zlomek
Podle odhadu statistického úřadu ONS loni obdrželo vízum za účelem práce, sloučení rodiny či studia pouze 43 tisíc občanů EU. To je jen zlomek z 230 tisíc až 430 tisíc lidí, kteří do Británie přicházeli ročně do března 2020. Z těch, kteří se loni přistěhovali do Británie, v porovnání se všemi vízy včetně turistických a obchodních, tvořili občané EU jen pět procent počtu vydaných víz.
K vysokému počtu volných pracovních míst v Británii přispívá podle výzkumu i pandemie, předčasný odchod do důchodu osob starších 50 let, vysoká úroveň zaměstnanosti v celé Evropě a nedostatek pracovních sil v mezinárodním měřítku.
„I když existují určité důkazy, že konec volného pohybu lidí přispěl k nedostatku pracovních sil v některých oblastech trhu práce, není to zdaleka jediný faktor. Potíže s náborem nejsou ojedinělé jen v Británii, i několik dalších zemí se po skončení pandemie potýkalo s vysokou mírou volných pracovních míst,“ uvádí spoluautor zprávy ReWage Chris Forde.
Britská vláda zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek elektrické energie, zavedla by organizované odstávky plynu pro průmyslové podniky, a dokonce i domácnosti. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s krizovým scénářem.
Británie má plán plynových úspor. V kritickém případě omezí dodávky podnikům i domácnostem
Politika
Brexit nejvíce zasáhl pohostinství
Ukončení volného pohybu občanů EU do Británie nejvíce zasáhlo pohostinství a odvětví, která vyžadují nižší kvalifikaci. Britské pohostinství přišlo za dva roky do června 2021 celkem o 98 tisíc evropských pracovníků. Ve službách, včetně úklidu a údržby, ubylo 64 tisíc pracovníků z EU.
Statistiky britského ministerstva vnitra ukazují, že v souvislosti s uvolněním pandemických omezení se prudce zvýšila migrace. Za rok do letošního března bylo vydáno 277 069 pracovních víz, což představuje nárůst o 129 procent proti srovnatelnému období do loňského března.
Další analýza zaměstnanců podle státní příslušnosti, která sledovala období mezi červencem 2014 a červnem 2021, pak ukázala, že zemědělství bylo rovněž silně zasaženo. Sektor přišel o 28 procent pracovníků z EU a až poté následovalo pohostinství s 25 procenty. Největší pokles zaměstnanosti pracovníků z EU registruje Londýn.
Londýn a spolu s ním celá Velká Británie má za sebou rekordně horké dny. Naštěstí pro celou zemi vlna veder netrvala příliš dlouho. Ostrovní království prostě extrémní teploty nezvládá. „Na tohle nejsme vůbec připraveni,“ přiznal i bývalý premiér Ed Milliband, který má nyní na starost boj s klimatickými změnami.
REPORTÁŽ: Britové vedra nezvládají. Města, budovy i stanice metra se změnily v sálající pec
Enjoy
Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává podle studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) uzavřenější ekonomikou. To podle nich bude mít dlouhodobé nepříznivé dopady nejenom na produktivitu, ale i na mzdy.
Britům se stále složitěji shání dostupné bydlení. Průměrný nájem v Londýně za rok vzrostl o téměř 16 procent, v druhém největším městě – Manchesteru – dokonce o více než 23 procent. Řada lidí, i předdůchodového věku, se proto stěhuje k rodičům. Situace kopíruje vývoj v řadě dalších zemích. Česká republika si ale zas tak špatně nestojí.
Nájmy v Británii raketově rostou, lidé se stěhují zpět k rodičům. Češi jsou na tom ještě dobře
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
