Oldřich Dědek z ČNB: Jsme v období radikální nejistoty

Trhu stačí vědět, že korunu proti oslabování podpoříme. Už měsíc jsme nemuseli intervenovat, řekl dnes člen bankovní rady Oldřich Dědek.

Inflační tlaky v Česku podle člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Oldřicha Dědka dosahují vrcholu. 

Jak rychle se bude inflace snižovat, ovšem není jisté. "Dostaví se statistický efekt základny, budou vypadávat velmi silné meziměsíční nárůsty, co byly před rokem, a budou nahrazovány mírnějším růstem i poklesem, takže roční inflace by měla klesat," uvedl dnes Dědek na diskusi pořádané společností SAB Finance. 

Protože inflační tlaky jsou zakořeněné, centrální banka nemůže spěchat se snižováním sazeb. Zvyšování sazeb by zase destimulovalo průmysl, který potřebuje investovat. "Sazby by už neměly růst, ačkoli to nevylučujeme. Základní charakteristika našeho  období je radikální nejistota. Je to jedno překvapení za druhým. Jsme opatrní, myslíme, že inflace by mohla vrcholit a my budeme velmi obezřetní ve snižování sazeb, neboť jsme si vědomi silných proinflačních rizik," uvedl Dědek. Největšími riziky jsou  mzdově inflační a devalvačně inflační spirála. 

Ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že stejně jako Dědek souhlasí s tím, že inflace je do velké míry dovezená, je v ní vliv energetické drahoty, války na Ukrajině i popandemické situace. "To vše se teď slévá. Nezpůsobili jsme si to my naším utrácením, byť se během pandemie dalo šetřit," poznamenal Kovanda. 

Už měsíc není ČNB na trhu

Dědek uvedl, že centrální banka má kromě úrokových sazeb ještě další nástroj na ovlivňování inflace - korunu. "Rizika stability koruny sledujeme," uvedl Děděk. Mezi hlavní rizika stability domácí měny patří politika ostatních centrálních bank, které jsou v módu zvyšování sazeb - růst sazeb na ostatních měnách snižuje atraktivitu koruny pro investory, což vyvolává tlak na oslabení koruny. Pak je to vývoj běžného účtu platební bilance - Česko je čistý dovozce energie, která nyní zdražuje celý import. Zároveň problémy v průmyslu oslabují export. Dalším rizikem pro stabilitu měny je riziko roztočení mzdové spirály, která by dále oslabila podniky. 

Dědek zdůraznil, že není pravda, že by centrální banka na udržení silnějšího kursu měny neustále utrácela velké sumy z devizových rezerv, jak to říkají někteří analytici. ČNB použila rezervy jen ojedinělých situacích, když zahájila politiku stabilizace úrokových sazeb. Tehdy trhy čekaly další růst sazeb, byly zklamány a vyprodávaly korunu. "Už asi měsíc nejsme přítomni na trhu. koruna je vystavena tlaku nabídky a poptávky. To, že nejsme nuceni rezervy používat, je pro nás argument, že je naše politika správná," řekl Dědek. 

V nadsázce uvedl úsloví, že slovo je také zbraň - a trhu nyní stačí vědět, že centrální banka je v případě potřeby připravena zasáhnout. 

Otázka, jak obstojí Češi ve srovní s ostatními

Dean Brabec ředitel Klubu finančních ředitelů uvedl, že problémem v nadcházející recesi bude udržet konkurenceschonost českých podniků. "Je důležité, aby se firmy z toho proinvestovaly. Vláda by měly pomoci podnikům, co tady jsou, změnit daně apod. Problémem je konkurenceschopnost v rámci Evropy, Německo má připraveno 200 miliard euro na podporu podniků. Jak si udržíme konkurenceschopnost, když Česko podnikům nepomůže," řekl.

Z průzkumu mezi českými finančními řediteli vyplynulo, že zatím jsou spíše pesimističtí. Pro příští rok čekají finanční lídři českých firem propad ekonomiky v rozsahu minus jedno až minus pět procent. Inflace nejpravděpodobněji dosáhne deseti až patnácti procent a koruna se bude proti euru pohybovat v intervalu 24 a 26 procent. Kovanda poznamenal, že čeští finanční ředitelé jsou výrazní pesimisté - aktuálně nejpesimističtější odhad vývoje českého HDP v příštím roce má totiž investiční banka Morgan Stanley s odhadem minus 0,9 procenta.  Podle Brabce by bylo problematické, kdyby se firmy s recesí vypořádávaly odkladem investic, což zatím finanční ředitelé přiznávají. 

Energetická drahota poleví

Podle Kovandy hrozí, že příští rok bude kvůli nadcházející recesi, kterou může provázet propouštění podniků, může být sociálně složitější než ten letošní. Energetická drahota ale nejspíše poleví. "V příštím roce dojde ke zmírnění růstu cen, nebudou takové panické nárůsty jako letos. Nicméně ceny zůstanou i nadále o dost vyšší, než jsme byli zvyklí před válkou a pandemií, taková léta nízkých cen se jen těžko kdy vrátí," uvedl ekonom. Důvodů pro oddych v energetické drahotě je několik.  "Dostavují se nové zdroje, příkladem je Německo a jeho LNG terminály, kde bude mít Česko také kapacitu. Jsou plné zásobníky plynu a obecně také přeje počasí - není pověstná ruská zima, a také se omezuje spotřeba. Šetří jak lidé, tak podniky, ty i i nedobrovolně," dodal. 

Lukáš Kovanda: ČNB udělala v boji s inflací vše krom rezignace

Názory

Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Přestřelit to s výší sazeb znamená více prohloubit recesi, varuje šéf ČNB Michl

Money

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

ČTK

Přečíst článek