Reklama

Lukáš Kovanda: Češi rekordně omezují své nákupy. A letos to nebude jiné

Obchod (ilustrační foto)
Pixabay
Lukáš Kovanda

Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.

Reklama

Maloobchodní tržby totiž loni v listopadu – tedy podle nejnovějších dostupných dat – klesly reálně, po zohlednění inflace, meziročně o bezmála devět procent. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za říjen 2022. Ty tak v desátém loňském měsíci spadly bez jedné desetinky o deset procent.

To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se reálné maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.

Potravináři dál lobbují za razantnější snížení DPH u svých produktů

Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.

Přečíst článek

Spotřeba českých domácností se vpravdě historicky propadala už v celém třetím čtvrtletí loňského roku, tedy od července do září 2022. V reálném vyjádření – tedy opět po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o skoro osm procent méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období ČSÚ danou časovou řadu zveřejňuje. Více, byť nepatrně, se reálná spotřeba meziročně propadla již jen v období od dubna do června 2020, tedy během uzavírek spojených s první vlnou pandemie.

Loni ve třetím čtvrtletí a pak tedy také ještě výrazněji v říjnu se reálná spotřeba dramaticky propadla i přesto, že obchody již plně otevřené byly. O to závažnější výsledek je. Potvrzuje, že hodnotit kondici ekonomiky a ochotu spotřebitelů utrácet jen z pohledu do „plných obchodních center a restaurací“ může být notně zavádějící.

Reklama

Nedávné předvánoční období také opticky naplnilo mnohé obchody a gastronomické podniky, ovšem stále zůstává otázkou, kolik v nich lidé skutečně utráceli. Nedávno zveřejněná čísla za loňské třetí čtvrtletí napovídají, že se i za poslední tři loňské měsíce můžeme dočkat historického propadu spotřeby. Tato čísla teprve budou zveřejněna.

Pokles reálných příjmů

Výrazný pokles reálné spotřeby má na svědomí předně citelný pokles reálného měsíčního příjmu v přepočtu na obyvatele, tedy finančního příjmu, který zohledňuje inflaci. V tomto vyjádření se příjem v přepočtu na osobu snížil meziročně o více než pět procent. To je druhý nejvýraznější pokles reálného příjmu za celé období opět od roku 2005.

Platy, mzdy i důchody sice loni v létě meziročně nominálně (číselně) rostly, ale inflace byla natolik vydatná, že příjem se lidem v Česku reálně výrazně snižoval. Ještě výrazněji, o takřka jedenáct procent, tedy vůbec nejvíce v celé historii dané časové řady od roku 2005, klesl v meziročním vyjádření měsíční příjem ze zaměstnání v přepočtu na osobu. Lidé, kteří mají svůj veškerý příjem ze zaměstnání, a nikoli třeba z důchodů či jiných dávek nebo třeba z pronájmu nemovitostí nebo držení akcií, si tak tudíž reálně pohoršili ještě více než populace jako celek.

Aleš Michl, guvernér ČNB

MMF se dostává „do křížku“ s ČNB. Hazarduje s osudem české ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém zveřejněném pravidelném hodnocení české ekonomiky vyhlíží pro letošek propad její ekonomické výkonnosti reálně o 0,5 procenta. Pro srovnání Česká národní banka (ČNB) pro rok 2023 prognózuje pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta, zatímco ministerstvo financí počítá se snížením jejího výkonu pouze o 0,2 procenta. Zhruba „mezi“ je také odhad inflace v podání MMF, který pro letošek Česku prognózuje průměrný celoroční růst hladiny spotřebitelských cen v ČR o 9,3 procenta, zatímco ČNB o 9,1 procenta a ministerstvo financí o 9,5 procenta.

Přečíst článek

K poměrně citelnému poklesu reálných příjmů, zejména těch ze zaměstnání, docházelo už v prvním loňském pololetí. Tento tehdejší pokles se ovšem ještě neprojevil propadem reálné spotřeby. K němu dochází právě až v loňském třetím čtvrtletí. A pravděpodobně i v loňském čtvrtletí čtvrtém.

Zdá se, že během prvního loňského pololetí ještě lidé v Česku byli schopni svoji reálnou spotřebu navyšovat i přes snížení reálných příjmů, a to díky úsporám z časů pandemie. Ty nahromadili z důvodu opatrnostního spoření v obavě z příchodu ještě horších časů, ale také z důvodu prosté nemožnosti nakupovat v kamenných obchodech nebo třeba z důvodů obtíží či praktické nemožnosti – opět zapříčiněné pandemií a souvisejícími restrikcemi u nás i v zahraničí – volnočasově cestovat či pořizovat dovolenou.

Letos přitom inflace bude nadále vysoká, alespoň tedy počátkem roku. Pokles reálných příjmů by však měl být letos slabší než loni. I tak však bude druhý nejvýraznější v celé historii samostatného Česka. Na přílišné oživení spotřeby lidí a maloobchodních tržeb tedy sázet nelze.

Lednová inflace bude vysoká

Teď v lednu je třeba počítat s výraznějším vzestupem inflace, až k úrovni 18,5 procenta. Dochází totiž k nahrazení úsporného tarifu zastropováním cen energií, které se nakonec projeví právě vzestupem obecné inflace. Pro četné domácnosti totiž značí i několikanásobné zvýšení cen energií oproti roku 2022. Za celý letošní rok by inflace měla činit 10,5 procenta, do jednociferného pásma se dostane až ve druhé polovině roku. 

Loňská celoroční inflace činí 15,1 procenta, takže snížení na 10,5 bude citelné, ačkoli z dlouhodobé perspektivy i letošní inflace bude znatelně nadprůměrně vysoká, a to na poměry celé historie samostatné ČR od roku 1993. 

V letošním roce navíc hrozí, že se technická recese druhého pololetí roku 2022 promění v recesi bez přívlastku, tedy recesi, kterou již plošněji doprovází vzestup míry nezaměstnanosti a další neblahé sociální jevy. Míra nezaměstnanosti činila v prosinci 2019, tedy před pandemií a před válkou na Ukrajině, 2,9 procenta. Nárůst na 3,7 procenta v prosinci 2022, který je poměrně nevýrazný, je zatím dán hlavně tím, že nezaměstnaní nepřistupují na jakoukoli nabídku práce, jež je jim úřadem práce předložena.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Jurečka: Vláda možná vypustí z programového prohlášení nižší odvody firem

Vláda možná při plánované revizi svého programového prohlášení vypustí záměr snížit odvody firem na sociální pojištění zaměstnanců o dva procentní body. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát si podle něj v současné situaci nemůže dovolit výpadek příjmů. O změnách v prohlášení nyní jednají pracovní skupiny, dodal.

Přečíst článek

Přes 250 tisíc pracovních pozic, které úřady práce nabízejí, jsou pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, bez nutnosti byť jen maturitního vzdělání. Je tedy pochopitelné, že nezaměstnaní se do takových pozic „nehrnou“.

Z důvodu zmíněných pokračujících silných inflačních tlaků a recese, a prosincového ukončení úvazků na dobu určitou, je ovšem třeba pro letošek počítat s tím, že míra nezaměstnanosti může dosáhnout až pěti procent a nepříjemně může překvapit už hned za leden. To by samozřejmě vedle pokračující drahoty negativně dopadly také do spotřeby a nákupů lidí v Česku. Oživení nakupování letos tedy vážně nečekejme.     

Čekat na ještě silnější korunu nemá smysl. Je nejlepší čas kupovat eura, tvrdí analytici

Česká měna se koncem pracovního týdne dostala dvakrát po sobě na nejsilnější úroveň vůči euru od listopadu 2008, dokonce krátce prolomila hranici 23,90 k evropské měně. Už i laici přemýšlejí, zda nakoupit eura, aspoň na léto, nebo ještě nějaký čas počkat, jestli kurz nebude dokonce výhodnější.

Přečíst článek

Žádné velké propouštění se nechytá, uvedly firmy v průzkumu.

Firmy se chystají nabírat, ukazuje průzkum. Krizi navzdory

Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Ukázal to rozsáhlý průzkum o situaci na trhu práce, do kterého se loni v listopadu a prosinci zapojilo téměř 40 200 zaměstnavatelů.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme