Zásadní změna. Americké banky už nebudou platit za finanční krizi
Mezi hlavní viníky finanční krize v letech 2008 a 2009 patřily banky. Také za to pak zaplatily - musely držet více kapitálu jako prevenci přes přílišným rizikem. Trest ale evidentně vypršel - alespoň v Americe.
Americké úřady se chystají oznámit jeden z největších škrtů v kapitálových požadavcích bank za více než deset let. Má to podle zdrojů Financial Times nastat už v příštích měsících.
Největší americké banky totiž mají ještě přísnější kapitálová pravidla než třeba evropské, a to podle jejich lobby ubližuje trhu s americkými dluhopisy. Ten chce Trumpova administrativa naopak podpořit. Zároveň opatření na uvolnění kapitálových pravidel pro banky je součástí deregulační agendy současné vlády.
Osm největších amerických bank v současnosti musí mít tzv. kapitál Tier 1 (skládá se převážně z kmenových akcií a rezerv) v hodnotě alespoň 5 procent jejich celkové pákové expozice.
Největší evropské, čínské, kanadské a japonské banky podléhají mírnějším pravidlům, většina z nich musí držet kapitál pouze mezi 3,5 procenta a 4,25 procenta svých celkových aktiv. Banky doufají, že regulátoři sníží své požadavky na kapitál k této úrovni. Další možností by bylo vyjmout z aktiv, vůči kterým musí banky vytvářet kapitálové rezervy, americké státní dluhopisy. Obě varianty by bankám uvolnily mnoho miliard dolarů na další investice a půjčky.
Kapitálové pravidlo bylo zavedeno v roce 2014 jako součást rozsáhlých reforem po finanční krizi v letech 2008–2009. Bankovní lobbisté proti tomuto pravidlu bojují již léta a tvrdí, že trestá banky i za držení nízkorizikových aktiv, jako jsou americké státní dluhopisy.
Kromě neustálých změn a chaotického vedení se americký prezident Donald Trump snaží i o to, aby přesunul co největší množství výroby do Spojených států. Z toho důvodu není příliš nadšený, že Apple, jedna z největších amerických společností, se zaměřuje na svůj byznys v Indii, kam chce přesunout výrobu iPhonů z Číny. 
Trump zaklekl na Apple. Zapomeňte na Indii a vyrábějte v USA, uvedl
Zprávy z firem
„Trestání bank za držení aktiv s nízkým rizikem, jako jsou státní dluhopisy, podkopává jejich schopnost podporovat likviditu trhu v dobách napětí, kdy je to nejvíce potřeba,“ řekl Greg Baer, výkonný ředitel lobbistické skupiny Bank Policy Institute s tím, že regulační orgány by měly jednat nyní, a ne čekat na další události. Trh s vládními dluhopisy má objem 29 bilionů dolarů.
Lobbisté očekávají, že regulační orgány předloží návrhy reforem do léta. Zvažované uvolnění kapitálových pravidel přichází v době, kdy Trumpova administrativa omezuje regulaci ve všem - od environmentální politiky až po požadavky na zveřejňování finančních informací. Kritici však tvrdí, že vzhledem k nedávnému rozkolísání trhu a politickým otřesům, které způsobila do velké míry Trumpova prohlášení ohledně cel na dovoz do USA, není vhodná doba ke snižování kapitálových požadavků bank.
„Vzhledem k současnému stavu světa, ve kterém existují nejrůznější rizika, se nezdá, že by byl vhodný čas na uvolnění kapitálových standardů,“ řekl Nicolas Véron, vedoucí pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii.
Trumpův cíl
Analytici tvrdí, že krok ke snížení sazby státních dluhopisů by byl pro trh s dluhopisy USA přínosem a mohl by Trumpovi pomoci dosáhnout jeho cíle, kterým je snížení nákladů na půjčky tím, že by bankám umožnil nakupovat více vládních dluhopisů. To by také povzbudilo banky k tomu, aby začaly hrát větší roli v obchodování s americkými státními dluhopisy poté, co toto odvětví v důsledku pravidel zavedených po finanční krizi ustoupilo vysokofrekvenčním obchodníkům a hedgeovým fondům. Přední američtí politici vyjádřili podporu zmírnění pravidel.
Ministr financí USA Scott Bessent minulý týden prohlásil, že taková reforma má vysokou prioritou pro hlavní bankovní regulátory. Šéf Fedu Jeremy Powell k tomu v únoru řekl: „Musíme pracovat na struktuře trhu s dluhopisy a součástí této odpovědi může být, a myslím, že bude, snížení rozložení doplňkového poměru zadlužení.“
Mít finanční rezervu na nenadálé výdaje je základ finanční stability rodiny pro krizové situace. Bohužel v Česku stále existuje mnoho domácností, které rezervu podle průzkumu agentury NMS pro pojišťovnu Uniqa vůbec nemají a minimálně sedm procent pokrývá své potřeby dokonce ze dne na den. Z výsledků dále vyplynuly i faktory, které nejvíce ohrožují pocit bezpečí v českých rodinách.
Finanční rezervy českých domácností nejsou nejlepší. Zcela chybí čtvrtině z nich
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
