Letadla v Evropě létají prázdná. Dopravci se bojí, že kvůli Bruselu přijdou o místa na letištích
Nařízení Evropské komise, podle kterého letecké společnosti musejí povinně využívat stanovenou část startovacích míst na evropských letištích, jinak je ztratí, vyvolalo nevoli dopravců. Aby vyhověli požadavku, začaly v zimě létat tisíce jejich strojů téměř prázdných, jen aby letecké společnosti takzvané sloty udržely. Brusel si svým přístupem vysloužil i kritiku ekologických aktivistů, uvedl server CNBC.
Požadavek na povinné využívání letištních slotů zavedla Evropská komise již před lety. V době covidu a propadu počtu cestujících od něj v březnu 2020 ustoupila. Ovšem jen dočasně – nyní se k němu postupně vrací. Aktuálně Brusel požaduje, aby letecké společnosti využívaly 50 procent jim přidělených letištních slotů a tento podíl se má letos v létě zvýšit opět na čtyři pětiny, uvedla CNBC.
Americká společnost Boeing loni dodala 340 letadel, což je sice téměř dvojnásobek toho, co předloni, na svého evropského rivala Airbus to však nestačilo. Airbus loni svým zákazníkům dodal 611 strojů a obhájil tak prvenství už třetí rok v řadě.
Airbus kraluje, oproti Boeingu loni dodal téměř dvojnásobek letounů
Zprávy z firem
Zástupci letištního průmyslu a komise požadavek hájí a argumentují nutností zachovat komerční životaschopnost, konektivitu se světem a konkurenceschopnost letišť. Mluvčí komise uvedl, že současná 50procentní hranice je dostatečným snížením, které odráží spotřebitelskou poptávku a nabízí občanům tolik potřebnou trvalou leteckou konektivitu.
Využít sloty, nebo je ztratit
Letecké společnosti ale vyjádřily frustraci z nových pravidel pro sloty, které se nesou ve stylu „využijte je, nebo ztraťte“. Mezi nimi je i německá Lufthansa, která začala omezovat přibližně 33 tisíc letů v zimní sezóně kvůli tomu, že omikronová varianta opět oslabila poptávku.
Dosud největší nákladní kontejnerový dopravce na světě společnost Maersk dominoval trhu od roku 1993. Ke konci roku ale i kvůli covidu a s ním související vysoké poptávce po dopravě zboží, kterou lépe využila konkurence, o svůj trůn přišla. Předstihla ji švýcarsko-italská společnost Mediterranean Shipping Company (MSC).
Maersk po desítkách let přišel o trůn největšího nákladního dopravce
Zprávy z firem
„Přesto musíme během zimní sezóny uskutečnit 18 tisíc letů, abychom splnili požadavek na využití přidělených slotů,“ uvedl generální ředitel Lufthansy Carsten Spohr. Její dceřiná společnost Brussels Airlines proto musí do konce března uskutečnit tři tisíce téměř prázdných letů.
„Kvůli slabé poptávce v lednu bychom omezili podstatně více letů,” podotkl Spohr. „Musíme ale v zimě uskutečnit 18 tisíc dalších zbytečných letů, jen abychom si zajistili svá práva ke vzletu a přistání,“ dodal.
Původně brněnský prodejce letos prožívá tragický rok. Vedle propadu tržeb kvůli pandemii se mu snaží zabránit prodávat letenky jedna významná aerolinka za druhou. Dokáže to přežít kdysi zázračný start-up s multimiliardovou hodnotou?
Oliver Dlouhý ustoupil v kauze prodeje letenek americké Southwest Airlines
Leaders
„Zatímco výjimky šetrné ke klimatu lze nalézt během pandemie téměř ve všech ostatních částech světa, EU to stejným způsobem neumožňuje. To poškozuje klima a je to přesný opak toho, čeho chce Evropská komise dosáhnout svým programem Fit for 55,“ upozorňuje Spohr.
Program Fit for 55 přijala Evrtopská komise v červenci 2021. Cílem je splnit nový cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů minimálně o 55 procent.
[[Twitter status: https://twitter.com/GretaThunberg/status/1478741867013578753?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1478741867013578753%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.cnbc.com%2F2022%2F01%2F13%2Feuropean-carriers-are-flying-near-empty-planes-this-winter-to-keep-airport-slots.html]]
Kritiku leteckých společností a ekologů zástupci letištního průmyslu odmítají. Letištní průmyslový orgán Airports Council International (ACI) vyjádřil podporu postoji Evropské komise a tvrdí, že snížení prahu využití letištních slotů na 50 procent bylo „navrženo tak, aby odráželo nejistotu těžce zasaženého trhu a křehkého oživení letectví“.
„Několik leteckých společností tvrdí, že jsou nuceny provozovat velké množství prázdných letů, aby si zachovaly práva na využívání letištních slotů. Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by to měla být realita,“ uvedl generální ředitel ACI Europe Olivier Jankovec v prohlášení na začátku ledna.
Tisíce cestujících uvízli na letištích na Štědrý den, tradičně jeden z nejrušnějších dnů v roce, kvůli tomu, že velké světové aerolinky jako Lufthansa, Delta Air Lines nebo China Eastern zrušily přes 4300 letů, a to až do neděle. Důvodem je rozrůstající se nákaza covidem a novou variantou omikron mezi jejich piloty a palubním personálem. 
Aerolinky ve světě zrušily o Vánocích kvůli omikronu čtyři tisíce letů
Money
Zapojila se i Greta Thunbergová
Ekologičtí aktivisté nejsou nadšeni. „Bruselské aerolinie uskutečnily 3000 zbytečných letů, aby udržely letištní sloty,” napsala minulý týden na Twitter švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová s odkazem na titulek jedněch belgických novin. „EU je jistě v režimu klimatické nouze…,“ dodala ironicky.
Manažerka pro styk s médii Brussels Airlines Maaike Andriesová uvedla, že lety vzlétající ke splnění podílu využití letištních slotů nejsou prázdné, ale spíše jsou pro zimní sezónu některé jejich lety „nedostatečně obsazené, aby byly ziskové“.
„Tyto lety bychom normálně zrušili, abychom věděli, že nebudeme provozovat zbytečné lety z ekologického i ekonomického hlediska,“ uvedla Andriesová. „Pokud bychom však všechny tyto lety zrušili, znamenalo by to, že se dostaneme pod minimální limit a nedrželi sloty. Stejný problém platí pro všechny dopravce v Evropě, protože se jedná o evropský zákon,“ dodala.
Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.
Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra
Leaders
Odvětví letectví vytváří asi 14 procent emisí uhlíku z celkové dopravy, což z něj podle Evropské komise dělá druhý největší zdroj emisí skleníkových plynů z dopravy po silniční dopravě. Komise na svých webových stránkách uvádí, že „letectví je jedním z nejrychleji rostoucích zdrojů emisí skleníkových plynů“ a že „podniká opatření ke snížení emisí z letectví v Evropě“.
Belgický ministr mobility Georges Gilkinet ovšem popsal požadavky instituce na sloty jako „environmentální, ekonomický a sociální nesmysl“. Napsal proto v lednu Evropské komisi, aby umožnila větší flexibilitu pro letecké společnosti a mohly držet nedostatečně zarezervovaná letadla na zemi. Zatím bez odezvy.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
