Shořela a třicet let po ní zůstaly trosky. Teď má horská chata podobu, kterou nikdo nepřehlédne
Více než třicet let zůstávalo po vyhořelé horské chatě jen torzo sklepa uprostřed sjezdovky. Teď se na místo vrátila architektura, která rozhodně nechce splynout s okolím. Nová chata Na Vyhlídce v Peci pod Sněžkou má výrazný oranžový „airbag“. Není to ale samoúčelný designový výstřelek. Neobvyklý prvek souvisí s bezpečností lyžařů i přísnými podmínkami výstavby v Krkonošském národním parku.
Krkonoše jsou krajinou horských bud, které tu po staletí vzdorují drsnému počasí i proměnám času. Z někdejších útočišť dřevařů a hospodářů se postupně staly turistické chaty, penziony i horské hotely. Ne všechny ale přežily. Boudu Na Vyhlídce v Peci pod Sněžkou v roce 1993 pohltil požár a na jejím místě zůstalo jen torzo sklepa. Po více než třiceti letech se však vrátila. A v podobě, kterou by tu čekal málokdo.
Postavit novou chatu uprostřed sjezdovky v Krkonošském národním parku ale nebylo jednoduché. Pozemek s výskytem zvláště chráněných druhů podléhal přísným omezením a architekti museli prokázat veřejný zájem na obnově stavby. Ten nakonec našli právě v bezpečnosti lyžařů. Zbytky původního sklepa totiž po desetiletí vytvářely na sjezdovce nebezpečnou terénní překážku.
Architekti Klára Hradečná a Tomáš Hradečný z pražského studia IXA proto navrhli stavbu, která není jen novou horskou chatou, ale také výrazným orientačním bodem. Jejím nepřehlédnutelným prvkem se stal oranžový „airbag“, který dal celému projektu jeho neobvyklé jméno.
Oranžový airbag není jen na efekt
Nová chata vychází z tradičního tvaru horské boudy se sedlovou střechou. Na její zadní straně se však objevuje výrazný oranžový prvek, který odkazuje na bezpečnostní polstrování známé z lyžařských sjezdovek. Není tedy pouhou architektonickou extravagancí, ale součástí konceptu, který reaguje na specifické podmínky místa.
Výsledkem je nezvyklý kontrast. Zatímco hlavní hmota domu připomíná tradiční krkonošské stavitelství, oranžová část otevřeně přiznává současnost. Autoři se nesnažili napodobit historickou horskou chalupu do posledního detailu. Místo toho propojili její známou siluetu s výrazným prvkem inspirovaným prostředím sjezdovky.
Rekreační nemovitosti už nejsou jen druhým domovem, ale také investicí a součástí životního stylu. Češi přitom stále více požadují kvalitní architekturu, soukromí a špičkové služby. Jak se mění rekreační development a co rozhoduje o úspěchu projektů? O tom v diskusi Leaders Byznys Talks debatovali Jan Jerie z Crescon, Michal Čapek z Capek&co. a Petr Marek z Fipox.
Za apartmán miliony, za zážitek ještě víc. Češi mění pravidla rekreačního developmentu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.