Měnový výbor Evropské centrální banky podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. Šéfka ECB Christine Lagardeová předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, ale v dalších letech by měla oživit.

Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, zůstala rovněž beze změny na čtyřech procentech. „Pro zvýšení sazeb dle mého názoru nebyl důvod, a to i vzhledem k tomu, že pokračuje trend dezinflace. Na druhou stranu dochází k oslabování ekonomické aktivity a sazby se začínají propisovat do ekonomiky,“ sdělil analytik XTB Tomáš Cverna.

ECB zvýšila sazby na každém ze svých posledních deseti zasedání s cílem bojovat s růstem cen. Minulý měsíc ale signalizovala pauzu, protože rychlejší tempo zpřísnění měnové politiky konečně začíná mít výsledky.

Co světu způsobí umělá inteligence, už teď ukazuje sektor financí

Trhy

Odvětví, kde není velké množství relativně stabilních dat, nejsou disrupcí ze strany umělé inteligence tolik ohroženy. A celkově to vypadá, že vyhrají velcí hráči, kteří mají peníze na investice, píše akademik Mihir A. Desai v komentáři prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.

©2023 Harvard Business Review. Distributed by The New York Times Licensing Group

Přečíst článek

„Dosavadní zvyšování úrokových sazeb Radou guvernérů se nadále výrazně promítá do podmínek financování,“ uvedla dnes ECB. „Tento vývoj stále více tlumí poptávku a tím pomáhá snižovat inflaci.“

ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvedla na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.

„Trhy počítaly s pozastavením zvyšování sazeb, protože inflace v eurozóně v posledních měsících poměrně výrazně klesala,“ uvedl analytik Portu Marek Malina. „S dalším růstem sazeb se nepočítalo i kvůli tomu, že evropské ekonomice hrozí stagnace,“ dodal.

Lukáš Kovanda: Odkládání pozemní invaze Izraele do Gazy zlevňuje pohonné hmoty v Česku

Názory

Průměrná cena benzinu v Česku klesá hlouběji pod úroveň 40 korun za litr, tempo jeho zlevňování přitom zrychluje. Za poslední týden zlevnil natural o 51 haléřů na 39,06 koruny. O 33 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,55 koruny. Vyplývá to to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot čtvrtý týden v řadě, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Meziroční míra inflace v eurozóně se v září podle údajů statistického úřadu Eurostat snížila na 4,3 procenta ze srpnových 5,2 procenta. V průběhu loňského roku se vyšplhala až na rekordní maximum 10,6 procenta.

„S vysokou pravděpodobností již sazby v eurozóně výše nepůjdou, ECB si však musí nechat manévrovací prostor pro vyhodnocování příchozích dat. Překvapením by mohl být nárůst inflace v souvislosti s případným nárůstem cen energetických komodit, toto však bude záviset na vývoji situace na Blízkém východě,“ uvedl Cverna. „Vzhledem k tomu, že dnešní rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním trhu, koruna na páru s eurem nijak výrazně nereagovala,“ dodal.