Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Hypotéka nestačí. Češi si na bydlení berou i drahé spotřební úvěry

Stavba rodinného domu
iStock
Ivana Pečinková

Lidé zkoušejí všechny možnosti, jak zaplatit kupovanou nemovitost či plánovanou renovaci. Včetně toho, že hypotéku doplní drahým spotřebním úvěrem. Anebo dražším úvěrem od stavební spořitelny.

Někteří lidé si v posledních čtyřech až pěti letech při nákupu bytu či domu k hypotéce patrně berou ještě spotřební úvěr. I když ten je podstatně dražší než hypotéka. Zatímco průměrná sazba hypotečního úvěru se dnes pohybuje od zhruba 4,6 do 5,5 procenta, spotřební úvěr má sazby kolem osmi procent. Další věc – od počátku roku 2022, kdy obecně začalo velmi prudké zdražování hypoték kvůli rekordní inflaci a zvyšování sazeb ČNB a zároveň významný růst objemu úvěrů na spotřebu, se od sebe rozjíždějí hypoteční sazby bank a stavebních spořitelen. Banky jsou levnější. Důvodů obou trendů může být několik: chybějící vlastní úspory pro získání dostatečně vysoké hypotéky, nízký odhad ceny nemovitosti či chybějící nemovitost pro její zastavení anebo potřeba peněz na rekonstrukci a vybavení bytu či domu. Svou roli může sehrát i to, že vyřízení hypotéky trvá podstatně delší dobu než vyřízení spotřebitelského úvěru.

V pražských Nuslích vznikl na adrese Boleslavova 3 developerský projekt rekonstrukce pavlačového domu z přelomu 19. a 20. století.

Máte 50 milionů. Koupíte čtyři byty, nebo celý činžák?

Vydělali peníze v IT, průmyslu, rodinné firmě nebo ve sportu. Teď řeší, kam s nimi. Stále více movitých Čechů proto místo několika bytů kupuje celé pražské činžovní domy. Hledají výnos, bezpečné uložení kapitálu i majetek, který může jednou zůstat dětem.

Přečíst článek

Hypotéza ČNB

Možnost, že si lidé k hypotéce berou ještě spotřebitelský úvěr, zkoumala Česká národní banka v samostatné analýze, která je součástí aktuálního vydání pravidelné Zprávy o měnové politice. Analýza poukazuje na prudký růst úvěrů na spotřebu, který začal v roce 2022, přičemž nejvíce rostly dlouhodobé půjčky bez vazby na konkrétní účel jejich použití. Na konci letošního prvního čtvrtletí činil podíl spotřebitelských úvěrů na celkovém objemu úvěrů domácnostem, tedy včetně hypoték a dalších typů úvěrů na bydlení, bezmála 16 procent, konkrétně 15,8 procenta. Z toho asi 85 procent tvořily úvěry se splatností delší než pět let a zhruba tři čtvrtiny z nich připadly na úvěry, které nejsou vázány na žádný účel.

Právě ty v posledním roce rostou nejvýrazněji. Zároveň se zvýšil poměr nově poskytnutých úvěrů ke spotřebě z asi tří na 4,3 procenta, takže úvěrování roste rychleji než samotná spotřeba. „To může znamenat intenzivnější využívání úvěrů k financování spotřebních výdajů, ale také posun k jiným účelům,“ píše autorka analýzy Eva Hromádková (ČNB). A pokládá si otázku, zda domácnosti ve zvýšené míře nevyužívají část těchto úvěrů jako zdroj financování bytových potřeb či pokrytí dalších výdajů spojených s pořízením bydlení.

Data z bank, která by prokazovala, že si žadatel o hypotéku zároveň bere i spotřebitelský úvěr, podle analýzy neexistují. „To ale nevylučuje možnost sjednání spotřebního úvěru jiným členem domácnosti ani jeho flexibilní využití k financování bytové potřeby,“ nastoluje možnou odpověď Hromádková.

Čekání na levnější hypotéky bolí. Splátka u modelového úvěru od března narostla o 1100 korun

Kdo čekal na levnější hypotéku, ten se nedočkal. Hypotéky jsou nyní nejdražší za dva roky. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla už popáté v řadě a dostala se na 5,42 procenta, nejvýše za dva roky. U modelového úvěru na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená zhruba o 1100 korun vyšší měsíční splátku.

Přečíst článek

Hypotézu o vazbě na úvěry na bydlení „podporuje především koncentrace růstu do dlouhodobých neúčelových úvěrů a podobný vývoj nové produkce hypoték a spotřebních úvěrů v posledním období,“ uvádí dále analýza a poukazuje na to, že od roku 2024 začaly oba typy úvěrů souběžně růst a jejich zrychlení pokračovalo zejména během roku 2025 a na začátku roku 2026. Současně tento vývoj potvrzují také data o vnímané poptávce v rámci Šetření úvěrových podmínek bank. Zároveň došlo ke snížení rozdílu mezi úrokovými sazbami z úvěrů na spotřebu a na bydlení na historické minimum.

Závěr analýzy ČNB je takový, že hypotézu, že by si lidé s pomocí rodiny zároveň brali spotřebitelský úvěr, nelze označit za prokázanou. „Vývoj hypoték ale nemusí být jediný faktor vyššího zájmu o spotřební úvěry, mohou se projevit i spotřebitelský sentiment, vývoj příjmů nebo vyšší ochota financovat běžné výdaje dluhem,“ uvádí ČNB.

Spotřebitelské úvěry na tiny house

Lidé z finanční praxe ale potvrzují, že financování bytových potřeb se takto občas skutečně řeší. „Spotřebitelské úvěry loni i letos skutečně rostly či rostou dynamicky. Přímé propojení s hypotečními úvěry neregistrujeme. Ale vidíme silný trend v tom, že si lidé, kteří už bydlení mají anebo bydlí v pronájmu, berou úvěr na vylepšení bydlení. Kvůli zvýšení jeho kvality anebo kvůli energetickým úsporám. Na financování renovací a dalších úprav se hodně podílejí stavební spořitelny, ale někteří si na to berou i spotřební úvěr. Stejně jako na financování tiny housů a dalších malých, nezastavitelných jednotek,“ řekl Newstreamu jednatel společnosti Golem Finance a hypoteční expert Broker Trustu Libor Vojta Ostatek.

„Dovedu si představit, že si lidé vezmou spotřebitelský úvěr, když zjistí, že nemají dostatek vlastních úspor, aby pokryli těch požadovaných 20 procent objemu hypotéky. Anebo když si chtějí vybavit kupovaný dům či byt. Anebo když se ukáže, že budou nakonec potřebovat větší hypotéku, než kterou už si sjednali,“ konstatuje hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz Michael Fanta. Dodává, že některé banky se znalostí finanční situace svých klientů dokonce mohou dodatečné potřebě peněz a poskytnutí spotřebitelského úvěru vycházet vstříc. Na druhou stranu ovšem každý úvěr, který si člověk vezme, snižuje jeho scoring, čili zhoršuje podmínky pro získání hypotéky včetně výše úrokové sazby.

Dražší spotřebitelské úvěry i stavební spořitelny

Průměrná úroková sazba u nově poskytovaných úvěrů na spotřebu podle ČNB v červnu činila 7,91 procenta. Průměrná sazba ze všech spotřebitelských úvěrů poskytovaných v průběhu času a doposud nesplacených činí podle ČNB dokonce 8,04 procenta. Ještě před zhruba deseti lety se průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů pohyboval okolo 13 procent, zatímco hypoteční úvěry byly k mání za úrok lehce nad dvěma procenty.

Od jara 2022 se od sebe také začaly výrazněji odchylovat úrokové sazby hypotečních úvěrů poskytovaných bankami a stavebními spořitelnami. Náskok stavebních spořitelen co do výše sazby se sice v průběhu roku 2024 dost významně snížil, ale stavební spořitelny stále zůstávají o něco dražší. Zatímco u bank dosáhla v červnu nově sjednávaná úroková sazba v průměru 4,68 procenta, u stavebních spořitelen to bylo 5,20 procenta.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Nájemné (ilustrační foto)

Hypoteční sazby u některých bank opět mírně vzrostly, drží se nad pěti procenty

Přečíst článek
Nájemné (ilustrační foto)

Poptávka po vlastním bydlení roste. Objem hypoték stoupl o 29 procent

Přečíst článek

Stavební pozemky mizí z trhu. Za deset let zdražily více než trojnásobně

Ilustrační foto
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Stavební pozemky v Česku zdražily za deset let o více než 220 procent a jejich nabídka dál klesá. Parcely se zároveň prodávají výrazně rychleji než před rokem.

Průměrná cena stavebních pozemků určených pro bydlení se podle realitních dat citovaných serverem Hypoindex zvýšila z 814 korun za metr čtvereční v červnu 2016 na 2615 korun letos v červnu. Za deset let tak parcely zdražily o více než 220 procent a jejich cena se dostala na více než trojnásobek.

Ještě výraznější změnu ukazuje rychlost, s jakou nabídky z trhu mizí. Průměrná doba inzerce stavebního pozemku se mezi červnem 2025 a letošním červnem zkrátila z 294 na 118 dní.

Marcel Soural

Marcel Soural: Z Prahy má být vidět jen špička. Top Tower prošel testem panoramatu

Top Tower patří k nejdiskutovanějším pražským projektům posledních let. Kritici se obávají, že výšková budova v Nových Butovicích naruší panorama města. Podle šéfa Trigemy Marcela Sourala ale projekt prošel zákresy požadovanými IPR a z části Prahy má být vidět jen horní část věže. Soural v rozhovoru mluví i o tom, proč mají u stanic metra vznikat výškové domy, coliving a menší nájemní byty.

Přečíst článek

Drahé parcely dopadají i na lidi, kteří chtějí vlastní dům

Drahé a hůře dostupné parcely nejsou problémem jen developerů. Stále citelněji dopadají také na domácnosti, které chtějí postavit vlastní rodinný dům. Cena pozemku totiž může ukrojit výraznou část rozpočtu ještě předtím, než se vůbec začne stavět. Podle Miroslava Majera, CEO portálu Hyponamíru.cz, hraje na trhu stále větší roli právě omezená dostupnost parcel.

„U pozemků dnes nehraje hlavní roli jen cena financování, ale především jejich omezená dostupnost. Kdo čekal, že vyšší sazby automaticky srazí ceny parcel, naráží na to, že nabídka zůstává strukturálně slabá,“ říká Majer.

Ne každá parcela uvedená v inzerci je navíc skutečně připravená k okamžité výstavbě. Rozhoduje územní plán, dostupnost inženýrských sítí, přístupová komunikace i to, jaký dům bude možné na konkrétním pozemku vůbec povolit. „Levnější pozemek ještě neznamená výhodnou koupi. U parcel rozhodují detaily, které se v inzerátu často ztrácejí, zejména zasíťování, přístup a reálná možnost stavět bez dlouhých průtahů,“ upozorňuje Jiří Krejčí z realitního portálu Realingo.cz.

staveniště, pozemek

Pozemky zdražují, ve druhém kvartále jejich ceny vyskočily meziročně o čtvrtinu

Ceny pozemků v druhém čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 6,4 procenta a meziročně o více než čtvrtinu. Metr čtvereční tak v současnosti v České republice stojí zhruba 4233 korun a průměrná cena za pozemek je přibližně čtyři miliony. Pozemky v krajích jsou nyní v průměru nejdražší v historii. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře RE/MAX. Autoři ji zpracovali na základě dat průměrných konečných cen a průměrných cen za metr čtvereční pozemků o velikosti 450 až 3000 metrů čtverečních. Nejvyšší ceny za metr čtvereční dosahují stavební pozemky o rozloze do 800 metrů.

Přečíst článek

Situaci přitom výrazně nezměnilo ani dražší financování. Swiss Life Hypoindex uváděl v květnu 2026 průměrnou nabídkovou sazbu hypoték kolem 5,19 procenta, v červnu pak kolem 5,30 procenta. Ceny stavebních parcel přesto dál rostly.

Část kupujících pořizuje pozemek s několikaletým předstihem a samotnou stavbu domu plánuje až později. Cena úvěru tak nemusí mít na jejich rozhodování stejný dopad jako při nákupu hotového bytu nebo domu.

Zdražování se navíc neomezuje jen na Prahu, Brno a jejich okolí. Výraznější růst cen zaznamenaly podle citovaných analýz také okresy Jeseník, Žďár nad Sázavou nebo Znojmo. Pro domácnosti se tak postupně zužuje i možnost hledat levnější parcelu mimo tradičně nejdražší části republiky.

Dražší pozemek znamená dražší byt

Rostoucí ceny půdy se přímo propisují také do nové bytové výstavby. Podle Jana Sadila, předsedy dozorčí rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a CEO skupiny JRD, není samotná cena a dostupnost pozemků hlavním limitem nové výstavby. Ovlivňuje ale konečnou cenu, kterou zaplatí kupující.

„Není limitem nové výstavby, ale samozřejmě se přímo promítá do ceny nového bytu. Náklady na nákup pozemku se logicky musí z něčeho uhradit, a to je finální cena bytu,“ říká Sadil.

Architekt David Kotek

Ostrava není město uhlí a kouře. Je zelená, ale pořád nedostavěná, říká architekt

Když se řekne Ostrava, lidem se už nevybaví jen uhlí a kouř, ale také Dolní Vítkovice, Colours nebo Baník. Architekt David Kotek ale upozorňuje, že změna značky nestačí. Město podle něj potřebuje dostavět, zrychlit a přestat čekat, až se něco stane samo.

Přečíst článek

Roli hraje i to, jak dlouho projekt čeká na povolení. „V případě koupě pozemku a následného zdlouhavého povolovacího procesu se do finální ceny bytu nepromítne pouze vstupní cena pozemku, ale také finanční náklady, jako jsou úroky z úvěru,“ upozorňuje Sadil.

Vyšší ceny půdy zároveň vedou k tlaku na co nejefektivnější využití dostupných parcel. Míru zastavění ale neurčuje pouze investor. „Z pohledu rezidenčních developerů stavějících bytové domy je jasné a logické, že se při výstavbě využívá pozemek v maximální míře, kterou dovolují předpisy v daném místě. Je dobré si uvědomit, že o možné maximální zastavěnosti nerozhoduje developer, ale obvykle místní samospráva,“ dodává Sadil.

Za větší problém než samotné připojení parcel k infrastruktuře přitom považuje celkově nízké množství vhodných pozemků. „Samotné zasíťování pozemků není velký problém, daleko větším problémem je celkově nedostatek pozemků,“ uzavírá Sadil.

Tomáš Portlík

O rychlejší výstavbě nerozhodne plán, ale smlouvy a silný lídr Prahy, shodli se experti

Praha má Metropolitní plán, ale tím se bytová výstavba automaticky nerozběhne. Klíčový boj se přesouvá k plánovacím smlouvám, kratším lhůtám a schopnosti města fungovat jako jeden celek. Tomáš Portlík chce méně regulací a „jednu Prahu“, developeři varují, že jinak nový plán jen vytvoří další úzké hrdlo a dražší byty.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Bbiš na snímku z roku 2019, když chtěl na pozemcích u metra v Letňanech stavět vládní čtvrť.

Konec Babišova snu o vládní čtvrti. V Letňanech vznikne bydlení pro až 50 tisíc lidí a nemocnice

Přečíst článek
Pozemek nabízí stát za 175 milionů korun.

Nejdražší zahrada v Praze? Stát prodává pozemek vedle německého velvyslanectví

Přečíst článek