Hypotéka nestačí. Češi si na bydlení berou i drahé spotřební úvěry
Lidé zkoušejí všechny možnosti, jak zaplatit kupovanou nemovitost či plánovanou renovaci. Včetně toho, že hypotéku doplní drahým spotřebním úvěrem. Anebo dražším úvěrem od stavební spořitelny.
Někteří lidé si v posledních čtyřech až pěti letech při nákupu bytu či domu k hypotéce patrně berou ještě spotřební úvěr. I když ten je podstatně dražší než hypotéka. Zatímco průměrná sazba hypotečního úvěru se dnes pohybuje od zhruba 4,6 do 5,5 procenta, spotřební úvěr má sazby kolem osmi procent. Další věc – od počátku roku 2022, kdy obecně začalo velmi prudké zdražování hypoték kvůli rekordní inflaci a zvyšování sazeb ČNB a zároveň významný růst objemu úvěrů na spotřebu, se od sebe rozjíždějí hypoteční sazby bank a stavebních spořitelen. Banky jsou levnější. Důvodů obou trendů může být několik: chybějící vlastní úspory pro získání dostatečně vysoké hypotéky, nízký odhad ceny nemovitosti či chybějící nemovitost pro její zastavení anebo potřeba peněz na rekonstrukci a vybavení bytu či domu. Svou roli může sehrát i to, že vyřízení hypotéky trvá podstatně delší dobu než vyřízení spotřebitelského úvěru.
Vydělali peníze v IT, průmyslu, rodinné firmě nebo ve sportu. Teď řeší, kam s nimi. Stále více movitých Čechů proto místo několika bytů kupuje celé pražské činžovní domy. Hledají výnos, bezpečné uložení kapitálu i majetek, který může jednou zůstat dětem.
Máte 50 milionů. Koupíte čtyři byty, nebo celý činžák?
Reality
Hypotéza ČNB
Možnost, že si lidé k hypotéce berou ještě spotřebitelský úvěr, zkoumala Česká národní banka v samostatné analýze, která je součástí aktuálního vydání pravidelné Zprávy o měnové politice. Analýza poukazuje na prudký růst úvěrů na spotřebu, který začal v roce 2022, přičemž nejvíce rostly dlouhodobé půjčky bez vazby na konkrétní účel jejich použití. Na konci letošního prvního čtvrtletí činil podíl spotřebitelských úvěrů na celkovém objemu úvěrů domácnostem, tedy včetně hypoték a dalších typů úvěrů na bydlení, bezmála 16 procent, konkrétně 15,8 procenta. Z toho asi 85 procent tvořily úvěry se splatností delší než pět let a zhruba tři čtvrtiny z nich připadly na úvěry, které nejsou vázány na žádný účel.
Právě ty v posledním roce rostou nejvýrazněji. Zároveň se zvýšil poměr nově poskytnutých úvěrů ke spotřebě z asi tří na 4,3 procenta, takže úvěrování roste rychleji než samotná spotřeba. „To může znamenat intenzivnější využívání úvěrů k financování spotřebních výdajů, ale také posun k jiným účelům,“ píše autorka analýzy Eva Hromádková (ČNB). A pokládá si otázku, zda domácnosti ve zvýšené míře nevyužívají část těchto úvěrů jako zdroj financování bytových potřeb či pokrytí dalších výdajů spojených s pořízením bydlení.
Data z bank, která by prokazovala, že si žadatel o hypotéku zároveň bere i spotřebitelský úvěr, podle analýzy neexistují. „To ale nevylučuje možnost sjednání spotřebního úvěru jiným členem domácnosti ani jeho flexibilní využití k financování bytové potřeby,“ nastoluje možnou odpověď Hromádková.
Kdo čekal na levnější hypotéku, ten se nedočkal. Hypotéky jsou nyní nejdražší za dva roky. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla už popáté v řadě a dostala se na 5,42 procenta, nejvýše za dva roky. U modelového úvěru na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená zhruba o 1100 korun vyšší měsíční splátku.
Čekání na levnější hypotéky bolí. Splátka u modelového úvěru od března narostla o 1100 korun
Money
Hypotézu o vazbě na úvěry na bydlení „podporuje především koncentrace růstu do dlouhodobých neúčelových úvěrů a podobný vývoj nové produkce hypoték a spotřebních úvěrů v posledním období,“ uvádí dále analýza a poukazuje na to, že od roku 2024 začaly oba typy úvěrů souběžně růst a jejich zrychlení pokračovalo zejména během roku 2025 a na začátku roku 2026. Současně tento vývoj potvrzují také data o vnímané poptávce v rámci Šetření úvěrových podmínek bank. Zároveň došlo ke snížení rozdílu mezi úrokovými sazbami z úvěrů na spotřebu a na bydlení na historické minimum.
Závěr analýzy ČNB je takový, že hypotézu, že by si lidé s pomocí rodiny zároveň brali spotřebitelský úvěr, nelze označit za prokázanou. „Vývoj hypoték ale nemusí být jediný faktor vyššího zájmu o spotřební úvěry, mohou se projevit i spotřebitelský sentiment, vývoj příjmů nebo vyšší ochota financovat běžné výdaje dluhem,“ uvádí ČNB.
Spotřebitelské úvěry na tiny house
Lidé z finanční praxe ale potvrzují, že financování bytových potřeb se takto občas skutečně řeší. „Spotřebitelské úvěry loni i letos skutečně rostly či rostou dynamicky. Přímé propojení s hypotečními úvěry neregistrujeme. Ale vidíme silný trend v tom, že si lidé, kteří už bydlení mají anebo bydlí v pronájmu, berou úvěr na vylepšení bydlení. Kvůli zvýšení jeho kvality anebo kvůli energetickým úsporám. Na financování renovací a dalších úprav se hodně podílejí stavební spořitelny, ale někteří si na to berou i spotřební úvěr. Stejně jako na financování tiny housů a dalších malých, nezastavitelných jednotek,“ řekl Newstreamu jednatel společnosti Golem Finance a hypoteční expert Broker Trustu Libor Vojta Ostatek.
„Dovedu si představit, že si lidé vezmou spotřebitelský úvěr, když zjistí, že nemají dostatek vlastních úspor, aby pokryli těch požadovaných 20 procent objemu hypotéky. Anebo když si chtějí vybavit kupovaný dům či byt. Anebo když se ukáže, že budou nakonec potřebovat větší hypotéku, než kterou už si sjednali,“ konstatuje hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz Michael Fanta. Dodává, že některé banky se znalostí finanční situace svých klientů dokonce mohou dodatečné potřebě peněz a poskytnutí spotřebitelského úvěru vycházet vstříc. Na druhou stranu ovšem každý úvěr, který si člověk vezme, snižuje jeho scoring, čili zhoršuje podmínky pro získání hypotéky včetně výše úrokové sazby.
Dražší spotřebitelské úvěry i stavební spořitelny
Průměrná úroková sazba u nově poskytovaných úvěrů na spotřebu podle ČNB v červnu činila 7,91 procenta. Průměrná sazba ze všech spotřebitelských úvěrů poskytovaných v průběhu času a doposud nesplacených činí podle ČNB dokonce 8,04 procenta. Ještě před zhruba deseti lety se průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů pohyboval okolo 13 procent, zatímco hypoteční úvěry byly k mání za úrok lehce nad dvěma procenty.
Od jara 2022 se od sebe také začaly výrazněji odchylovat úrokové sazby hypotečních úvěrů poskytovaných bankami a stavebními spořitelnami. Náskok stavebních spořitelen co do výše sazby se sice v průběhu roku 2024 dost významně snížil, ale stavební spořitelny stále zůstávají o něco dražší. Zatímco u bank dosáhla v červnu nově sjednávaná úroková sazba v průměru 4,68 procenta, u stavebních spořitelen to bylo 5,20 procenta.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.