Inflace v eurozóně v srpnu vystoupala na tři procenta, je nejvýše za posledních deset let

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let.

V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky. Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně. Centrální banka odhaduje, že momentální rychlý růst cen je pouze dočasný a počítá s tím, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta. Na příští rok počítá s poklesem inflace zpět pod dvouprocentní hranici. Minulý týden však centrální banka v reakci na poslední vývoj zároveň oznámila, že zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně negativně ovlivněný pandemií.

Vývoj míry inflace v eurozóně (v procentech)

  

zdroj: tradingeconomics.com

Současná situace v celém evropském bloku i v eurozóně se výrazně liší od stavu inflace před rokem, kdy na hospodářství tvrdě dopadala první vlna pandemie. V EU ceny loni v srpnu vzrostly o 0,4 procenta, v eurozóně o 0,2 procenta klesly.

Ve srovnání s letošním červencem spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly v 26 zemích unie, shodná zůstala míra inflace jen ve Finsku. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,4 procenta. V Řecku ceny stouply o 1,2 procenta a v Portugalsku o 1,3 procenta. Nejrychleji naopak rostly ceny v Polsku, Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla shodně pěti procent. V České republice činila podle dat Eurostatu 3,1 procenta, což byl proti červenci nárůst o čtyři desetiny bodu.

„Tento údaj je odlišný od údaje, jejž za stejný měsíc zveřejnil Český statický úřad, neboť oba úřady používají odlišnou metodiku. Eurostat počítá takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen, který je mezinárodně srovnatelný. Údaj ČSÚ – za srpen 4,1 procenta meziročně – mezinárodně srovnatelný není,” vysvětlil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank s tím, že ve světle údajů Eurostatu jen těžko obstojí tvrzení, že za výraznou tuzemskou inflaci může Babišova vláda.

„Pokud by tomu tak bylo, musela by být inflace v ČR v rámci EU citelně nadprůměrná. Data Eurostatu ale dokládají, že aktuální zrychlení inflace je mezinárodním, ba globálním dějem, který navíc ještě v Česku zanechává dokonce slabší otisk než ve většině zemí EU, uzavřel Kovanda.      

Lukáš Kovanda: Přepravní a výrobní krize si vybírá svou daň. Výrobní inflace se urvala

Názory

Ceny v průmyslu rostly v srpnu nad očekávání závratně, meziročním tempem 9,3 procenta. To je nejvýraznější nárůst od dubna 1993.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Tereza Zavadilová: Jen žádné blbosti kvůli inflaci, prosím

Názory

O inflaci se baví lidi v hospodě, v tramvaji a v čekárně u doktora. Možná víc než o covidu. Články o inflaci trendují na sociálních sítích. Bankéři vyprávějí historky o lidech, co čekají inflaci jako v Německu po první světové válce. Jenže, co je horší než inflace? Samozřejmě strach z ní. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Česko zažívá inflační šok, růst cen může zrychlit až k pěti procentům

Názory

Srpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek