Zajímá nás
Černá kostka je nejnákladnější krajský projekt podpořený Evropskou unií. Získala dotaci 1,6 miliardy
Nejnákladnějším krajským projektem podpořeným z evropských fondů je v Moravskoslezském kraji aktuálně připravovaná výstavba Černé kostky - Centra digitalizace, vědy a inovací, která se začne budovat letos a bude i sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny.
Na projekt centra za 2,6 miliardy korun získal loni na podzim kraj dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace přesahující 1,6 miliardy korun. Je to nejvyšší dotace pro krajský projekt od vstupu Česka do Evropské unie, od nějž v květnu uplyne 20 let. Uvedla to Miroslava Chlebounová z krajského úřadu.
Za poslední dvě desetiletí v regionu s pomocí evropských dotací vznikly projekty za desítky miliard korun. „Celkově od vstupu do Evropské unie do Moravskoslezského kraje přiteklo jen do roku 2021 zhruba 180 miliard korun. Jedná se o peníze na uskutečněné projekty všech subjektů v regionu. V současném programovém období pro roky 2021 až 2027 má region ambici čerpat dalších zhruba 140 miliard,“ uvedla Chlebounová.
První krajské projekty s přispěním evropských dotací v regionu vznikly v letech 2004 až 2006, jejich celkové náklady tehdy byly 430 milionů korun. V letech 2007 až 2013 kraj na své projekty za více než 13 miliard korun získal dotace přesahující deset miliard. V programovém období 2014 až 2020 pak dostal přes 5,8 miliardy korun evropských dotací na projekty, jejichž hodnota přesahovala 8,2 miliardy korun.
Nové projekty
„V současném programovém období 2021-2027 kraj realizuje nebo připravuje projekty v celkovém objemu přes 12 miliard korun, na které již získal nebo plánuje dostat více než osm miliard korun,“ řekla Chlebounová. Dodala, že k těmto dotacím je potřeba připočítat také takzvané kotlíkové dotace, díky nimž si mohou obyvatelé regionu vyměnit staré neekologické kotle. Kraj na ně dosud z evropských zdrojů dostal 2,5 miliardy korun a dalších 692 milionů může získat.
Snad žádné tuzemské město neprošlo tak razantní proměnou jako Ostrava. Dávno už není městem uhlí a dolů. Z někdejšího průmyslového centra se během posledních 30 let stalo centrum té nejlepší architektury.
Ani Praha, ani Brno. Ostrava je městem, které přitahuje pozornost
Reality
Evropské peníze nejvíce pomohly k rozvoji kraje například v dopravě, školství, sociálních věcech nebo v kultuře. Evropské dotace umožnily i vznik ojedinělých projektů, například Integrovaného bezpečnostního centra (IBC). V krajském operačním středisku společně sídlí všechny záchranné složky a přijímá tísňová volání z celého regionu. Do roku 2022 bylo toto centrum za zhruba 669 milionů korun nejdražším projektem podpořeným z EU. Kraj nyní ve spolupráci s městem Ostrava a integrovaným záchranným systémem připravuje projekt Městečko bezpečí navazující na toto centrum. V areálu za přibližně 261 milionů korun se návštěvníci budou moci seznámit s mimořádnými a krizovými situacemi. Dotace bude 174,5 milionu korun.
Pomoc uhelným regionům
„Za významný krajský projekt považujeme například i Muzeum automobilů Tatra. Je to jedinečná expozice uceleně prezentující historii nákladních vozidel značky Tatra. Náklady na projekt byly 171 milionů korun a dotace činila 111 milionů korun," uvedla Chlebounová.
Aktuálně je pro kraj významný především Operační program Spravedlivá transformace. Určen je pro uhelné regiony v Česku, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Pro Moravskoslezský kraj je v něm připraveno asi 19 miliard korun. Z programu se financuje například výstavba vědecko-výzkumného centra LERCO v areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity nebo výzkumný projekt REFRESH, na němž se podílí univerzity a další partneři a má pomoci s hospodářskou, energetickou i ekologickou proměnou regionu.
Hutě Liberty Ostrava začínají vyrábět ve Steckelově válcovně svitky z přivezených polotovarů. V pondělí nastoupilo do práce 1750 zaměstnanců z šesti tisíc. Zaměstnanců podniku Tameh, který je dodavatelem elektřiny do hutí, jsou zhruba tři stovky a jsou také doma.
OBRAZEM: V hutích Liberty nastoupila necelá třetina zaměstnanců. Tisíce dalších zůstávají doma
Zprávy z firem
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
