Zemřel Ťiang Ce-min, klíčový strůjce čínského vítězství v éře pokročilé globalizace. Dokázal si naklonit i Spojené státy

V Šanghaji ve věku 96 let zemřel Ťiang Ce-min, čínský prezident v letech 1993 až 2003 a generální tajemník čínské komunistické strany z let 1989 až 2002. Ťiang Ce-min vstupuje do dějin nejen Číny coby klíčový strůjce jejího mocného ekonomického vzestupu, který proměnil celý svět. Stěžejním triumfem jeho politické kariéry je nasměrování Číny ke vstupu do Světové obchodní organizace a jeho dotažení roku 2001.

Ťiang Ce-min se vedení Číny ujal v roce 1989 po krvavém potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men. Za dobu, kdy šéfoval komunistické straně, v letech 1989 až 2002, se čínská ekonomika zvětšila více než trojnásobně.

Blahodárný vstup do WTO

Impuls k zařazení mezi naprostou světovou ekonomickou špičku jí ovšem dal právě vstup do Světové obchodní organizace (WTO). Ten znamenal mohutný příliv zahraničního kapitálu a zemi umožnil stát se jednoznačným vítězem přibližně třicetileté éry pokročilé a celosvětové fáze globalizace – někdy označované jako hyperglobalizace. Hyperglobalizace trvala zhruba od pádu železné opony v Evropě na přelomu 80. a 90. let minulého století do zahájení obchodních válek Spojených států a právě Číny na sklonku uplynulého desetiletí.    

Násilné protesty v Číně pokračují. A aktivita průmyslu prudce padá

Money

Ve městě Kuang-čou v jižní Číně znovu po dvou týdnech propukly násilné protesty proti tvrdým vládním proticovidovým opatřením. Videa, která po ověření jejich pravosti zveřejnila agentura Reuters nebo Bloomberg, ukazují, jak policie střílí na skupinu demonstrantů něčím, co vypadá jako slzný plyn.

duk, ČTK

Přečíst článek

Vstup Číny do Světové obchodní organizace je dnes mnohými vnímán jako zásadní strategická chyba Západu, zejména Spojených států. Tím, že Západ vstup Číně umožnil, dal jí dále zásadně zbohatnout a ekonomicky se dále rozvinout. Činil tak ve víře, že jeho přijetí Číny a otevření se jí přiměje k obdobnému kroku i Čínu, dnes druhou nejsilnější ekonomiku světa. Ta se však nikdy zcela neotevřela. Tím méně, že by tam došlo k otevření politickému.

Část západních elit v 90. letech a ještě na přelomu milénia věřila, že plné zapojení Číny do globalizovaného trhu povede nejen k tamnímu otevření se ekonomickému, ale také k otevření se politickému, tedy k nastolení demokratické plurality. To se nikdy nestalo.

Cesta Číny k západnímu know-how

Čína naopak díky členství ve Světové obchodní organizaci mohla obratně „vysávat“ západní know-how a dostat se poměrně snadno k západním technologiím. To, nač Západ přicházel vlastně stovky let, tak Čína získala během pár desítek let. A to včetně technologií, jež nacházejí uplatnění ve vojenství. I proto v uplynulých zhruba deseti letech citelně narostla čínská asertivita na světové scéně, kde má Čína ambici stát se plnohodnotným rivalem Spojeným státům.

Lukáš Kovanda: Čínské burzy se zatřásly. Nový Mao jde tvrdě proti tech miliardářům

Názory

Akciové tituly pevninské Číny obchodované na hongkongské burze se v pondělí propadly o 7,3 procenta. Jedná se o nejhlubší propad příslušného ukazatele – Hang Seng China Enterprise Index – od světové finanční krize roku 2008. Prudce rovněž oslabil hlavní ukazatel hongkongských akciových titulů – Hang Seng –, jenž ztratil 6,4 procenta. Slábnou také čínské akcie obchodované jinde ve světě, třeba v USA.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Západ samozřejmě ze vstupu Číny do Světové obchodní organizace těžil také, ovšem méně než ona sama. Odstranění bariér obchodu s ní umožnilo držet na Západě po řadu let velice nízkou inflaci, neboť Čína – a další asijské ekonomiky – zajišťovala a zajišťuje levnou produkci řady druhů zboží, od oblečení, přes hračky, po potřeby pro domácnost či iPhony.

Počátky protiglobalizačních nálad

Zároveň s tím se ale do Číny a Asie obecně přesouvala ze Západu pracovní místa. Takže postupně deindustrializované oblasti Spojených států nebo západní Evropy se staly semeništěm protiglobalizačních nálad, které se pak zhmotnily třeba ve vystoupení Británie z EU nebo ve zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Právě Trump svojí obchodní válkou s Čínou ukončil třicetiletou éru zmíněné hyperglobalizace.

Čína se vrací na výsluní. Její ekonomika šlape lépe, než Západ čekal

Trhy

Čínský prezident Si Ťin-pching má další důvod k radosti. Čínská ekonomika rostla více, než se očekávalo, a to navzdory problémům s protipandemickými opatřeními.

ČTK

Přečíst článek

Za přelomovým vstupem Číny do Světové organizace stojí z podstatné míry umná kultivace vztahů Pekingu se Západem, zejména s USA, v podání právě Ťiang Ce-mina. I přesto, že kontroverzně hájil masakr na Náměstí nebeského klidu roku 1989, jenž byl podle něj prý nutný pro zajištění čínské stability 90. let, dokázal si zároveň získat přízeň západních politických lídrů v čele s americkým prezidentem Billem Clintonem.

Otevřel čínskou komunistickou stranu manažerům firem a podnikatelům, což bylo až do začátku milénia nepřijatelné. Tím straně uchoval relevanci i v letech 2002 až 2012, která představují dekádu vůbec nejdravějšího ekonomického vzmachu Číny. Vždyť v roce 2010 Čína předběhla Japonsko a stala se druhou největší světovou ekonomikou, po USA. Japonsko na druhé pozici setrvávalo do té doby po čtyřicet let.  

Investoři prchají z Hongkongu. Paniku na burzách vyvolali čínští komunisté

Money

Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů zahájily nový týden prudkým poklesem. Hlavní index Hang Seng před koncem obchodování odepisoval zhruba sedm procent. Ztráty ale mají také akcie v pevninské Číně. Trh výprodejem reaguje na předpoklady, že dosavadní prezident Si Ťin-pching a jeho nový tým budou v nadcházejícím funkčním období preferovat ideologii na úkor ekonomiky.

ČTK

Přečíst článek