Reklama

Šéfka rozpočtové rady Zamrazilová: Učitelům bych přidala, až se zreformuje školství

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady
ČTK
Dalibor Martínek

Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová. 

Reklama

Krátce po schválení rozpočtu na rok 2022, který přinesla nová vláda, začala válka na Ukrajině. Jak se změní česká ekonomika?

V první řadě vnímám negativně, že se během posledních několika let výrazně zvyšovaly výdaje státu. S covidem se smísila opatření, která s ním přímo nesouvisela. Nerozumné bylo především snížení daně z příjmu fyzických osob, tam vidím přímou vazbu na inflaci. Tato tendence přitom započala již před pandemií. 
Dobrý hospodář, když se ekonomice daří vytváří rezervy, které pak může v době krize použít. My jsme však v dobrých časech před pandemií vše rozpustili ve státních výdajích a když přišel covid, šly všechny výdaje na dluh. Nyní, kdy bychom se měli zaměřit na konsolidaci veřejných financí, zažíváme další ránu pro ekonomiku. Jak velká rána to bude, nelze v tuto chvíli odhadnout.

Vidíme obří zdražování energií. Inflace bude patrně nadále vysoká. Mění to váš pohled na vývoj ekonomiky?

Držíme se hlavního scénáře, že konflikt bude lokalizovaný a bude se řešit politickým vyjednáváním. V každém případě invaze znamená zásadní změnu v přístupu k energetice. Ukázalo se, že projekt Nord Stream 2 byl politickou chybou. Všechny země EU se nyní budou snažit o maximální energetickou soběstačnost a nezávislost na Rusku. 
Pro nás to znamená urychlení výstavby dalších jaderných zdrojů. Nebo také dočasný generální pardon pro fosilní paliva. Elektrárny na pevná paliva se budou muset dál využívat nejen u nás. Green Deal je pořád na stole, ale realizace vytyčených cílů, což je mj. právě ona energetická nezávislost EU, bude muset být dosaženo za pomoci jiných nástrojů, než se původně předpokládalo.

Alexandr Vondra

Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra

Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.

Přečíst článek

Reklama

Co způsobí inflace, která bude patrně mnohem vyšší, než se předpokládalo?

Čekalo se, že inflace bude kulminovat v jarních měsících. Tento scénář zřejmě již neplatí. A nejsou to jenom drahé energie, jsou to dodávky surovin z Ukrajiny a Ruska, a další poruchy dodavatelsko-odběratelských vztahů. Nabídková strana ekonomiky se v globálním pohledu nebude spravovat tak rychle, jak jsme čekali.

Odbory přitom chtějí růst cen promítnout do platů zaměstnanců. Takže to bude další inflační tlak…

Jestli se zaměstnavatelé tomuto tlaku neubrání, budou inflační tlaky přetrvávat v delším horizontu. Vysoká inflační očekávání se promítnou i do rozhodování ČNB. Všichni pracovníci dostali v letech 2021 a 2022 přidáno v čisté mzdě minimálně sedm procent prostřednictvím snížení zdanění příjmů fyzických osob, na což se rychle zapomíná. 
Navíc lidé v rámci covidové pomoci obdrželi peníze, za které fakticky nebyla odvedená práce, služby, nebyly vyrobené hodnoty. Uznávám, že v době covidu byla pomoc nutná. Ale musíme si uvědomit, že to byly inflační peníze. V tuto chvíli už dále není možné lít peníze do ekonomiky plošně, ale zaměřit se adresně na pomoc těm nejslabším.

Český premiér Petr Fiala (ODS)

Lukáš Kovanda: Fialova vláda si vylepšila rozpočet laciným trikem. Pomáhá jí inflace

Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.

Přečíst článek

Máme paradoxní situaci, že Česká národní banka bojovala s inflací zvyšováním sazeb, čímž měla i posílit koruna. Ale kvůli válce na Ukrajině koruna oslabila. Boj ČNB proti inflaci tak ztrácí efekt…

Ano, je to tak. Bytostně jsem nesouhlasila s kurzovým závazkem. Nicméně, díky němu máme relativně jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě. Kdy jindy je použít postupným odprodejem než teď. Odprodejem se snažit posunout korunu tam, kde by měla být, nebýt invaze. (ČNB skutečně začala v pátek korunu nakupovat, rozhovor vznikal den předtím – pozn. red.). 

Vidím ještě jedno silné riziko. Pokud by se situace řešila dál masivním veřejným dluhem, finanční trhy oslabí zájem o české dluhopisy a dluh se nám prodraží. Nedá se nic dělat, pořád patříme do skupiny rozvíjejících se zemí. Letos se má naemitovat státních dluhopisů, včetně refinancování těch starších, za skoro 600 miliard korun. A je otázka, jak se bude vyvíjet konflikt na Ukrajině a tím i riziková prémie. Heslo minulé vlády - proč si nepůjčovat, když je to tak levné -, je pryč. Už neplatí.

Miloš Zeman ve sněmovně

Lukáš Kovanda: Rušení daňových výjimek není průchozí. Sociálně ani politicky

Jestliže podle prezidenta Miloše Zemana není rozpočet Fialovy vlády protiinflační, pak jim už vůbec nemohl být rozpočet připravený ještě Babišovou vládou.

Přečíst článek

Stojí česká ekonomika před stagflací? Tedy, že ceny velmi rychle porostou, ale výkon ekonomiky ne?

Na letošní rok mluvily odhady o skoro čtyřech procentech růstu. To číslo bude nižší. Stagflace zatím není nejpravděpodobnější scénář, ale vycházím ze situace teď a tady. Přes devadesát procent podnikatelů vnímá jako hlavní problém nedostatek zaměstnanců. Co znamená Ukrajina? Mnoho mužů odešlo. To je velký problém pro stavebnictví. Naopak ženy přicházejí. To může být šance pro služby v pohostinství, obchodě, zdravotnictví, v sociálních službách, nebo i pro sezonní práce v zemědělství.

Bez reformy bych do školství peníze nepřidávala

Vrátím se k rozpočtu. Seškrtání provozních výdajů nebo zmrazení odvodů do zdravotních pojišťoven za státní zaměstnance, to byla vaše doporučení, která ministr financí vyslyšel?

To nebyla naše konkrétní doporučení. Ale dlouhodobě jsme říkali, že příjmy z dobře se vyvíjející ekonomiky se nesmí hned přetavit do výdajů. Ať už jsou to platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, sociální transfery, dotace, cokoliv. Tohle předchozí vláda naprosto ignorovala. Dostala se do očekávatelné situace. Nastavíte si výdaje na dobrou dobu, ale ve špatné době tyto výdaje není z čeho hradit. Vznikl strukturální problém.

Na druhé straně, přidávání lékařům či učitelům společnost dlouhodobě žádala. Ostatně závazek 130 procent průměrného platu pro učitele převzala i současná vláda…

Zdravotnictví v covidu odvádělo skvělé služby. I určitá lokální předimenzovanost nám vlastně pomohla. Ale školství, znalosti mladých, kteří jdou na trh práce, se nezlepšují. Školství potřebuje zásadní reformu, mělo by se sladit s resortem práce. Také učím, vím, o čem mluvím. Teď jsem viděla reklamu na maturitní obor youtuber. Máme skutečně přidávat peníze na výuku tohoto typu? 

Ve školství je každopádně potřeba diferencovat. Dobrý učitel, který naučí děti matematiku, fyziku, chemii nebo IT, si zaslouží násobně vyšší ohodnocení, než se mu nyní dostává. Máme zkostnatělý systém z dob Marie Terezie. Dokud se systém nezmění, další peníze bych tam nepřidávala. Převládly humanitní obory. Co bylo českým aktivem, technická výbava, se postupně ztrácí.

Celkové výdaje na zdravotnictví, což samozřejmě nejsou jen platy lékařů, se loni zvýšily o víc než deset procent na 650 miliard korun

Dalibor Martínek: Posvátné krávy: učitelé, lékaři, důchodci. Nedotýkat se

Před pár dny jsem zveřejnil komentář, který stručně řečeno tvrdil, že učitelé jsou vítězi pandemie. Že jim rychle rostly platy, zatímco některé děti museli učit rodiče. Kterým platy nerostly, naopak se mohli dostávat do existenčních problémů, protože zaměstnavatelé nemají rádi, když jsou pracovníci doma s dětmi.

Přečíst článek

Žijeme ve zvláštní době, v nárokové společnosti

Je školství téma pro šéfku Rozpočtové rady vlády?

Určitě ano. Proč jsme zemí s malou přidanou hodnotou? Začíná to právě zmíněnými slabinami ve školství. Nemůžeme rozvíjet vývoj a výzkum, když postupně opouštíme základy technického vzdělávání.

Jak ukrajinská krize mění vaše doporučení vládě?

To bude velký problém. Rozpočtová strategie pro roky 2023 a 2024 se má připravovat teď na jaře. V dubnu se odesílají konvergenční programy do Evropské unie. A nikdo nevíme, jak se bude situace vyvíjet. Po třiceti letech vývoje jsme se proměnili v nárokovou společnost. Už teď se ozývají hlasy po kompenzacích. Bude velmi těžké těmto tlakům odolávat.

Jedná se vám se současnou vládou lépe než s tou minulou, Babišovou?

Je to úplný začátek. Jsem ráda, že ta současná neříká, že jsme nízce zadlužení a že máme možnost si dál a dál půjčovat. To je pozitivní změna. Víc to zatím nechci hodnotit, je brzy.

Ceny benzinu 5. března 2022

Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě

Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.

Přečíst článek

Vaší úlohou je dohlížet, aby rozpočet Česka nebyl příliš expanzivní. Abychom nenarazili na dluhovou brzdu, úroveň zadlužení na úrovni 55 procent k HDP. Trvá tento přístup i s válkou na Ukrajině?

Dluhová brzda teď není aktuálním tématem, ale bohužel hlavně kvůli inflaci, která, jak známo vždy opticky snižuje poměr zadlužení k HDP a celkově zvýhodňuje dlužníky proti střadatelům. V posledních letech nám rostly reálné mzdy rychleji než produktivita práce. V Česku byla nyní v lednu nejvyšší jádrová inflace ze všech zemí Evropské unie, 7,8 procenta, zatímco průměr EU je 2,8 procenta. A to je ještě bez započítání růstu cen inputovného nájemného (zohledňujícího vývoj cen nemovitostí). Inflace se začala odtrhávat od růstu cenové hladiny, například ve srovnání s Německem, již někdy v roce 2018, právě kvůli nadměrnému růstu mezd neodpovídajícímu vývoji produktivity práce. Na tuto nerovnováhu bohužel naskočilo zdražení energií v době, kdy se Rusko začalo připravovat na válku.

Má tedy vláda nyní prostor finančně podpořit ekonomiku nebo nějaké její části, které by utrpěly kvůli válce na Ukrajině?

Je potřeba si uvědomit, že každá navíc utracená koruna se protočí na finančním trhu s vyšší rizikovou přirážkou. Zatímco před rokem se české státní dluhopisy obchodovaly s úrokem 1,2 procenta, aktuálně se cena zvýšila na 3,1 procenta. Už vůbec neplatí, že dluhová služba, tedy výše úroků z domácího státního dluhu, bude pod jedním procentem HDP. Na obsluhu státního dluhu budeme platit miliardy korun navíc. A peníze na obsluhu státního dluhu, nyní už kolem padesáti miliard korun ročně, jsou první výdajovou prioritou, kterou musí stát zaplatit.

Jinak řečeno, i přes eskalaci konfliktu na Ukrajině a obří inflaci je pode vás podstatné dbát na uměřenou fiskální politiku, tedy aby stát zbytečně neutrácel?

Ano, je důležité, aby se dluh zvyšoval co nejpomaleji. V tuto chvíli ale nevíme, do jakých rozměrů se konflikt rozroste a jaké bude mít dopady na naši ekonomiku a společnost. Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy.

Eva Zamrazilová (60)

Česká ekonomka, od ledna 2018 předsedá Národní rozpočtové radě. Předtím čtyři roky působila jako hlavní ekonomka České bankovní asociace. V letech 2008 až 2014 byla členkou bankovní rady České národní banky.

Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.

Současné vysoké ceny pšenice se kvůli invazi na Ukrajinu zapíšou do historie

Ruská invaze na Ukrajinu, která uzavřela obilné přístavy v Černém moři, odkud z obou zemí pochází více než čtvrtina celosvětového exportu pšenice a pětina kukuřice, se podepsala na aktuálně rekordních cenách těchto komodit. Cena pšenice vzrostla během týdne o 40 procent a je nejvyšší za 14 let, podobně je to u kukuřice či ječmene, uvedla agentura Bloomberg. Světové ceny potravin se přitom v únoru vyšplhaly na další rekord, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Přečíst článek

Moskva, rubl, ukrajinská krize

Rusko směřuje ke krachu jako v roce 1998, varuje JPMorgan

Západem uvalené sankce na Rusko může zemi dovést k ekonomickému kolapsu, který bude stejný, možná dokonce větší než v roce 1998. Tehdy Rusko vyhlásilo neschopnost splácet své závazky, uvádí prestižní americká banka JPMorgan Chase. 

Přečíst článek

Reklama

Související

Ruská centrální banka

Rusové vyřešili další splátku dolarového dluhu. Věřitelům za něj zaplatili v rublech

Přečíst článek
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová ( oba za ANO)

Schillerová: Schodek letošního rozpočtu bude asi 400 miliard. Rozhodnou ale investice

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme