Zajímá nás
Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě
Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.
Ceny pohonných hmot jsou vším, stejně jako ceny energií. U těch si Češi prošli šokovou terapií v posledních měsících loňského roku, nyní se k tomu přidává razantní navýšení cen benzinu a nafty.
Zatímco u elektřiny a plynu se zvýšení nejprve dotklo jen části obyvatel a až posléze, v daleko umírněnější míře, všech, u pohonných hmot to je razantní a plošné zvýšení, kterému se lze vyhnout jedině zásadní proměnou chování. Ale ani pak se před dopady benzinu za 45 korun neschováte, vrátí se vám v ceně rohlíků a paštiky. A to velmi rychle.
Zatímco u energií nejprve končící vláda Andreje Babiše pracovala se snížení DPH, což je v evropském kontextu vždy problematické, nastupující vláda Petra Fialy zvolila cílenou pomoc přes dotace. U benzinu a nafty má vláda přitom daleko snazší úkol: stačí snížit desátek, který si z ceny každého litru vláda škrábe v podobě spotřební daně.
Zlato naplňuje povahu bezpečného přístavu v nejistých dobách. Jeho cena od začátku letošního roku vzrostla o více než 15 procent, v korunách se obchoduje dokonce nejdráž v historii. Daří se ale i ostatním drahým kovům, třeba palladium i platina si polepšují ještě výrazněji. 
Kdo vsadil na zlato, může slavit. Cenný kov je v Česku nejdražší v historii
Money
Koruna za osm miliard korun
Samozřejmě to je bolestivé, pokud vláda i v současných podmínkách ráda blouzní o vyrovnaném rozpočtu. Právě spotřební daň (stejně jako DPH) jí v tom značně pomáhá. Jen za prvních 9 měsíců loňského roku se podle celní správy v česku prodalo 1,4 miliardy litrů benzinu a 4,1 miliardy litrů nafty. To odpovídá téměř 60 miliardám korun odvedených na spotřební dani za daných 9 měsíců, za celý rok by to odpovídalo 80 miliardám, tedy spíše více, protože prosinec tradičně bývá silný kvůli Vánocům (logistika zboží, dovolené).
To je samozřejmě částka, o kterou si stát nemůže přijít kompletně. Ale lze počítat dál. Každá 1 koruna spotřební daně na benzin a naftu v průměru odpovídá téměř 8 miliardám ročně do státního rozpočtu. A tady již prostor je. I kdyby vláda na celý rok snížila spotřební daň o tři koruny, vyšlo by to na 24 miliard.
Dvacet nejbohatších Rusů přišlo kvůli sankcím o 2,4 bilionu korun. Lukoil, jehož šéf z nich zchudl nejvíce, o 411 miliard korun, se už proti invazi staví.
Ruští oligarchové chudnou nejrychleji v historii. Nejvíc šéf Lukoilu, který brojí proti válce
Leaders
Ale ono skutečně nejde o permanentní ani dlouhodobé snížení této daně. Jde o maximálně několikaměsíční snížení v řádech korun, které by státní kasu na příjmech přišlo na jednotky miliard. Navíc by ušetřily i příspěvkové organizace či přímo stát, protože benzin tankují také policisté, hasiči, záchranáři či ministerská auta.
Cílená pomoc? Nesmysl
Bývalý viceguvernér ČNB a nynější europoslanec Luděk Niedermayer v Českém rozhlase uvedl, že v současnosti není na plošnou pomoc v podobě snížení spotřební daně na pohonné hmoty vhodná doba. Je třeba pomoc zacílit na nejchudší, kteří navíc podle jeho slov většinou netankují. Naopak snížení spotřebky by pomohlo bohatým, kteří mají drahá auta s velkou spotřebou.
Europoslanec Niedermayer tak vytáhl populární mýty o chudých lidech, které byly platné naposledy tak v devadesátkách. Současní „bohatí“ si často kupují velmi úsporné vozy, dokonce i elektrovozy. Naopak nízkopříjmové skupiny si kupují ojetá auta se zastaralými motory. Viděli jste snad někdy podnikatele, který by vystoupil z VW Passat Combi TDi rok výroby 1998?
Pan eruposlanec tak má pravdu v tom, že není vhodný čas na plošné zrušení spotřební daně. Ten byl zhruba někdy ve čtvrtek, kdy benzin překročil psychologickou hranici 40 korun za litr. Od té doby pohonné hmoty zdražily o bezprecedentní 3 koruny 60 haléřů za dva dny. A při pohledu na slábnoucí korunu a zdražující ropu bude hůř.
Ruská invaze na Ukrajinu, která uzavřela obilné přístavy v Černém moři, odkud z obou zemí pochází více než čtvrtina celosvětového exportu pšenice a pětina kukuřice, se podepsala na aktuálně rekordních cenách těchto komodit. Cena pšenice vzrostla během týdne o 40 procent a je nejvyšší za 14 let, podobně je to u kukuřice či ječmene, uvedla agentura Bloomberg. Světové ceny potravin se přitom v únoru vyšplhaly na další rekord, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Současné vysoké ceny pšenice se kvůli invazi na Ukrajinu zapíšou do historie
Money
Nedopadnout jako Kalousek
Fialova vláda tak má asi poslední šanci, aby se vyhnula osudové chybě, k níž směřuje mílovými kroky. Až opadne euforie z pomoci běžencům z Ukrajiny, začnou lidé více vnímat, že rohlík stojí tři padesát a ne korunu devadesát a dvacet gramů majky nestojí 11, ale 15 korun.
Nicméně vidiny vyrovnaného rozpočtu jsou natolik silné, že vláda svou chybu nejspíš vůbec nevidí. Stejně jako ji neviděla Nečasova a Kalouskova vláda, když v krizi zvýšila DPH na potraviny. Jak to celé dopadlo, si možná ještě někdo pamatuje.
Česká národní banka dnes zahájila intervenci na podporu koruny. Ta ve světě patří mezi měny, které jsou vůbec nejvíce zasažené dopady ruské invaze na Ukrajinu. 
ČNB intervenuje za silnější korunu. Poslední kapkou bylo ruské ostřelování největší evropské jaderné elektrárny
Money
Pozornost upřená na válečnou situaci na Ukrajině nás přiměla – mimo jiné – více a jinak vnímat Ukrajince, kteří tu s námi už léta žijí. I s vědomím, že jich nyní bude mnohem víc. Vedle stavebnictví u nás nejčastěji nacházejí Ukrajinci uplatnění v nejrůznějších odvětvích gastronomie. A jsou oblasti, kde se bez pracovní síly z Ukrajiny neobejdeme. 
Česká gastronomie se bez Ukrajinců neobejde
Enjoy
