Reklama

Jak dva kamarádi ze Stanfordu změnili svět investic k nepoznání

Jak dva kamarádi ze Stanfordu změnili svět investic k nepoznání
TechCrunch / Creative Commons / CC BY 2.0
Stanislav Šulc

Ještě jim není ani 40, ale už mají na kontě několik výrazných úspěchů. Ale také můžou hodně prohrát. Seznamte se s Vladem Tenevem a Baijuiem Bhattem, zakladateli aplikace Robinhood, která za pár dní vstoupí na burzu.

Je to častý omyl. Stárnoucí generace žehrající na mladé se domnívá, že se po dovršení určitého věku mladí „uklidní“ a začnou řešit stejné problémy stejnými způsoby jako oni. V současnosti to je však již jinak a svět se na rozdíl od vžitých představ modeluje na potřeby právě nastupujících generací. Málokterý příběh tuto pravdu naplňuje tak přesně, v dobrém i zlém smyslu, jako story investiční aplikace Robinhood, kterou v roce 2013 vymysleli a v roce 2015 skutečně spustili dva imigranti, z nichž se stali miláčkové Ameriky. A poté také největší záporáci finančního světa.

Tady je příběh dvojice, která změnila možnosti investování k nepoznání a tím ji paradoxně umožnili přetrvat otřesy spojené s digitalizací. Seznamte se s Vladimirem Tenevem a Baijuiem Bhattem, dvěma přáteli ze Stanfordu, díky nimž se naučila investovat generace takzvaných mileniálů. A právě jim v tomto týdnu Tenev s Bhattem nabídnou akcie vlastní společnosti v revolučním IPO, které nebude omezené na velké investory, ale otevře se úplně každému. Možnost zbohatnout, nebo zchudnout, tak má zase víc lidí než dřív.

Imigranti to zařídí

Podobně jako v případě zakladatelů Revolutu, také Robinhood mají na svědomí imigranti. Vladimir Tenev pochází v Bulharska, ale jeho rodina se přestěhovala do USA, když mu bylo teprve pět. Oba jeho rodiče pracovali pro Světovou banku a tak se není čemu divit, že talentovaný syn nastoupil na jednu z nejprestižnějších univerzit světa - Stanford. Mimochodem se studiem ekonomie se nezatěžoval, bakaláře má z matematiky.

Nikolaj Storonskij, zakladatel Revolutu

Nudil se, a tak založil Revolut. Dnes je z něj miliardář

Nikolaj Storonskij dnes nabízí službu pro celý finanční život jejího uživatele. Od normálního účtu po možnost investovat do akcií i kryptoměn.

Přečíst článek

Právě zde se seznámil se svým budoucím obchodním partnerem Baijuiem Bhattem, jak již jméno naznačuje, jde o potomka indických předků. Baijui se však již narodil v USA a vyrůstal ve Virginii. Mimochodem, oba muže spojuje zajímavý detail: není přesně známo přesné datum jejich narození, což u dnešních mladých miliardářů je velmi neobvyklé.

Reklama

Ale zpět ke studiím. Také Bhatt studoval na Stanfordu matematiku, ale na rozdíl od Teneva to dotáhl až k magisterskému titulu. Tenev pokračoval dál na UCLA, ale ze školy odešel.

Oba muži se pak pustili do první práce: podíleli se na vývoji vysokofrekvenčních obchodních robotů pro newyorské investiční společnosti. Právě to jim změnilo životy. A de facto to změnilo finanční svět a životy milionů lidí.

Jako Robin Hood

Dvojice si uvědomila jednu zásadní „chybu“ finančního světa, která však do té doby byla jeho základní vlastností. Šlo o paradox, že ceny akcií mnohokrát byly zlomkové proti poplatkům, které si obchodníci za provedení příkazu účtovali. Jinak řečeno: na akciích mohl potenciálně vydělávat každý a stačilo mu pár dolarů, ale poplatky s tím spojené byly natolik vysoké, že se to vyplatilo jen skutečně movitým, navíc obchodníci požadovali otevření účtu s minimálním kapitálem 500 i tisíc dolarů, což podporovalo nerovnost mezi lidmi. A málokde se tato nerovnost mezi příležitostmi ukazovala tak zřetelně jako u vysokofrekvenčních obchodů, v nichž se točí neuvěřitelné peníze.

Míšeňský porcelán

Desítky tisíc eur za talíř? Investice do Míšně mohou pomoci s inflací

Díky dálnici D8 jste tam za chvíli. Návštěva muzea a fabriky míšeňského porcelánu je skvělý tip na výlet. A možná i dobrou investiční příležitostí.

Přečíst článek

V roce 2013 tak dvojice přišla s přelomovým konceptem - chtěli navrhnout obchodní aplikaci, jejímž prostřednictvím by mohl každý obchodovat na burze a stačilo by mu k tomu jen pár dolarů. Jméno si vypůjčili od slavného anglického zbojníka, který „bohatým bral a chudým dával“, ale dali si za cíl něco méně krutého: „Nabídnout přístup na finanční trhy každému, ne jen bohatým.“

Aplikaci začali aktivně propagovat v roce 2014, na jehož konci se objevila v AppStoru. A od roku 2015 naplno fungují její služby.

Investoři mileniálové

A reakce byla mimořádná, zvláště mezi mladými, pro něž byla aplikace do velké míry ušita. Jednoduchý interface, rychlé reakce, atraktivní reprezentace finančního světa a jeho indikátorů, barevnost... můžete si o tom myslet, že to je hloupost, marnivost. Ale pak nejspíš nepatříte mezi hlavní cílovou skupinu aplikace Robinhood a jejích zakladatelů.

Již v roce 2016, tedy rok po spuštění vlastní služby, byly z Teneva a Bhatta miláčkové prestižních ekonomických periodik a rozdávali jeden rozhovor za druhým.

„Mileniálové si o finančním systému myslí, že je to odpad,“ uvedl Bhatt. A pokračuje, proč si myslí, že je důležité toto obecné povědomí změnit. „Mileniálové ale jsou budoucí vládnoucí třídou Ameriky. To, že je akciový trh nezajímá, je z dlouhodobého hlediska velmi problematické. Znamená to, že tato nová generace Američanů nebude mít příjmy ze svého kapitálu, ale budou muset na své jmění dřít,“ prohlásil spoluzakladatel Robinhood.

Vladimir Tenev

Nasdaq čeká rekordní IPO. Robinhood chce upsat akcie za 2,3 miliardy dolarů

Americká makléřská společnost Robinhood Markets chce z chystané primární veřejné nabídky akcií (IPO) na trhu Nasdaq v New Yorku získat až 2,3 miliardy dolarů (50 miliard korun).

Přečíst článek

Tady ve střední Evropě to možná zní příliš nabubřele, ale pro americkou realitu, v níž jsou příjmy z kapitálu důležité pro velkou část populace (už kvůli problematickému systému penzí), to je důležitý apel.

Robinhood tak těmto lidem, kteří již vyrostli s mobilním telefonem v ruce a internet pro ně je něco jako voda, nabídl možnost vydělávat stejným způsobem jako jejich rodiče a prarodiče. A nepotřebují k tomu vlastně nic, kromě pár dolarů a mobilního telefonu.

Úspěch se dostavil a v současnosti má Robinhood po celém světě kolem 30 milionů uživatelů.

Frakční a retailové investování

Robinhood přišel s celou řadou inovací, nebo některé z nich přinejmenším výrazně zpopularizoval. Tou hlavní je takzvané frakční investování. Jedná se o možnost nekoupit si akcii celou, ale pouze její část. Důvod? Akcie Amazonu dnes stojí kolem 3600 dolarů za kus, což je pro řadu potenciálních investorů Amazonu zkrátka příliš. Povinnost koupit si celou akcii tak je paradoxně nevýhodná všechny strany - investoři musí spořit, nebo vsadit na jinou firmu, Amazon přichází o investory a burza si musí vystačit jen s velkými hráči, kteří ale již mohou mít na Amazon vsazeno.

Frakční investování však dovoluje vzít jakoukoli částku a „vsadit“ ji na Amazon. A když pošlete na Amazon 100 dolarů a akcie vyroste o 10 procent, máte 110 dolarů (samozřejmě minus nějaké poplatky). Odvrácenou stranou podobných investic je problematický vztah mezi investorem a původní firmou. Pokud si totiž přes běžného obchodníka koupíte i jednu jedinou akcii nějaké firmy, spojují se s tím určitá práva (například účast na valné hromadě). U frakčního investování toto neplatí.

Vedlejším efektem aplikací jako Robinhood či e-Toro pak je vzestup takzvaných retailových investorů. Jedná se o fenomén posledních dvou let, kdy se drobným investorům podařila do té doby nevídaná věc: díky síle různých diskuzních fór či sociálních sítí se velká část malých investorů „domluvila“ a pokusila se jít proti trhu. To přitom do té doby dělali jen takzvaní institucionální investoři držící větší balík akcií a hedgeové fondy. Tímto způsobem však „retailoví investoři“ zaútočili na akcie například sítě kin AMC trpících během pandemie.

Bitcoin, ilustrační foto

Nejbohatší Američané se dívají po kryptoměnách

Miliardáři a institucionální investoři se zajímají o investice do kryptoměn, nehledě na pokles trhu. Má to být ochrana před inflací i spekulace pro budoucnost.

Přečíst článek

Jde o fenomén zcela v souladu s původní myšlenkou Teneva a Bhatt, tedy s demokratizací na akciových trzích. Přesto to nemá jen pozitivní dopady. Zatímco institucionální investoři velmi často „vědí, co dělají“ a umějí správně načasovat veškeré kroky, drobní investoři mohou při podobné velké sázce prohrát. To se ostatně stalo i jednomu uživateli Robinhood, který v roce 2020 zjistil, že ve své investici udělal tolik špatných kroků (i díky páce), že je statisíce dolarů v minusu. A spáchal sebevraždu.

Samozřejmě s tím aplikace nemá nic společného, totéž se dělo a děje i v běžném finančním světě. Přesto to společnost poškodilo. Navíc to byl jen jeden ze skandálů, které se začaly vršit. V září loňského roku například americká Komise pro cenné papíry Robinhood vyšetřovala kvůli špatně zprocesovaným příkazům a nakonec vedení Robinhood raději zaplatilo 65 milionů dolarů jako vyrovnání.

Největší dosavadní skandál se však odehrál letos v lednu. Robinhood pozastavil obchodování s akciemi firmy GameStop. Celá věc působila, jako by Robinhoodu došly peníze, což se Vladimir Tenev snažil vyvracet v televizích. A nakonec musel dokonce na slyšení pro komisi do Senátu. Mimochodem celá kauza prodejce počítačových her byla odvrácenou stranou nových možností investic, protože cenu akcie nejprve vyhnala cílená akce retailových investorů.

Revolut, ilustrační foto

Revolut získal další miliardy, dere se mezi top start-upy Evropy

Tržní hodnota společnosti Revolut za rok poskočila z pěti na 33 miliard dolarů. Stala se tak druhou nejhodnotnější fintechovou firmou v Evropě, před ní je už jen švédská Klarna.

Přečíst článek

Směr úspěch?

A problémy tím nekončily, letos v červnu například Robinhood dostal od finančního dohledu pokutu 57 milionů dolarů a povinnost zaplatit dalších 13 milionů svým klientům za zveřejňování zavádějících informací.

Přes nedostatky však počet klientů neklesá. Robinhood naopak již nyní působí jako důvěryhodná instituce - má bankovní licenci, zprostředkovává obchody s akciemi, ETF i měnami. A díky modernímu pojetí je minimálně krátkodobě odsouzena k úspěchu.

Tím dalším krokem na této cestě má být vstup na burzu s vlastními akciemi. Podle agentury Bloomberg k tomu má dojít 29. července a půjde o velmi netradiční IPO. „Společnost rezervuje 35 procent svých akcií pro vlastní klienty, kteří si je budou moci koupit přes aplikaci. Přitom dříve by museli čekat na to, až budou s akciemi chtít začít obchodovat kupci z první vlny,“ uvádí Bloomberg s tím, že odhadovaná cena akcie je 38 až 42 dolarů.

„Je to pro nás velmi zvláštní okamžik a jsme poctěni, že už je tady,“ uvedl Vladimir Tenev, z něhož se tento čtvrtek definitivně stane dolarový miliardář stejně jako z jeho kolegy Baijuia Bhatta.

Klaus Umek, investora do financí a realit, filantrop a šéf aktivistického fondu Petrus Advisers

Bonviván, spekulant a křesťan. Kdo je muž, co shodil kšeft PPF a Monety

Jako když natřete prase rtěnkou a vydáváte ho za nevěstu. Shoďte ten nesmysl, hřímal před červnovou valnou hromadou Monety ve zprávě pro investory aktivistický fond Petrus Advisers. Akcionáři fond Klause Umeka vyslyšeli a obě korporace musejí dát lepší podmínky. 

Přečíst článek

Reklama
Doporučujeme