Zajímá nás
Devadesátky. Éra, která dala světu nejednoho českého miliardáře
Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno.
Měnila se, a také změnila ekonomika, politika, celá společnost. Z tehdejší mozaiky hektických událostí nejspíš utkvěl v paměti jiný střípek. Někomu třeba otevření první pobočky McDonald's - dodnes funguje ve Vodičkově ulici v Praze, jinému znělka žluté dodávky Family Frost rozvážející zmrzlinu anebo návštěva prince Charlese a jeho tehdejší ženy princezny Diany z května roku 1991.
Pro mnoho dalších může být symbolem oněch let až rok 1996, kdy mladoboleslavská škodovka přišla na trh s modelem Octavia, prvním zcela novým automobilem od převzetí Škoda Auto koncernem Volkswagen. Mimochodem, jedné z nejúspěšnějších privatizací z devadesátých let.
Kolébka miliardářů
Privatizace je určitě jedním ze symbolů oněch let, spory o její (ne)úspěšnosti se vedou vlastně dodnes. Především o kupónové, která se uskutečnila ve dvou vlnách, v letech 1992 až 1994 a nakonec dala Česku první miliardáře. A díky tomu, že se úspěšně rozjela, také Václav Klaus s ODS vyhrál volby.
Aktuální divácky úspěšný seriál České televize Devadesátky znovu probudil zájem o první porevoluční dekádu, která znamenala nástup svobody a demokracie, ale také zvýšené kriminality, vražd podnikatelů, příchod mafie zejména z jižní a východní Evropy i divoké privatizace a miliardových podle policie nelegálních finančních převodů. Jak na tu dobu vzpomínají přímí aktéři dění a které kauzy z té doby se nejvíce zapsaly do novodobých dějin?
Devadesátky – nástup svobody i obřích kriminálních kauz
Money
Kuponový experiment, v podstatě šoková transformace ekonomiky si získala ohromnou popularitu. Do její první vlny se zapojilo šest milionů lidí, do druhé ještě o něco víc. K získání podílu na státním majetku stačilo minimum: Tisícovka na nákup kuponů a trocha přemýšlení za co je utratit nebo do jakého fondu je vložit.
Majetek z kuponové privatizace dal základ pro vznik PPF Petra Kellnera, při operacích s akciemi zbohatli i další, například expremiér Andrej Babiš nebo Radovan Vítek, majitel realitního impéria CPI Property Group. Ještě jednoho muže je potřeba zmínit, i když do žebříčku českých miliardářů nepatří: Viktor Kožený. Agresivní reklama na jeho Harvardské investiční fondy s příslibem desetinásobku privatizaci rozhýbala.
Česká televize se opět trefila ve správný čas do správného tématu. V roce, kdy uběhne 30 let od zásadních událostí v Česku, jako například začátku kuponové privatizace či otevření neslavně proslulého Discolandu Sylvie v Praze-Libni kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka, se svým seriálem Devadesátky ovládla žebříček televizní sledovanosti. 
Devadesátky s příběhy Jonáka či orlických vrahů kralují sledovanosti
Enjoy
Nechtěné restituce
Výrazným prvkem transformace tuzemského hospodářství byly také restituce. Návrat majetku zabaveného komunisty. Už v říjnu 1990 přijalo Federální shromáždění zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, vžil se pro něj pojem malá restituce. Původním majitelům se vracely drobné opravářské dílny, strojní mlýny nebo pily. A také nájemní domy, hotely, restaurace nebo obchody. Celkem se původním majitelům vrátilo na sto tisíc malých provozoven. Byl to majetek za přibližně 120 miliard korun.
Ve speciálním vydání pořadu Victory Club se o rady pro politiky podělil Karel Schwarzenberg. Ten sice z aktivní politiky již odešel, ale nadále ji sleduje a jako mentor pomáhá vybraným osobnostem.
Karel Schwarzenberg: Co musí mít dobrý prezidentský kandidát? Plebs-appeal
Newstream TV
Nemovitosti za dalších 900 miliard přešly do takzvané velké restituce, respektive zákonu o mimosoudních rehabilitacích. Ten schválil parlament v roce 1991 navzdory velkému a hlasitému odporu tehdejšího federálního ministra financí Václava Klause a dalších ekonomů a ministrů – například Vladimíra Dlouhého.
Připočítat se musí ještě zákon o půdě. Na základě obou norem se mimo jiné vracely desítky hradů a zámků. Restituce šlechtického majetku často byla a stále je předmětem vleklých soudních sporů. K těm asi nejznámějším kauzám patří spor rodiny Colloredo-Mansfeldů o zámek Opočno.
Rodina Rothschildů chce po Česku vrácení majetku, který jim zabavili nacisté a komunisté. Soudy to zatím odmítají.
Rothschildové spor o panství posouvají do Štrasburku, v Česku neuspěli
Leaders
Zasahují Slováci
Tak trochu ve stínu jiných norem zůstává tehdejší napravení křivd způsobených církevním institucím. A když se mluví o vracení majetku zabaveného církvím, je na místě zmínit dvě jména – Dominik Duka a Cyril Svoboda.
Dominikán a dnes primas český apeloval, že je potřeba alespoň rychle vrátit řeholníkům kláštery, lidovecký legislativní expert stál u zrodu výčtového zákona z roku 1990, podle kterého dostaly církve zpět skoro dvě stovky budov, hlavně kláštery a řeholní domy. Už tehdy byly připraveny paragrafy, které by umožnily úplnou restituci, neprošly ale přes nesouhlas Slováků. V zákoně o půdě však byla alespoň blokační pojistka, která zabraňovala jakýkoliv převod původně církevního majetku do doby, než bude zákon o církevní restituci přijat.
"Čeští politici jsou pro národ většinou amorální autoritou. Pár výjimek ale najdete. Morální autoritou byl bezpochyby Václav Havel. V ODS pak Miroslava Němcová, v sociální demokracii Vladimír Špidla,” bilancuje v exkluzivním rozhovoru kníže Karel Schwarzenberg. 
Karel Schwarzenberg: Naše země stále nevzkvétá. Havel byl morální autoritou
Leaders
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
