Reklama

Devadesátky. Éra, která dala světu nejednoho českého miliardáře

Václav Klaus a Václav Havel
ČTK
Jana Havligerová

Devadesátá léta ani zdaleka nejde odbýt příběhy o prudkém nárůstu kriminality. Byl to přechod z časů, v nichž co nebylo výslovně dovoleno, bylo zakázáno do doby, kdy co není výslovně zakázáno, je dovoleno. 

Měnila se, a také změnila ekonomika, politika, celá společnost. Z tehdejší mozaiky hektických událostí nejspíš utkvěl v paměti jiný střípek. Někomu třeba otevření první pobočky McDonald's - dodnes funguje ve Vodičkově ulici v Praze, jinému znělka žluté dodávky Family Frost rozvážející zmrzlinu anebo návštěva prince Charlese a jeho tehdejší ženy princezny Diany z května roku 1991. 

Pro mnoho dalších může být symbolem oněch let až rok 1996, kdy mladoboleslavská škodovka přišla na trh s modelem Octavia, prvním zcela novým automobilem od převzetí Škoda Auto koncernem Volkswagen. Mimochodem, jedné z nejúspěšnějších privatizací z devadesátých let.

Kolébka miliardářů 

Privatizace je určitě jedním ze symbolů oněch let, spory o její (ne)úspěšnosti se vedou vlastně dodnes. Především o kupónové, která se uskutečnila ve dvou vlnách, v letech 1992 až 1994 a nakonec dala Česku první miliardáře. A díky tomu, že se úspěšně rozjela, také Václav Klaus s ODS vyhrál volby.

Discoland Sylvie vynesl Ivana Jonáka mezi krále podsvětí i záhubu – byl odsouzen za zosnování vraždy své manželky a spolumajitelky klubu Ludviky v roce 1994 na 12 let vězení, zemřel dva roky po návratu v roce 2016. Vyšetřování vraždy se stalo i námětem jednoho z dílů divácky úspěšného aktuálního seriálu České televize Devadesátky (na snímku).
video

Devadesátky – nástup svobody i obřích kriminálních kauz

Aktuální divácky úspěšný seriál České televize Devadesátky znovu probudil zájem o první porevoluční dekádu, která znamenala nástup svobody a demokracie, ale také zvýšené kriminality, vražd podnikatelů, příchod mafie zejména z jižní a východní Evropy i divoké privatizace a miliardových podle policie nelegálních finančních převodů. Jak na tu dobu vzpomínají přímí aktéři dění a které kauzy z té doby se nejvíce zapsaly do novodobých dějin?

Přečíst článek
 

Kuponový experiment, v podstatě šoková transformace ekonomiky si získala ohromnou popularitu. Do její první vlny se zapojilo šest milionů lidí, do druhé ještě o něco víc. K získání podílu na státním majetku stačilo minimum: Tisícovka na nákup kuponů a trocha přemýšlení za co je utratit nebo do jakého fondu je vložit.

Majetek z kuponové privatizace dal základ pro vznik PPF Petra Kellnera, při operacích s akciemi zbohatli i další, například expremiér Andrej Babiš nebo Radovan Vítek, majitel realitního impéria CPI Property Group. Ještě jednoho muže je potřeba zmínit, i když do žebříčku českých miliardářů nepatří: Viktor Kožený. Agresivní reklama na jeho Harvardské investiční fondy s příslibem desetinásobku privatizaci rozhýbala.

Záběr z druhé epizody divácky úspěšného seriálu České televize Devadesátky, v němž Michal Novotný (na snímku) ztvárnil kontroverzního podnikatele a spolumajitele nechvalně proslulého Discolandu Sylvie v Praze-Libni Ivana Jonáka.

Devadesátky s příběhy Jonáka či orlických vrahů kralují sledovanosti

Česká televize se opět trefila ve správný čas do správného tématu. V roce, kdy uběhne 30 let od zásadních událostí v Česku, jako například začátku kuponové privatizace či otevření neslavně proslulého Discolandu Sylvie v Praze-Libni kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka, se svým seriálem Devadesátky ovládla žebříček televizní sledovanosti.

Přečíst článek

Nechtěné restituce

Výrazným prvkem transformace tuzemského hospodářství byly také restituce. Návrat majetku zabaveného komunisty. Už v říjnu 1990 přijalo Federální shromáždění zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, vžil se pro něj pojem malá restituce. Původním majitelům se vracely drobné opravářské dílny, strojní mlýny nebo pily. A také nájemní domy, hotely, restaurace nebo obchody. Celkem se původním majitelům vrátilo na sto tisíc malých provozoven. Byl to majetek za přibližně 120 miliard korun. 

Karel Schwarzenberg
video

Karel Schwarzenberg: Co musí mít dobrý prezidentský kandidát? Plebs-appeal

Ve speciálním vydání pořadu Victory Club se o rady pro politiky podělil Karel Schwarzenberg. Ten sice z aktivní politiky již odešel, ale nadále ji sleduje a jako mentor pomáhá vybraným osobnostem.

Přečíst článek

Nemovitosti za dalších 900 miliard přešly do takzvané velké restituce, respektive zákonu o mimosoudních rehabilitacích. Ten schválil parlament v roce 1991 navzdory velkému a hlasitému odporu tehdejšího federálního ministra financí Václava Klause a dalších ekonomů a ministrů – například Vladimíra Dlouhého.

Připočítat se musí ještě zákon o půdě. Na základě obou norem se mimo jiné vracely desítky hradů a zámků. Restituce šlechtického majetku často byla a stále je předmětem vleklých soudních sporů. K těm asi nejznámějším kauzám patří spor rodiny Colloredo-Mansfeldů o zámek Opočno.

Zámek Šilheřovice na Opavsku

Rothschildové spor o panství posouvají do Štrasburku, v Česku neuspěli

Rodina Rothschildů chce po Česku vrácení majetku, který jim zabavili nacisté a komunisté. Soudy to zatím odmítají.

Přečíst článek

Zasahují Slováci

Tak trochu ve stínu jiných norem zůstává tehdejší napravení křivd způsobených církevním institucím. A když se mluví o vracení majetku zabaveného církvím, je na místě zmínit dvě jména – Dominik Duka a Cyril Svoboda. 

Dominikán a dnes primas český apeloval, že je potřeba alespoň rychle vrátit řeholníkům kláštery, lidovecký legislativní expert stál u zrodu výčtového zákona z roku 1990, podle kterého dostaly církve zpět skoro dvě stovky budov, hlavně kláštery a řeholní domy. Už tehdy byly připraveny paragrafy, které by umožnily úplnou restituci, neprošly ale přes nesouhlas Slováků. V zákoně o půdě však byla alespoň blokační pojistka, která zabraňovala jakýkoliv převod původně církevního majetku do doby, než bude zákon o církevní restituci přijat.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg: Naše země stále nevzkvétá. Havel byl morální autoritou

"Čeští politici jsou pro národ většinou amorální autoritou. Pár výjimek ale najdete. Morální autoritou byl bezpochyby Václav Havel. V ODS pak Miroslava Němcová, v sociální demokracii Vladimír Špidla,” bilancuje v exkluzivním rozhovoru kníže Karel Schwarzenberg.

Přečíst článek

Reklama

Související

Petr Kellner

Dalibor Martínek: Co zbyde po českých miliardářích? Zatím to nevypadá na velkou slávu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme