Dnešní Švédsko není jen příkladem štědrého sociálního státu, ale i technologickým centrem Evropy. Daří se tu start-upům a počty miliardářů v posledních letech narůstají. Jak jdou dohromady vysoké daně s čilým podnikatelským duchem?

Švédsko si za poslední více než půl století vysloužilo pověst rovnostářského státu. Někomu imponuje, někoho zase děsí. Ekonomické charakteristiky Švédska bývají dlouhodobě spojovány s vysokými daněmi, rozsáhlým přerozdělováním a díky tomu štědrým sociálním státem. Ne náhodou se jedné z učebnicových typologií sociálního státu říká po vzoru severských států „skandinávský“.

Ačkoli mnoho z výše uvedeného platí dodnes, nelze říci, že by ve Švédsku nebyli chudí ani bohatí. „Ve Stockholmu můžete na vlastní oči vidět bohatství a kontrast mezi velmi bohatými lidmi v některých částech Stockholmu a zcela chudými lidmi v jiných částech,“ podotýká ekonomický novinář listu Aftonbladet Andreas Cervenka (potomek uprchlíků z Československa) pro The Documentary Podcast britské BBC.

Podcast přišel také se zjištěním, že počty milionářů v posledních pár letech tu výrazně rostou. Na první dobrou to může znít překvapivě, ale rovnostářské Švédsko se stává evropským centrem super bohatých lidí. V roce 1996 v severském království žila jen necelá třicítka lidí, kteří se mohli pyšnit jměním přesahující miliardu švédských korun. Většina z nich přitom patřila k dlouhodobě významným rodinám, tedy jakési místní šlechtě (každý poctivý čtenář severských detektivek má jistě představu). V roce 2021 jich bylo už přes pět stovek.

Vidět to je i v mezinárodním srovnání. Třiačtyřicet tamějších dolarových miliardářů se objevilo na posledním seznamu boháčů časopisu Forbes. V desetimilionovém Švédsku je v přepočtu na milion obyvatel dvakrát tolik miliardářů než ve Spojených státech.

Lord Cameron: Britská podpora Izraele není bezpodmínečná

Názory

Kritika Izraele v Británii sílí podobně jako v USA. Ministr zahraničí David Cameron nezlehčuje roli Hamásu, požaduje však po Izraeli citlivější přístup. „Očekáváme, že tak hrdá a úspěšná demokracie bude dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedl v komentáři pro The Times.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Silicon Valley Evropy

Nynější „várka“ miliardářů však ta svůj vzestup často vděčí něčemu jinému než dobrému rodokmenu. Švédsko totiž má unikátní podnikatelskou kulturu, vznikla tu řada globálních společností, je to oblíbené místo pro start-upy a inovativní projekty. Pro příklad jmenujme třeba fintech společnost Klarna, světlo světa tu spatřily i Spotify, Skype nebo Mojang stojící za populární hrou Minecraft. Podnikatelé tu navíc často nenakupují jachty a kdoví už kolikáté paláce, ale vydělané peníze vrací zpět do koloběhu.

K tomu pomohla i vládní politika. Švédsko totiž nejen přerozdělovalo, ale také investovalo do nových technologií. Zakladatel Klarny Sebastian Siemiatkowski dříve připomněl program z devadesátých let, který měl za úkol vybavit domácnosti počítači. „Počítače byly pro rodiny s nízkými příjmy, jako byla ta moje, nedostupné, ale když reforma vstoupila v platnost, moje matka nám hned druhý den počítač koupila,“ řekl Reuters.

Stockholmu se přezdívá „Benátky severu“, ale v poslední době také „evropské Silicon Valley“. Obě přezdívky nejsou nijak zvlášť nadnesené. Inovátorský duch Švédska ztělesňuje moderní čtvrť Kista, která leží na strategickém místě mezi stockholmským letištěm a centrem hlavního města, a která je největším centrem informačních technologií v Evropě.

Karel Pučelík: Skotským nacionalistům dochází palivo

Názory

Skotský premiér Humza Yousaf si chtěl ulehčit vládnutí, místo toho během několika dní přišel o místo. Svou nacionalistickou stranu tím navíc uvrhl ještě do hlubších potíží, než se před tím nacházela.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vysoké daně nejsou překážkou

Podle zmíněného Cervenky je za nedávným růstem milionářů i monetární politika. Švédská ekonomika měla až do poledních let velmi nízké úrokové sazby, což prý umožňovalo lidem odkládat své „přebytečné“ peníze do různých investic, mimo jiné rizikovějších start-upů (za poslední roky tu vznikly desítky tzv. jednorožců).

A samozřejmě daně. Na příkladu Švédska je vidět, že opakovaná fráze tvrdící, že nezáleží ani tak na na nastavení jedné konkrétní daně, ale hlavně na celém mixu, se zakládá na pravdě. Příjmy švédských nejbohatších jsou sice daněny více než padesáti procenty, další daně jsou ale vůči bohatým podnikatelům vstřícnější. Už dvě dekády země nemá žádnou dědickou daň, snížením prošly i daně týkající se akcií a kapitálová daň je tu nižší než je Evropský průměr.

Zaručené předpovědi, že vysoké a progresivní zdanění zaručeně pošlou ekonomiku do pekel a všechny pracovité vyženou za hranice, zde trochu blednou. „Pokud jste dnes miliardář, nemusíte se stěhovat ze Švédska. Vlastně se sem někteří miliardáři stěhují,“ dodává Cervenka, se kterým souhlasí i miliardář Konrad Bergström, podle kterého je tamější systém vstřícný, pokud chcete budovat firmy.