Další konkurence pro Putina. Do prezidentských voleb v Rusku se přihlásili noví kandidáti

Ruská ústřední volební komise zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.

Komise na seznam kandidátů schválila Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé. Oba kandidáty nominovaly jejich strany na prosincových sjezdech, napsala agentura Interfax.

Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP významným podporovatelem zahraniční, protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.

Čína podporuje ruské válčení. Zemi zásobuje pokročilými obráběcími stroji

Zprávy z firem

Vývoz pokročilých obráběcích strojů z Číny do Ruska se od invaze na Ukrajinu v jedné z důležitých kategorii zvýšil desetinásobně. Čínští výrobci nyní dominují obchodu s vysoce přesnými zařízeními počítačového numerického řízení (CNC), které jsou klíčové pro ruský vojenský průmysl, uvedl britský list Financial Times.

ČTK

Přečíst článek

Děvětatřicetiletý Davankov se loni v září ucházel o post starosty Moskvy a získal 5,34 procent hlasů. Jeho strana, založená v roce 2020, má ve 450členné Dumě 15 křesel.

Kandidáta vybrala i Komunistická strana

Svého kandidáta - Nikolaje Charitonova - vybrala i ruská Komunistická strana, druhá nejsilnější v parlamentu ovládaném Putinovým Jednotným Ruskem. Politický veterán Charitonov kandidoval do čela země už v roce 2004, kdy skončil druhý s podporou necelých 14 procent voličů. Tehdy byl poprvé znovuzvolen Putin. Volební komise ale zatím oficiálně Charitonovovu kandidaturu nezaregistrovala. Už dříve také odmítla žádost ruské novinářky Jekatěriny Duncovové.

Dalibor Martínek: Co čekat v roce 2024? Evropa se bude týrat klimatem, ale žezlo už drží Afrika

Názory

V osmdesátých letech běžel na jednom ze dvou kanálů české televize dokumentární pořad s názvem Přežijí rok 2000? Byl to apelativní přírodovědný dokument. Orel skalní v úvodní sekvenci strhl ze skály jehně, nesl ho v pařátech, potom ho pustil. Padalo ze skály, mlátilo se o útesy, vše za dramatické hudby. Skvělý úvod dokumentu. Jehně nepřežilo. Orel skalní ještě žije. Ne ten z filmu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Davankov ani Sluckij nepředstavují významnou výzvu pro 71letého Putina, který ruské politice dominuje od přelomu tisíciletí. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral tehdejšího vicepremiéra Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovuzvolen byl pak i v roce 2018.

V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.