Zajímá nás
Expertka: Jen peníze na pomoc nestačí. Firmy mohou díky ESG pomáhat potřebným ještě mnohem lépe
Dát šanci seniorům žít co nejdéle doma nebo řešit každodenní trable samoživitelů i lidí, kteří nemohou nalézt práci. I tak může vypadat pomáhání firem, které si uvědomují sociální odpovědnost a její potřebu ve společnosti. Pokud totiž nepomohou zrovna tyto firmy, nikdo jiný to už neudělá a řada lidí se ocitne bez pomoci. O tom, jak upozorňovat na nová témata a možnosti takovéto pomoci, jsme se v rozhovoru pro newstream.cz bavili s Evou Prokešovou z JTI, která k sociální odpovědnosti založila letos i speciální konferenci Good Company Circle 2023.
Sociální odpovědnost firem je dnes ve společnosti velmi často citovaná. Ne každý si ale umí představit, co to v reálu znamená. Můžete nám přiblížit, o co v praxi jde?
Sociální odpovědnost firem (CSR) je koncept, který znamená, že firmy přijímají odpovědnost za své dopady na společnost a životní prostředí. Prakticky to znamená, že firmy se snaží chovat eticky, řídit své podnikání odpovědným způsobem a přispívat k udržitelnému rozvoji společnosti. My v JTI v Čechách se snažíme proaktivně podílet na rozvoji společnosti a reflektovat to právě v našich projektech. Chceme spojovat neziskový a komerční systém, aby mezi sebou spolupracovali systematicky a dávaly přidanou hodnotu naší společnosti.
Jak tedy vypadají firemní projekty, které se dají označit jako společensky odpovědné a co je charakterizuje?
Konkrétní činnosti v rámci CSR se mohou lišit podle jednotlivých firem a odvětví, ale některé obecné aspekty zahrnuje většina z nich. Patří mezi ně například etické podnikání, životní prostředí, zaměstnanci, společenská angažovanost, transparentnost či komunikace. Toto jsou jen některé příklady, jak se CSR může projevovat v praxi. Celkově jde o snahu firem přispívat ke společnosti a životnímu prostředí tak, aby bylo podnikání udržitelné a prospěšné pro všechny zúčastněné strany.
Příkladů dobré praxe nikdy není dost
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, jak to vypadá v praxi?
Za projekty s CSR považuji kupříkladu sociální benefit, který jsme nabídli i našim zaměstnancům. Dlouhodobě spolupracujeme s organizací ŽIVOT90, se kterou se zaměřujeme na problematiku seniorů. Jako první jsme zařadili Tísňovou péči NADOSAH ŽIVOTa90 mezi korporátní benefity a jejich blízké. Tísňová péče je v podstatě monitorovací zařízení, které pomáhá starším lidem žít bezpečnější život u nich doma a může zachránit i život. Pomocí tlačítka na náramku a nepřetržité možnosti komunikace s operátory ŽIVOTa90 se daný klient může cítit v bezpečí. Nejen senior, ale i jeho příbuzní se pak v práci mohou díky tomu i lépe soustředit a mít jistotu, že je o jejich blízké postaráno. Myslíme si, že vedle současných benefitů je důležité lidem nabídnout i jistotu a bezpečí pro jejich blízké a přidat tak sociální rozměr do firem, jako jsme to udělali v JTI.
Kterých dalších cílových skupin a oblastí se společenská odpovědnost firem může ještě týkat?
Jedním z významných projektů bylo vloni v září také otevření Oděvní banky s Klubem svobodných matek. Je to vůbec první projekt takovéhoto rozměru v Čechách a vznikl i na základě výzkumu agentury STEM o udržitelné módě, ze kterého vyplynulo, že pro polovinu českých občanů je podstatnější nižší cena oblečení než podmínky výroby. Zvláště to pak platí pro domácnosti v horší materiální situaci. A právě v dnešní době nastal ten správný čas odstartovat projekt Oděvní banky, který pomáhá hned třikrát. Spojuje ekologii, dává spotřebitelům možnost volby rozhodnout se pro udržitelný šatník a v neposlední řadě pomáhá ušetřit těm, kteří to opravdu potřebují.
Pomoc, kde jí mnozí nečekají
To ale nebyl asi jediný projekt, který s Klubem svobodných matek podnikáte, že?
Tak to rozhodně ne! V době covidu jsme s Klubem svobodných matek pomáhali ještě úplně jinak. Založili jsme Akademii práce, v rámci, které jsme se snažili zapojit do projektu 8 kandidátek, kterým se dlouhodobě nedařilo najít uplatnění na pracovním trhu. V prvních třech měsících tak nalezlo zaměstnání 7 z 8 zapojených žen. U osmé se situace zkomplikovala pooperační rekonvalescencí, tak tam se proces trochu protáhnul. Vedle toho jsme s Klubem svobodných matek vedli i Akademii podnikání. V ní jsme několika sólo rodičům pomohli nastartovat, anebo v covidu udržet jejich živnost. Pomohli jsme třeba výrobě marmelád, baletní škole nebo třeba výrobě šperků.
Pomáháte seniorům, samoživitelkám a teď ještě i na pracovním trhu.... Co je v této oblasti tedy podle vás nutné zlepšovat nejvíce?
Velkým problémem v tomto ohledu je nedostatečné množství částečných nebo flexibilních úvazků. Maminky jsou vázány fixní dobou předškolních a školních institucí a většina zaměstnavatelů nabízí směnný provoz, kdy často pracovní doba začíná v 6 hodin ráno nebo naopak končí ve večerních hodinách. Často také zaměstnavatelé vyžadují i víkendové směny. To se týká hlavně situace mimo administrativní pozice, kterých je v menších městech nedostatek. Zásadní překážkou tedy bývá neřešitelná situace ohledně zajištění dětí, protože v rodinách samoživitelů funguje většinou jen jeden z rodičů a automaticky veškerá péče přechází právě na tohoto rodiče. Dalším problém je i chybějící vzdělání nebo nedostatečná praxe adeptek.
CSR tedy může pomáhat i získávat další vzdělávání?
Přesně tak. Maminkám jsme pomáhali i s upravením životopisu a motivačního dopisu a podle osobních rozhovorů a definice jejich potřeb jsme pak filtrovali i pozice jim přímo na míru. Získali od nás roční přístup do vzdělávacího online portálu Seduo, kde mohou studovat vybrané profesní kurzy vlastním tempem a ve chvílích, kdy jim se to hodí. Někdo tak využil možnosti zvýšit si odbornost rekvalifikačním kurzem třeba na asistenta pedagoga nebo sanitáře. Další pomoc byla i v rovině zajištění pracovních pomůcek jako jsou notebook, poskytnutí moderního pracovního oblečení z našeho Fashion Charity Shopu, kondiční jízdy v autoškole nebo úhrada ročního jízdného. Hlavní přínosem pro většinu z nich bylo ale zajištění kreditu na hlídání dětí na portálu hlidacky.cz, které mohou využít dle svých aktuálních potřeb. I tímto tak zvyšujeme jejich sebejistotu v rámci pohovorů, kdy vědí, že přesčasy nebo nestandardní pracovní doba pro ně nemusí znamenat neřešitelný problém.
Co navíc dnes firmám tedy přináší ESG?
Společenská odpovědnost je i součástí dnes tak populárního konceptu ESG. Liší se aktivity, které jsou zahrnuté pod písmeno „S“ od klasické CSR, o které jsme se spolu již bavily?
Ano, liší se. ESG a udržitelnost je nyní tématem v celé Evropě díky nefiskálnímu reportingu a snaze o transformaci podnikání do udržitelné podoby. Zatímco klasická společenská odpovědnost (CSR) se zaměřuje převážně na způsob, jakým podnikání přispívá k sociálním a environmentálním problémům ve společnosti, pod písmenem "S" v ESG se zahrnují specifické aktivity související s pracovními podmínkami, lidskými právy, diverzitou, nediskriminací, zdravím a bezpečností zaměstnanců, vzděláváním a rozvojem lidských zdrojů, zákazem dětské práce, a dalšími aspekty, které se týkají zaměstnanců a obecné společnosti. To znamená, že ESG klade větší důraz na interní a sociální otázky než tradiční CSR. Globálně se tedy JTI zaměřuje na všechny aspekty ESG, avšak v Čechách jsme se před několika lety rozhodli pomáhat sociálně strádajícím a zaměřit se na sociální rozměr udržitelnosti a výše uvedená témata lokálně.
Můžete uvést pár příkladů, které by spadaly právě pod písmeno „S“? Tedy oblast, která sleduje sociální dopady podnikání firmy?
Několik příkladů oblastí, které sledují sociální dopady podnikání firmy a začínají písmenem "S" jsou například právě zmíněná sociální odpovědnosti firem. Jedná se o strategický přístup firem, který se zaměřuje na zohlednění sociálních a environmentálních aspektů ve svém podnikání, přispívání k sociálnímu rozvoji a řešení společenských problémů. To je téma, které jsme si jako JTI v Čechách vybrali a zaměřujeme se na něj. Mezi dalšími pak mohou být také sociální investice, sociální inovace, sociální audit, sociální marketing a další sociální dopady podnikání firmy.
K čemu to vlastně těm firmám vůbec je?
Proč má vůbec smysl takovéto aktivity podporovat? Proč je třeba, aby firmy v této složité době myslely i na sociální oblast svého firemního rozvoje?
Poté, co jsem poprvé převzala některé firemní projekty a viděla, jak to dělají jiné firmy rozhodla jsem se, že to změním a JTI půjde příkladem ostatním. Mnoho firem se zabývá enviromentálním rozvojem a dopadem na životní prostředí a JTI není výjimkou. Chtěla jsem vytvořit jiný koncept a k životnímu prostředí přidat rozměr sociální odpovědnosti. Doba, kdy firmy pouze sponzorovaly neziskové organizace nebo jednotlivé projekty, se už ale změnila. Nejen z pohledu akcionářů, ale i od spotřebitelů je cítit tlak na to, aby firmy, jako my, spoluvytvářely přidanou hodnotu, a tak byly zodpovědné nejen k našim investorů, zákazníkům, ale i k celé společnosti. Je tedy naprosto nutné nepřehlížet i skutečnost, že zaměření na sociální oblast je pro firmy důležité i pro jejich firemní rozvoj.
Co Vás inspirovalo k tomu, že vznikla samostatná konference (Good Company Circle 2023) právě na tu sociální oblast, tedy na písmeno „S“?
Když jsem před devíti lety začala v JTI spolupracovat na CSR projektech, věděla jsem, že písmeno S mi bude nejblíže. Je to i z toho důvodu, že jsem byla vedena od malička pomáhat lidem kolem nás. Vidím v tom nejen naprostou důležitost, ale i nutnost pro rozvoj společnost, ve které působíme. Začali jsme se tedy našich neziskových partnerů ptát na to, jak je můžeme podpořit i jinak než financemi – například spoluprací, předáváním si zkušeností a spoluvytvářením nových projektů. To vše trvalo přibližně rok, než jsme vymysleli naší novou strategii, rozhodli se jít jiným směrem a založit program Na vlastní nohy, kde se snažíme podporovat soběstačnost hned pro několik sociálně znevýhodněných skupin, ať už zdravotně, věkem, finanční situací a dalšími vlivy.
Myšlenka vytvořit Good Company Circle vznikla v minulém roce ve chvíli, kdy několik našich sociálních projektů, jako otevření Oděvní banky a JTI den dobrovolnictví, který byl i nominován na ocenění v rámci akce Event roku, bylo zveřejněno a dozvěděla se o nich širší veřejnost. Chtěla jsem zasáhnout ještě větší množství lidí, kteří potřebují pomoc. A právě proto jsem vymyslela konferenci, která propojí komerční svět s tím neziskovým a navzájem se budou inspirovat i v ESG tématech, kterým se nevyhneme. Mám radost, že nezůstalo jen u plánů a povedlo se vytvořit platformu, kde se spojuje byznysový svět s tím neziskovým, a přináší inspiraci pro další firmy.
Nestačilo by jen ESG?
Nestačí komunikovat a podporovat jen celý koncept ESG? Proč je třeba se samostatně zaobírat jen sociální oblastí?
Dle mého názoru není dostatečné se zaměřovat pouze na ESG koncept jako celek, je také důležité věnovat zvláštní pozornost samostatné sociální oblasti. Společenská odpovědnost zahrnuje otázky týkající se zaměstnanců, lidských práv, komunit a fungování společnosti jako celku. Jinými slovy každé písmeno v uskupení ESG by mělo mít své výjimečné místo a tím se v JTI řídíme.
Hovoříte o tom, jak je důležité, aby se firmy zabývaly detailně i sociální oblastí, tedy písmenem „S“.
Jak s tím mají začít, pokud tak dosud nedělaly?
Jak začít se firmy mohou dozvědět právě díky konferenci Good Company Circle, která ukazuje, kam správně investovat. Učí firmy, jak si poradit s nefiskálním ESG reportingem, a především propojuje podniky s neziskovými organizacemi a vytváří přidanou hodnotu v kruhu dobré společnosti. Nejen, že se zde mají firmy možnost naučit, jak správně postupovat v rámci ESG reportingu, mohou si poslechnout ty nejlepší praktiky od zkušenějších firem, a ještě navázat kooperaci s neziskovými organizacemi a využít příležitosti s nimi začít spolupracovat a začít tak vytvářet přidanou hodnostu pro společnost.
Kdy se uskuteční další pokračování letošní konference Good Company Circle?
V příštím roce se uskuteční druhý ročník summitu udržitelného rozvoje Good Company Circle. Datum stanovené ještě není, ale předpokládáme termín ve druhé polovině roku. Smyslem konference bude opět propojit firmy, neziskový i komerční sektor, stejně jako pomoci zvládnout blížící se povinnost firemního ESG reportingu. Chceme ovlivňovat a udávat směr sociální udržitelnosti a danou laťku neustále zvyšovat a třeba jít se stát inspirací pro ostatní velké firmy.
Ačkoliv počet žadatelů o sociální dávky a státní příspěvky v posledních letech v Česku roste, stále se podle vybraných statistik nedostávají informace o možnostech čerpání ke všem, kterým by mohly pomoci v obtížné životní situaci. Úřad práce, který 21 dávek administruje, totiž potřebné lidi na jejich nárok neupozorňuje. Spoléhá se, že si lidé vše zjistí sami nebo v poradnách neziskových organizací. Situaci i kontrole žadatelů by pomohla i rychlejší digitalizace státní správy.
Digitalizace státní správy by měla zrychlit. Pomohlo by to žadatelům o dávky i jejich kontrole
Money
Sdílení, podpora a motivace. V tomto duchu se nesla třídenní konference Equal Pay Day 2022, která se letos konala již po třinácté. 
Krize je impulzem k férovější společnosti, shodli se účastníci konference za rovné příležitosti
Leaders
„Převzít pořádání největší české fotografické soutěže Czech Press Photo byla asi jedna z mých největších výzev v životě, bylo to nesmírně náročné, ale mělo to smysl. Na foťák jsem ovšem sama sáhla znovu zase až po šesti letech,“ říká fotografka, galeristka a šéfka prestižních fotografických soutěží Czech Press Photo a Czech Nature Photo Veronika Souralová, která ve své galerii v Nových Butovicích v Praze hostila další klubové setkání Newstream Business Clubu českých a slovenských žen.
Váleční fotografové vědí, kdy přestat fotit, říká galeristka Veronika Souralová
Filantropie
