Změní energetiku vodík z podzemí? Svůdná představa a vědci říkají, že to je možné

Kde vzít vodík, který by měl být významným čistým palivem blízké budoucnosti? Vědci zkoumají lákavou variantu, že by se dal vytěžit ze země. Tím by se zjednodušil odchod od fosilních paliv, který se pro následná desetiletí ukazuje jako nevyhnutelný, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Před 36 lety ve vesnici Bourakébougou na jihozápadě afrického státu Mali vrtali studnu, aby měli vodu. Z vrtu vycházelo proudění – snad vzduchu. Když jeden z pracovníků chtěl do studny nahlédnot, a při tom kouřil cigaretu, následovala exploze. Dotyčného naštěstí nezabila, ale popálila jej, popisuje vzpomínky pamětníků v redakčním rozboru špičkový vědecký časopis Science.

Oheň, který pak několik týdnů hořel, než se jej podařilo uhasit, měl ve dne jiskřivě modrou barvu a v noci zářil zlatě. Co to bylo? Až rozbory v mobilní laboratoři v roce 2012 ukázaly, že plyn unikající z podzemí obsahuje 98 procent vodíku. Což bylo překvapivé. Třeba při těžbě ropy se vodík téměř nevyskytuje a podle předpokladů by samostatně v nitru Země vůbec neměl existovat. Avšak v okolí vesnice Bourakébougou z půdy proudil a proudí dodnes.

Miliardář Adani: Ochlazování planety bude jeden z nejvýnosnějších byznysů

Leaders

Indická ekonomika k roku 2050 dosáhne 30 bilionů dolarů, což je více než desetinásobek oproti dnešku, informuje agentura Bloomberg. Pohánět ji budou jednak rostoucí spotřeba a dále ekonomické a sociální reformy, řekl nejbohatší muž Asie Gautam Adani na konferenci v Bombaji.

kuš

Přečíst článek

Objevy na dalších místech

V roce 2018 potvrdili výzkumníci v odborném časopise International Journal of Hydrogen Energy, že ze země tam opravdu uniká vodík.

Jenže v Mali probíhá občanská válka a mezinárodní pomoc není příliš úspěšná – loni se odtud stáhla i česká armáda, která téměř deset let pomáhala v rámci mise Evropské unie. Výzkumníci ani případní těžaři se tam nehrnou.

Ale vodík unikající z hlubin Země se podařilo najít i na dalších místech. O práva na průzkum a těžbu usilují desítky firem v Austrálii. V Evropě na povolení k průzkumu čeká společnost Helios Aragon, která chce vodík hledat v Pyrenejích. Americká společnost Natural Hydrogen Energy začala v roce 2019 reálně zkoumat možnosti těžby ve státě Nebraska. Vládní Americká geologická služba vytvořila loni samostatný výbor pro přírodní vodík a zkoumá možná místa pro jeho těžbu, kterých, jak ukázala loňská konference v Denveru, by mohlo být docela dost. Zdokumentovány jsou stovky vodíkových průsaků. A to je výzkum v začátcích. Vodík je bezbarvý, bez zápachu, rychle stoupá vzhůru. Nikdo si ho jen tak nevšimne.

Energetický „svatý grál“ nalezen? Vědci hlásí první jadernou fúzi s přebytkem energie

Money

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly listy Financial Times (FT) a The Washington Post (WP), podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý.

ČTK

Přečíst článek

Neustálá přírodní „výroba“

Na rozdíl od ropy nebo zemního plynu, jejichž ložiska se tvořila půl miliardy let, vodík nemůže vydržet v podzemí tak dlouho. Jeho velmi lehké a malinké molekuly postupně pronikají skulinami v horninách. Pokud tedy vodík stále uniká, musí se také pořád vytvářet. Zatím se o něm ví málo, protože se vyskytuje v jiných horninách než těch, kde se těží fosilní paliva.

A kde se bere? Současné teorie jeho vznik přisuzují železu v hlubinách – oxiduje tam, když z molekul vody získává kyslík, a vodík se při tom uvolňuje. Případné těžbě by tedy pomohlo vstřikování vody do podzemí, které by uvolňování vodíku zvýšilo. Jiné hypotézy předpokládají, že vodu v hlubinách štěpí nízká radioaktivita.

Může to ovšem být i jinak. „Pro průmysl je to jedno. Vždyť ropné společnosti prosperovaly dávno před tím, než byl původ ropy znám,“ komentuje geolog Alain Prinzhofer, hlavní výzkumník v úniku vodíku v Mali a nyní vědecký ředitel společnosti GEO4U, která chce těžit vodík v Brazílii.

Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let

Money

Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. ČTK to řekli oslovení odborníci. Evropská komise (EK) představila strategii, jejíž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska.

ČTK

Přečíst článek

Svůdná představa

Dnes je vodík součástí průmyslových procesů, od výroby plastů a hnojiv po rafinaci uhlovodíků. Čeká se však od něj mnohem víc – měl by představovat jeden z nejvýznamnějších zdrojů čisté energie pro budoucnost. Jenomže většina jeho produkce v tuto chvíli není ekologická.

Podle Mezinárodní energetické agentury se ho ve světě ročně vyrábí 94 milionů tun. Téměř všechen pochází z fosilních paliv, jako je zemní plyn. Při průmyslové výrobě reaguje metan v zemním plynu s kyslíkem, uvolňují se molekuly žádaného vodíku a také oxid uhličitý, který se vypouští do atmosféry – ročně 900 milionů tun, což představuje dvě procenta nechtěných světových emisí tohoto skleníkového plynu.

Další články Josefa Tučka najdete zde:

Jinou možností je získávání vodíku elektrolýzou vody, tedy jejím rozkladem s využitím elektřiny. Pokud je elektřina z obnovitelných zdrojů, je to ekologicky fajn, ale drahé, asi pět dolarů za kilogram, tedy dvojnásobek oproti vodíku vyrobenému ze zemního plynu.

Vodík přirozeně a čistě vznikající v hlubinách Země by se tedy mohl hodit. Jisté to zatím není, ale představa to je svůdná.