Zajímá nás
Zkouška ohněm. Oppenheimer dorazil do Japonska, návštěvníci kin mají smíšené pocity
Americko-britský snímek Oppenheimer, o tvůrci jaderné bomby, který osm měsíců po světové premiéře vstoupil do japonských kin, vyvolal u tamních diváků vesměs příznivé reakce. Napsal to americký deník The Wall Street Journal. Japonci, které oslovila agentura Reuters, měli smíšené pocity. Některým vadilo, že film neukázal více následků a utrpení po americkém bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945.
Podle WSJ ale někteří obyvatelé země ocenili zejména to, že film nabízí jiný úhel pohledu, než je rozšířený názor, že bombardování Hirošimy a Nagasaki bylo oprávněné, protože urychlilo konec druhé světové války. Japonsko se jako jediná země na světě stala terčem jaderného útoku.
Drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana vypráví o vědci Robertu Oppenheimerovi, který pracoval na tajném výzkumu zvaném Projekt Manhattan, jehož výsledkem byl vynález jaderné zbraně. Film tento měsíc dostal sedm amerických cen Oscar, včetně té pro nejlepší film.
Agentura Reuters s odkazem na sociální sítě napsala, že u vchodů některých tokijských kin byly dnes varovné nápisy, že film obsahuje záběry, které mohou u někoho vyvolat špatné pocity.
Plovoucí kus dřeva, který v oscarovém snímku Titanic pomohl udržet hlavní ženskou postavu Rose při životě po námořní katastrofě, se v aukci prodal za 718 750 dolarů (přes 16,8 milionu korun). Píše to server BBC News.
Hollywood zpeněžil kus dřeva. Rekvizita z filmu Titanic vyšla kupce na 17 milionů
Enjoy
Například šestadevadesátiletý Takaši Hiraoka, bývalý starosta Hirošimy, jehož citoval WSJ, označil snímek Oppenheimer za „dobrý film“. Nicméně řekl, že by byl radši, kdyby ukázal ve větší míře utrpení těch, kteří útok bombou přežili a trpěli pak následky z ozáření.
Čtyřiasedmdesátiletá Kazuo Konaová z Tokia na filmu ocenila, že neukazuje, „jak je Amerika dobrá“ a že snímek je „poměrně vyvážený ve všech směrech“. „Hrůzy atomových bomb jsem znala jen z obrázků a čísel desítek tisíc mrtvých, ale díky filmu jsem si uvědomila, jak děsivé to bylo,“ citoval WSJ devětadvacetiletou Kanu Jošigiwaovou. „Pan Oppenheimer měl ve tváři výraz hrůzy a šoku z toho, co exploze způsobila,“ dodala.
Podle filmového kritika Takea Macuzakiho se Nolanův film liší od dřívějších hollywoodských zobrazení těchto událostí, když ukazuje, že fyzik Oppenheimer se po válce postavil proti americkému programu vodíkové bomby. „Popisuje, do jakých problémů se Oppenheimer dostal,“ uvedl Macuzaki. Připomněl také, že snímek o stejném tématu z roku 1989 s Paulem Newmanem, nazvaný Tlusťoch a Chlapeček (podle přezdívek bomb shozených na japonská města), v japonských kin uveden nebyl.
Svět showbyznysu má nový idol. Oscarový herec Cillian Murphy o něj však moc nestojí. Raději má irské pobřeží, procházky se psem, místní hospody, dlouhé poslouchání hudby a noční běhání. V záblescích světel si prý připadá rychlejší.
V soukromí buďte klidní, v práci ale zuřiví a chaotičtí, radí čerstvý držitel Oscara Cillian Murphy
Enjoy
„Hirošima a Nagasaki se staly obětí útoku atomové bomby, ale já si myslím, že i když byl její vynálezce jedním z pachatelů, byl také obětí,“ řekl agentuře Reuters 19letý Rišu Kanemoto. Také šestaosmdesátiletá Teruko Jahataová, která útok atomovou bombou přežila, vyjádřila jistý soucit s vynálezcem Oppenheimerem.
Spojené státy svrhly atomovou bombu na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki o tři dny později. Na následky obou výbuchů zemřelo asi 220 tisíc lidí. Krátce po útocích Japonsko kapitulovalo, čímž skončila druhá světová válka. Mnozí Američané věří, že shozením atomových bomb se zachránily stovky tisíc životů, protože válka skončila. V Japonsku se ale podle WSJ lidé spíše domnívají, že navzdory japonským válečným zločinům nelze shození bomb ničím ospravedlnit.
Film Oppenheimer loni vyvolal v Japonsku vlnu kritiky mimo jiné proto, že byl ve Spojených státech uveden ve stejnou dobu jako snímek Barbie, což na sociálních sítích vyvolalo i šíření obrázků spojujících známou panenku s výbuchem atomové bomby.
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
