Zkouška ohněm. Oppenheimer dorazil do Japonska, návštěvníci kin mají smíšené pocity
Americko-britský snímek Oppenheimer, o tvůrci jaderné bomby, který osm měsíců po světové premiéře vstoupil do japonských kin, vyvolal u tamních diváků vesměs příznivé reakce. Napsal to americký deník The Wall Street Journal. Japonci, které oslovila agentura Reuters, měli smíšené pocity. Některým vadilo, že film neukázal více následků a utrpení po americkém bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945.
Podle WSJ ale někteří obyvatelé země ocenili zejména to, že film nabízí jiný úhel pohledu, než je rozšířený názor, že bombardování Hirošimy a Nagasaki bylo oprávněné, protože urychlilo konec druhé světové války. Japonsko se jako jediná země na světě stala terčem jaderného útoku.
Drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana vypráví o vědci Robertu Oppenheimerovi, který pracoval na tajném výzkumu zvaném Projekt Manhattan, jehož výsledkem byl vynález jaderné zbraně. Film tento měsíc dostal sedm amerických cen Oscar, včetně té pro nejlepší film.
Agentura Reuters s odkazem na sociální sítě napsala, že u vchodů některých tokijských kin byly dnes varovné nápisy, že film obsahuje záběry, které mohou u někoho vyvolat špatné pocity.
Plovoucí kus dřeva, který v oscarovém snímku Titanic pomohl udržet hlavní ženskou postavu Rose při životě po námořní katastrofě, se v aukci prodal za 718 750 dolarů (přes 16,8 milionu korun). Píše to server BBC News.
Hollywood zpeněžil kus dřeva. Rekvizita z filmu Titanic vyšla kupce na 17 milionů
Enjoy
Například šestadevadesátiletý Takaši Hiraoka, bývalý starosta Hirošimy, jehož citoval WSJ, označil snímek Oppenheimer za „dobrý film“. Nicméně řekl, že by byl radši, kdyby ukázal ve větší míře utrpení těch, kteří útok bombou přežili a trpěli pak následky z ozáření.
Čtyřiasedmdesátiletá Kazuo Konaová z Tokia na filmu ocenila, že neukazuje, „jak je Amerika dobrá“ a že snímek je „poměrně vyvážený ve všech směrech“. „Hrůzy atomových bomb jsem znala jen z obrázků a čísel desítek tisíc mrtvých, ale díky filmu jsem si uvědomila, jak děsivé to bylo,“ citoval WSJ devětadvacetiletou Kanu Jošigiwaovou. „Pan Oppenheimer měl ve tváři výraz hrůzy a šoku z toho, co exploze způsobila,“ dodala.
Podle filmového kritika Takea Macuzakiho se Nolanův film liší od dřívějších hollywoodských zobrazení těchto událostí, když ukazuje, že fyzik Oppenheimer se po válce postavil proti americkému programu vodíkové bomby. „Popisuje, do jakých problémů se Oppenheimer dostal,“ uvedl Macuzaki. Připomněl také, že snímek o stejném tématu z roku 1989 s Paulem Newmanem, nazvaný Tlusťoch a Chlapeček (podle přezdívek bomb shozených na japonská města), v japonských kin uveden nebyl.
Svět showbyznysu má nový idol. Oscarový herec Cillian Murphy o něj však moc nestojí. Raději má irské pobřeží, procházky se psem, místní hospody, dlouhé poslouchání hudby a noční běhání. V záblescích světel si prý připadá rychlejší.
V soukromí buďte klidní, v práci ale zuřiví a chaotičtí, radí čerstvý držitel Oscara Cillian Murphy
Enjoy
„Hirošima a Nagasaki se staly obětí útoku atomové bomby, ale já si myslím, že i když byl její vynálezce jedním z pachatelů, byl také obětí,“ řekl agentuře Reuters 19letý Rišu Kanemoto. Také šestaosmdesátiletá Teruko Jahataová, která útok atomovou bombou přežila, vyjádřila jistý soucit s vynálezcem Oppenheimerem.
Spojené státy svrhly atomovou bombu na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki o tři dny později. Na následky obou výbuchů zemřelo asi 220 tisíc lidí. Krátce po útocích Japonsko kapitulovalo, čímž skončila druhá světová válka. Mnozí Američané věří, že shozením atomových bomb se zachránily stovky tisíc životů, protože válka skončila. V Japonsku se ale podle WSJ lidé spíše domnívají, že navzdory japonským válečným zločinům nelze shození bomb ničím ospravedlnit.
Film Oppenheimer loni vyvolal v Japonsku vlnu kritiky mimo jiné proto, že byl ve Spojených státech uveden ve stejnou dobu jako snímek Barbie, což na sociálních sítích vyvolalo i šíření obrázků spojujících známou panenku s výbuchem atomové bomby.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
