Reklama

Tomoko Sato: Svět Muchu dlouho obdivoval, ale vůbec jej nechápal. Naše výstava to mění

Kurátorka Nadace Mucha Tomoko Sato
Stanislav Šulc / Newstream
Stanislav Šulc

Komplexní pohled na osobnost a dílo Alfonse Muchy nabízí aktuální výstava Mucha, rodinná sbírka ve Valdštejnské jízdárně. Vedle vnuka Alfonse Muchy Johna a architektky Evy Jiřičné za mimořádnou výstavou stojí kurátorka Nadace Mucha Tomoko Sato. „Mucha je umělcem, kterého musíte číst. Ne se na jeho dílo jen tak koukat a prohlašovat, jak je krásné. Vždy tam najdete spousty symbolů, myšlenek, sdělení,“ vysvětluje kurátorka, která slávu Alfonse Muchy šíří po celém světě.

Reklama

Celá výstava vrcholí nedokončeným triptychem Tři věky, který vy i John Mucha označujete za nejdůležitější Muchovo dílo. Přitom je téměř nikdo nezná. Proč je tak důležité?

Jde o Muchův poslední projekt. Zároveň jde o pokračování Slovanské epopeje, ale jde o posunutí té hlavní myšlenky mnohem dále. Slovanská epopej je oslavou Slovanů, jejich solidarity, jejich příspěvku lidstvu a světovému míru. Jde o vyjádření tehdejšího nacionalismu. Tento triptych je oproti tomu poctou lidství jako takovému, univerzality. Víte, Mucha nad tímto projektem začal pracovat někdy v roce 1936, kdy už cítil válku a její nevyhnutelnost. Opravdu bych ráda, aby se návštěvníci výstavy u toho triptychu zastavili a podrobně prozkoumali motivy, které tam Mucha zachycuje.

Tato výstava, ale také třeba doprovodný katalog, který jste napsala, se snaží Muchu představit v trochu jiném světle, než jak jej Češi většinou vnímají. Vlastně jako filosofa…

Ano, on to byl filosof. V těch obrazech a dalších dílech se odráží jeho filosofie, která se postupně vyvíjela a měnila. Byl pacifistou, měl hluboké humanitární cítění. To chtěl prezentovat svými díly. Právě proto je tento triptych tak zásadní, protože přinášel tu myšlenku jednoho lidstva.

Reklama

Obří výstava Muchy startuje. Legendu secese ukazuje jako bouřliváka i filosofa

Výstava s názvem „Mucha, rodinná sbírka” představí od pátku do konce října ve Valdštejnské jízdárně v Praze ucelenou přehlídku díla Alfonse Muchy. Jde o první výstavu tohoto formátu v Praze po 30 letech. Pořádá ji Nadace Mucha spolu se Senátem. Expozice, jejíž architekturu navrhla Eva Jiřičná, návštěvníkům přiblíží nejdůležitější etapy Muchova života, které zásadním způsobem formovaly jeho tvorbu i myšlení.

Přečíst článek

Jak si je Mucha představuje?

Triptych zachycuje tři věky. Prvním je Věk rozumu, třetím Věk lásky a uprostřed je spojuje Věk moudrosti. Ale bohužel nevíme přesně, jak měl finální triptych vypadat, například jaké rozměry měly jednotlivé panely mít. Veškeré náčrty, které se k triptychu zachovaly, jsou tady vystaveny. A pak k tomu existuje ještě poměrně rozsáhlá textová dokumentace. Například ke každému z oněch věků existuje seznam plusů a minusů.

Vy se dílem Alfonse Muchy zabýváte dlouhá léta. Kdy jste se s ním setkala poprvé?

Když jsem v Británii studovala dějiny umění, mou specializací bylo umění přelomu 19. a 20. století. Samozřejmě jsem se hlavně věnovala japonskému umění a tomu, co je ovlivňovalo. Tehdy jsem poznala Muchu, ale přiznávám, že jsem se mu hned nezačala věnovat nijak do detailu. Byl prostě jedním z těch skvělých secesních umělců.

Eva Jiřičná

Královna architektury. Eva Jiřičná proslavila Čechy až v New Yorku, komora ji uvedla do síně slávy

Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další. Jiřičné celoživotní dílo vyznamenala Česká komora architektů.

Přečíst článek

Kdy se to zlomilo?

Když jsem byla kurátorkou v londýnském Barbican Centre, uspořádali jsme český festival, jehož součástí byla také výstava děl Alfonse Muchy. Právě tehdy jsem se seznámila s Johnem Muchou, který pak mě a mého tehdejšího šéfa pozval do Prahy. Když jsme do jejich domu přijeli, vůbec jsem nechápala, nevěřila, co jsem viděla. To nebyl Mucha, kterého celý svět znal. Například ty tisíce fotografií. John mi to všechno ukazoval a já si uvědomila, že jsme Muchu vůbec nepochopili. S tím se musí něco udělat.

A tak jste se stala kurátorkou Muchovy rodinné sbírky?

Ne, to nebylo tak hned, ačkoli John mi to tehdy nabídl. Ale když jsem z Barbican Centre chtěla odejít, John se znovu ozval. Probírali jsme směr, kterým by se rodinná sbírka měla ubírat. Shodli jsme se, že je potřeba rozbít to pojetí Muchy jako autora secesních plakátů. Ale co definitivně rozhodlo, že jsem Johnovu nabídku přijala, byl právě zmíněný triptych. John tenkrát u tohoto díla tvrdil, že to je Muchovo nejdůležitější dílo a že je tragédie, že je nikdo nezná. A já najednou měla úplně jasno. On ví, chápe, pomyslela jsem si. Přitom bylo tak snadné v jeho pozici propadnout tomu plakátovému Muchovi. To nebylo pro něj, i proto jej obdivuji.

To pro kurátora musí být snový úkol pokusit se proměnit obraz globálně uznávaného umělce. Ale také nesmírně těžký.

V jeho díle je toho strašně moc a je škoda je uzavírat do nějaké jedné populární škatulky. Je třeba v něm neustále kutat hlouběji a hlouběji. A pak najednou vidíte paralely třeba i s dnešním světem. Rozhodně to nebyl žádný původní záměr, ale paralel s aktuální válkou na Ukrajině v Muchově díle najdeme hned několik. I proto jej představujeme jako filosofa. Ale také bychom o něm mohli mluvit jako o politickém aktivistovi, což je vidět například na obrazu, v němž propojuje boj Čechoslováků za svobodu s francouzskou revolucí.

Je ještě zábavnější než před pandemií, chválí Prahu The New York Times

Je ještě zábavnější než před pandemií, chválí Prahu The New York Times

Po dvouletých proticovidových omezeních a rapidním úbytku turistů se Praha změnila. Otevřela se více místním, zejména mladým lidem. Řada památek se dočkala opravy a otevřely se nové galerie v čele s Kunsthalle. Díky novým projektům, které byly spuštěny v letech 2020 a 2021, je město ještě zábavnější než dříve, vysekl poklonu českému hlavnímu městu prestižní deník The New York Times. A jaké jsou jeho tipy na nejzajímavější místa?

Přečíst článek

Možná pro mnohé mohou být tehdejší symboly již trochu těžko pochopitelné.

Já si myslím, že ne. Mucha je umělcem, kterého musíte číst. Ne se na jeho dílo jen tak koukat a prohlašovat, jak je krásné. Vždy tam najdete spousty symbolů, myšlenek, sdělení. On přišel s určitým vizuálním jazykem, který se ale hodně inspiruje přírodou, matematikou, jako jeden z prvních umělců Mucha prováděl skutečné vědecké výzkumy psychologických reakcí diváků. V jeho díle tak je vše přesně vypočítané. A platí to i pro ty secesní plakáty. Všichni vždycky řeknou, že jsou „hezké“. Ale ono to na ně působí krásou díky tomu hlubšímu jazyku. A i proto je jeho tvorba univerzálně přijímána na celém světě. Všichni ji umí chápat.

Takže to nelze označit za kýč?

Ne, to není kýč, i když to je „hezké“. Je to příliš hluboké a promyšlené, aby to někdo mohl označit za kýč.

A nyní k tématu, které mě fascinuje již dlouhé roky. Proč je Mucha tak zvlášť populární v Japonsku?

Odpověď má dvě roviny, první historickou, druhou muchovskou. Nejprve k té historické. Japonsko bylo dlouhá staletí v izolaci, což se samozřejmě projevilo i na umění a na nemožnosti japonských umělců vstřebávat zahraniční vlivy. To však skončilo a kolem roku 1900 řada japonských umělců vyrazila do Paříže jako tehdejší metropole světového umění. A právě v té době byl Alfons Mucha největší uměleckou superstar, jeho styl byl vůbec nejvíc kopírovaným ze všech umělců.

Toyen, Cirkus

Průzkum: Většina českých sběratelů umění už do své sbírky vložila aspoň půl milionu korun

Většina sběratelů umění v Česku nakupuje přes online aukce, ale hlavní je pro ně emocionální hodnota obrazu. Po pěti letech a více svého sběratelství nakoupili většinou několik desítek děl, přičemž vede malba a současné umění. A nejde přitom až o tak závratné částky, jak by se mohlo podle výsledků velkých aukcí zdát – za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun. Tak by se v kostce daly shrnout výsledky nejnovější studie serveru o umění Artplus.cz a J&T Banky mezi více než osmi stovkami sběratelů a odborníků.

Přečíst článek

Takže kdyby přijeli o deset let později, něco podobného by se stalo kubistům?

Ne, nyní totiž přichází ta druhá rovina – muchovská. Alfons Mucha byl ohromným sběratelem. Odevšad ze světa si něco přivezl, nebo mu to i vozili jeho známí. A na jeho fotografiích můžeme vidět, že měl celou řadu artefaktů právě z Japonska. A víme také, že se ve své tvorbě inspiroval doslova úplně vším. A teď vám něco ukážu. Když se podíváte na plakát Pěveckého sdružení učitelů moravských (je na výstavě k vidění – pozn. aut.), vidíte tam jasné inspirace japonskou ikonografií.

Ano, to je úplně jak z japonského komiksu, tedy až na pár slovanských motivů.

Přesně. Je vidět, že Muchu to velmi zajímalo. A právě proto se není čemu divit, že naopak jeho dílo tak fascinovalo tehdy japonské umělce, kteří tyto vlivy přivezli do Japonska a začali tím zpětně ovlivňovat místní kulturu. Ostatně když jste zmínil komiksy manga, právě propojení Muchova díla s mangou jsme věnovali jednu dřívější výstavu rodinné sbírky.

Tomoko Sato

Kurátorka, kunsthistorička, odbornice na dílo secesních autorů, zvláště Alfonse Muchy. Působila v prestižních uměleckých institucích (londýnské Barbican Centre), v současnosti je kurátorkou Nadace Mucha.

Výstava J&T Banka Art Index Pop-Up

Češi se bojí inflace a utrácejí za umění rekordní sumy

Strach z inflace žene Čechy k rekordním útratám za umění. V prvním pololetí se podle specializovaného serveru artplus.cz na tuzemských aukcích protočilo více než 910 milionů korun. A tím rekordy nekončí. Padla také rekordní částka za jedno umělecké dílo a vůbec poprvé se na aukcích prodalo více než 50 procent nabízených děl.

Přečíst článek

Ivo Kahánek
video

Victory Club s pianistou Ivem Kahánkem: Sólovým hráčem se stane jeden člověk za generaci

Je nejuznávanějším českým pianistou současnosti. S velkým úspěchem hraje před publikem doma i ve světě, dnes své umění představí v rámci Pražského jara. Ivo Kahánek je dalším hostem pořadu o úspěchu a cestě na profesní vrchol Victory Club, který představuje byznysový portál newstream.cz.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme