Reklama

Syndrom vyhoření. Jde o depresivní stav, nebo samostatný fenomén? Vědci se neshodnou

Syndrom vyhoření. Jde o depresivní stav, nebo samostatný fenomén? Vědci se neshodnou
ČTK
Josef Tuček

Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.

Reklama

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila záměr rezignovat před měsícem. Její vláda zvládla pandemii covidu-19 tak, že si získala mezinárodní uznání. Nyní však premiérka prohlásila, že už nemá na práci dost sil a že její „nádrž je prázdná“. Tohle odborníci označili za typický projev syndromu vyhoření.

Obdobně skotská premiérka Nicola Sturgeonová minulý týden oznámila, že odstoupí, jen co se za ni najde náhrada. Jak řekla, osm let v její pozici si vybralo svou daň. I její rozhodnutí pozorovatelé připisují syndromu vyhoření.

Syndrom vyhoření ohrožuje osoby s vysokým pracovním nasazením. Především ty, které intenzivně pracují s lidmi a jsou vystaveny emocím. Tedy především zdravotníky a sociální pracovníky, ale také třeba manažery a další hodně vytížené zaměstnance.

Stres z nesplněných očekávání

K vyhoření dochází na základě chronického stresu z nesplněných očekávání. Projevuje se obvykle emoční vyčerpaností, nízkým osobním uspokojením a depersonalizací – takoví lidé se chovají k ostatním, jako by to byli stroje,“ popisuje Jan Vevera, přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Data ze světa ukazují, že případů syndromu vyhoření přibylo v době pandemie zejména mezi pracovníky ve zdravotnictví, školství a službách. I pro další profese byla nepříjemná třeba práce z domova natažená až do noci.

video

Syndrom vyhoření mě připravil o emoce, říká modelka Martina Šmuková

Modelka a první česká vítězka soutěže Elite Model Look z roku 1992 Martina Šmuková se modelingem živí neuvěřitelných 30 let. Fotila pro světové značky, natáčela reklamy, létala po světě. Žila rychle. V neustálém pohybu zůstala i po narození dvou synů. K modelingu si přibrala ještě práci pro nadaci, když v roce 2012 založila Nadační fond Pink Bubble. Svým životním stylem si naběhla na syndrom vyhoření. „Neodpočívala jsem a dostala se do kolečka absolutní únavy a vyčerpání,“ popisuje Martina v pořadu Eva Talks na Newstream TV. Tato zkušenost ji přivedla k uvědomění, že je v pořádku věnovat čas sama sobě.

Přečíst článek

Původní snaha podávat co nejlepší pracovní výkony se vlivem stresu postupně mění až na stav, kdy člověka práce nebaví a dělá ji špatně. K tomu pociťuje chronickou únavu, pesimismus a beznaděj, podrážděnost, nedokáže se soustředit, zapomíná... A to ohrožuje nejen jeho kariéru, ale celou psychiku.

Nejednotní odborníci

Označení syndrom vyhoření se začalo postupně používat od sedmdesátých let 20. století. Tehdy také jedna z průkopnic výzkumů, Christina Maslachová z Kalifornské univerzity v Berkeley, popsala na základě průzkumu mezi pracovníky sociálních služeb, že vyhoření se skládá ze tří složek: vyčerpání, cynického přístupu k vlastní činnosti a neefektivity neboli přetrvávajícího pocitu nízkého osobního naplnění. Maslachová později vypracovala postup, jak pomocí sady otázek vyhoření odhalit.

Jenže odborníci se stejně neseřadili do jednoho šiku. Někteří soudí, že syndrom vyhoření je projevem depresivních stavů a nikoli samostatným fenoménem. A zmatky se projevují i u expertů, kteří jej zkoumají.

Zjistil to třeba tým vědců, kteří porovnali 182 studií syndromu vyhoření. Jak v roce 2018 popsali v odborném periodiku The Journal of the American Medical Association, čtvrtina autorů posuzovaných studií pozměnila dotazník Christiny Maslachové, a jedenáct výzkumných týmů vymyslelo úplně jiné postupy určení syndromu vyhoření. A aby toho nebylo málo, autoři těchto 182 výzkumných prací používali 142 (!) různých definic tohoto problému.

Světová zdravotnická organizace nakonec zařadila syndrom vyhoření v roce 2019 do své mezinárodní klasifikace nemocí jako profesní jev, nikoli jako zdravotní stav.

Zelený čaj - ilustrační foto

Biohacking: Rutin tlumí nástup Alzheimerovy choroby. A nejen to

Vědci stále lépe chápou procesy v těle, které vedou ke stárnutí organismu. Na zpomalení stárnutí se pozitivně podepisuje celá řada látek, které postupně představujeme v seriálu Biohacking. Tentokrát se budeme věnovat rutinu, látce, která má pozitivní vliv zejména na srdeční činnost, ale také tlumí nástup neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou chorobou či Parkinsonem. Rutin přitom najdeme v běžných potravinách, včetně jablek nebo třeba v zeleném čaji.

Přečíst článek

Léčivá pilulka není, ale bránit se můžeme

Zákeřnost syndromu vyhoření spočívá v tom, že se nedá diagnostikovat laboratorním testem. „V organismu takovéhoto člověka najdete vyšší hladiny stresových hormonů, ale to může mít různé příčiny. Laboratoř nezjistí žádný objektivní biomarker, který by potíže odhalil,“ konstatuje již zmíněný profesor Jan Vevera.

Z toho také vyplývá, že proti vyhoření neexistuje pilulka, kterou by člověk spolkl a měl pokoj. Když už se u něj syndrom projevuje, měl by si najít ordinaci psychologa – tipy k hledání nabízí například web odborně zaštítěný Národním ústavem duševního zdraví. Určitě se dozví, že musí něco změnit ve svém životě, a možná i práci – jako političky zmíněné v úvodu.

„Úplně nejlepší je samozřejmě prevence, tedy vyvážený život,“ připomíná profesor Vevera. „Naše psychická pohoda spočívá na třech sloupech – rodině, práci a koníčcích. Může stát i jen na dvou sloupech nebo na jediném, ale dlouho to nevydrží.“

Syndrom vyhoření
video

FreshStart: Jak poznat syndrom vyhoření

Pocit vyčerpání, únava, negativní emoce spojené s prací a snížená efektivita v zaměstnání. Tyto body tvoří dle Světové zdravotnické organizace základní příznaky syndromu vyhoření. Ne každý si může dovolit odejít z práce a tím utnout zdroj stresu. Účinnou prevenci tak může tvořit několik následujících bodů, které zároveň fungují jako první pomoc v případě, kdy už práce začíná přerůstat přes hlavu.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

Reklama

Související

4denní pracovní týden může mít přínos nejen pro zaměstnance

Pracovat jen čtyři dny v týdnu? Výzkumy naznačují, že to může dávat i ekonomický smysl

Přečíst článek
Češi jako národ pohodářů? Stresu máme málo, ale rádi bychom ještě zpomalili

Češi jsou větší pohodáři než mnohé další národy. Stres pociťují málo, přesto by rádi ještě zpomalili

Přečíst článek

Digitální nomádi nechodí do práce, lebedí si v teple, ale trápí je psychika

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme