Pracovat jen čtyři dny v týdnu nemusí být taková výhra, jak to vypadá. Zejména v situaci, kdy celková týdenní pracovní doba zůstane stejně dlouhá, jen se rozloží do čtyř dnů místo dosavadních pěti, soudí britští vědci.
V pořadí již 14. ročník legendární pracovně-zážitkové konference Equal Pay Day, která upozorňuje na existující rozdíl v odměňování žen a mužů v Česku, v neděli skončil. A 15. ročník už se přípravuje. Konat se bude 11. a 12. dubna 2024.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Vzdělání je nezbytnou podmínkou pro to, aby byly ženy finančně nezávislé a nebály se realizovat své profesní sny. Pokud si ženy věří a umí se o sebe postarat, obohacuje to celou společnost i jednotlivé profese a pracovní týmy. Shodly se na tom účastnice setkání inspirativních žen s názvem Innovative Women Shapping the Future, kterou spolu s Irským velvyslanectvím a Enterprise Ireland pořádal Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.
Na manažery i zaměstnance jsou v dnešní turbulentní době kladeny čím dál větší nároky. Kromě společenských změn si musejí poradit i s novým standardem, kterým se stala práce na dálku. Jak v takovém prostředí vybudovat odolný tým? A proč je diverzita jedním ze základních pilířů úspěchu? To jsou otázky do diskuse u jednoho z kulatých stolů, kterou povede Lenka Axlerová, ředitelka pro sektor veřejné správy v Microsoftu, na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném na konci února velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
