Italové brojí proti „agropirátství“. Padělky potravin Made in Italy frčí v Rusku i USA
Napodobenin potravinářských výrobků s chráněným označením Made in Italy ve světě rapidně přibývá. Podle italského svazu zemědělců Coldiretti už jejich hodnota dosáhla 120 miliard eur. Za poslední rok prudce přibylo falešných italských lahůdek zejména v Rusku. Po útoku na Ukrajinu se nesmí do Ruska dovážet řada zemědělsko-potravinářských produktů. A tak na řadě míst od Uralu po Sverdlovsk vyrostly továrny specializované na výrobu padělků italských sýrů a uzenin.
Ruský svaz producentů mléka Sojuzmoloko odhaduje, že výroba ruského sýra se zčtyřnásobila na 47 miliard rublů, tedy zhruba 600 milionů dolarů, z čehož blíže neurčený podíl představují alternativy italského parmezánu. A tamní výrobci sýrů se podle svazu Coldiretti netají tím, že Rusko může dokonce začít za pět až sedm let vyrábět kvalitní falešný parmezán na export. Například u „ruského parmezánu”, který se produkuje v oblasti Stavropolu, výrobce uvádí, že „je alternativou k sýru Parmigiano-Reggiano, vyrábí se z pasterizovaného mléka a zraje 12 měsíců”.
Jak informuje Coldiretti, stejné firmy vyrábějí také sýr pecorino, mozzarellu nebo ricottu a k dostání je i mascarpone Made in Russia, různé druhy milánských salámů, „třešňová“ mozarella nebo třeba sýr scamorza.
Evropská unie diskutuje o novém sankčním mechanismu zaměřeném na nečlenské země, které podle ní dostatečně nebrání Rusku v obcházení sankcí. Podle agentury Bloomberg jde především o státy, které nedokážou vysvětlit výrazný nárůst objemu obchodu s klíčovými produkty či technologiemi.
Bič na země pomáhající Rusku. Brusel zpřísní kroky proti obcházení sankcí
Money
Rusko má za vzor USA
I když je teď Rusko zemí, kde padělků Made in Italy přibývá nejvíce, prvenství ve výrobě napodobenin třímají Spojené státy. Tamní trh podle italských zemědělců sdružených v Coldiretti i alianci Filiera Italia představuje více než 40 miliard eur, tedy třetinovou hodnotu celého trhu s padělky italských lahůdek. Až 90 procent sýrů italského typu v USA se tak ve skutečnosti vyrábí ve Wisconsinu, Kalifornii a New Yorku, od parmezánu přes provolone, gorgonzolu až po pecorino romano bez kapky ovčího mléka.
Společnost Domino’s Pizza zaměřující se na rozvoz pizzy po sedmi letech na italském trhu uzavřela všechny své pobočky. Její velkolepé plány na Apeninském poloostrově narazily na místní konkurenci, uvedla agentura Bloomberg.
Americká pizza Italy neoslovila. Domino's v kolébce pizzy nasekal jen dluhy
Zprávy z firem
Výroba napodobenin italských sýrů, podtrhuje Coldiretti, loni dosáhla v USA rekordního množství přes 2,7 miliardy kilogramů a přesáhla i samotnou produkci amerických sýrů, jako je Cheddar, Colby či Monterrey. Problém se však týká všech kategorií produktů, od pompejského oleje vyrobeného v USA, přes napodobeniny parmské šunky až po boloňskou mortadellu nebo salám Milano prodávaný po celých Spojených státech. Nouze není ani o padělaná vína, jako je Chianti či Prosecco.
Expanze do jižní Ameriky
Průmysl padělků Made in Italy na jídelním stole se stal podle Coldiretti planetárním problémem. Na vrcholu žebříčku napodobenin jsou podle údajů svazu sýry Parmigiano Reggiano a Grana Padano, u nichž produkce kopií převyšuje produkci originálů. Trh s nimi roste zejména v Jižní Americe, kde navíc hrozí, že bude dále rozšiřován dohodou o volném obchodu Mercosur.
Prezident Coldiretti Ettore Prandini uvedl, že pokud by se podařilo zastavit šíření „agropirátství“, v Itálii by mohlo vzniknout až 300 tisíc pracovních míst. Potravinářský sektor nyní zaměstnává podle oborového sdružení Federalimentare na Apeninském poloostrově skoro půl milionu lidí.
Nejlepší česká pizza se peče nedaleko náměstí Republiky v Praze. Ocenili ji i Italové ve svém prestižním žebříčku 50 TOP Pizza. A jak nejlepší pizza v Česku a také 49. nejlepší v Evropě chutná?
Nejlepší pizzu v Česku pečou v Praze na náměstí Republiky. Má křupavé okraje a je šťavnatá
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.