Supermarkety degradovaly prosecco. Nejlepší vinaři se názvu raději vzdali
Ne každé Prosecco musí stát do stovky, mít šroubovací uzávěr a pocházet ze supermarketu. Takové Prosecco vytáčí producenty kvalitnějšího a dražšího Prosecca do běla, protože podle nich degraduje jméno tohoto oblíbeného šumivého alkoholu. Někteří z nich už kvůli tomu z lahví odstranili nápis Prosecco.
Nejsou si rovni
Prosecco se v posledním desetiletí dočkalo raketového nárůstu popularity. Celková produkce v roce 2022 přesáhla 638 milionů lahví v hodnotě tří miliard eur, což z něj dělá největší segment výroby šumivých vín na světě. Aby šumivé víno mohlo nést pojmenování Prosecco, musí pocházet z oblastí Veneto či Friuli Venezia Giulia.
Existují tři apelace, tedy úrovně kvality Prosecca. DOC, DOC – Treviso a DOCG. Poslední značí nejkvalitnější Prosecco a je zároveň nejvyšší apelací pro jakékoliv italské víno. Oblast DOCG loni vyprodukovala 104 milionů lahví, tedy zhruba šestinu všeho Prosecca na trhu. DOCG Prosecco pochází výhradně z vinic na strmých svazích a hrozny tak musejí být sklízeny ručně.
Beze jména
Odvrácenou stranou obrovského světového úspěchu je, že Prosecco se stalo pojmem levného a šumivého vína, které je nekomplikované. Pravdou je, že ne všechna Prosecco jsou stejná. A to především pro výrobce v oblasti DOCG, protože masově vyráběné levné Prosecco ze supermarketů degraduje jméno Prosecco. „Ano, je to problém,“ přiznává Evelyn Carrer z rodinného vinařství La Tordera sídlícího v obci Vidor, samotném srdci regionu DOCG, kde sídlí řada kvalitních vinařství. „Zákazníky je potřeba vzdělávat,“ dodává Carrer.
Před několika lety dokonce někteří výrobci kvalitního Prosecca kvůli tomu dokonce přestali používat jméno Prosecco.
Stojí to za to?
Nejdražší a nejoceňovanější Prosecco pochází z kopce Cartizze, na jehož stráních si 107 hektarů vinic dělí na 140 vinařů. Mezi ně patří tak i Tordera. Zakladatel vinařství, Bepi Vettoretti, tam ve 20. letech minulého století zasadil první kusy vinné révy.
La Tordera, které je pojmenované po ptákovi, který na podzim hledal na vinicích něco k jídlu, se ráno chlubí svojí snahou snižovat svoji uhlíkovou stopu, což zatím mezi vinařstvími není automatické. Vinařství si namísto generických lahví nechalo vytvořit lahve s vlastním logem, které jsou lehcí než ty standardní a jsou vyrobené z recyklovaného skla.
Ve srovnání s jinými prémiovými šumivými víny, například francouzským šampaňským či italskou Franciacortou, nabízí DOCG Prosecco kvalitu za rozumnou cenu. V obci Vidor vinařství jako La Tordera ráda prodají kolemjdoucím Prosecco za cenu okolo 12 eur. V Česku se jejich ceny pohybují zhruba o 20 procent výše.
Tato cenová dostupnost umožňuje restauracím, barům a vinárnám větší flexibilitu při začleňování vyšší třídy do své nabídky vín po sklečničce. Ve srovnání například se šampaňským nebo Franciacortou, které se cenou většinou vymykají typickému vínu po skleničce, s DOCG Prosecco dokonale hodí k rozlévání a také k párování k degustačním menu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
