Reklama

Letošní očekávání ve vědě. Nejvíce průlomů se čeká ve zdravotnictví

Lahvička s vakcínou Moderna
ČTK / AP
Josef Tuček

Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?

Reklama

V britském vědeckém týdeníku Nature mohou své objevy publikovat jen nejúspěšnější vědci. Jeho redakční analýzy čte celý vědecký svět. Co Nature očekává v letošním roce? Nejvíc vyznaných průlomů předpokládá ve zdravotnictví.

Rychlý vývoj nových vakcín

Pandemie covidu-19 urychlila vývoj tzv. mRNA vakcín (sem patří vakcína Comirnaty od společností BionTech a Pfizer i vakcína Spikevax od společnosti Moderna). Na rozdíl od klasického očkování, po němž se imunitní systém sám učí bránit se proti budoucí infekci, vakcíny založené na mediátorové nukleové kyselině RNA (mRNA) rovnou vnášejí do buněk těla hotový návod, jak protilátky vytvářet.

Po úspěchu mRNA vakcín za covidu jsou nyní ve vývoji další. Německý BioNTech zahájí na pacientech první testy mRNA vakcín proti malárii, tuberkulóze a oparům na genitáliích. Společně s americkým Pfizerem pak začne BioNTech zkoušet i vakcínu proti pásovému oparu a obě firmy připravují testy jedné vakcíny působící současně proti covidu i proti chřipce. Vakcíny proti oparům vyvíjí i americká Moderna. Další firmy zvažují přípravu vakcín proti covidu podávaných v nosním spreji.

Nové vakcíny nejenomže vytvoří zisk farmaceutickým firmám. Současně slibují podstatné snížení nemocnosti a ukončení výrobních a logistických problémů po celé šíři sektoru průmyslu a služeb.

Jak na nejhorší patogeny

Světová zdravotnická organizace by měla letos zveřejnit revidovaný seznam nejvýznamnějších patogenů. Přibližně 300 vědců přezkoumá důkazy o více než 25 skupinách virů a bakterií s cílem určit patogeny, které by mohly způsobit epidemie v budoucnu. Což se stane vodítkem pro vývoj diagnostických, preventivních a léčebných postupů.

Reklama

Genové inženýrství pro zdravotnictví

Letos by mohla být schválena genová terapie založená na „vystřižení“ nebezpečného genu z genetického kódu pacienta. Lékaři odeberou nemocnému jeho kmenové buňky, metodou zvanou CRISPR z nich odstraní gen zodpovědný za nemoc, a buňky zase vrátí. Povolení by se mělo týkat léčby nebezpečných dědičných poruch krve zvaných beta-talasémie a srpková anémie.

Také léčbu Alzheimerovy nemoci možná čeká nový impulz. Dva nově vyvíjené preparáty zbrzďující úbytek mentálních funkcí (látky lecanemab a blarcamesine) jsou v konečných fázích vývoje a první z nich bude možná už v lednu schválen pro pacienty. Zatím však ještě panují pochybnosti o jeho bezpečnosti.

Nahlížení do nových materiálů

Částicová fyzika čeká nové výsledky z amerických experimentů s miony, z čínských pozorování neutrin a také z evropských pokusů s neutrony ve Švédsku. Výsledky by měly posunout poznání hmoty, ale také dovolit „nahlédnout“ do atomového nitra konkrétních materiálů.

Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.

Starty nových raket, dvě zatmění Slunce a možná i přistání na Měsíci. Co čeká astronautiku v roce 2023?

Loni vědce i nadšence astronautiky mimo jiné nadchly první úchvatné fotografie pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba (na snímku). Co se v dobývání kosmu očekává letos? Letošní rok bude v astronautice opět vzrušující, píše deník The New York Times.

Přečíst článek

To je úkol posledně zmíněného výzkumu. Takzvaný Evropský spalační zdroj ve městě Lund bude vytvářet pulzy neutronů, které pak proniknou hluboko do vzorků zkoumaných živých i neživých materiálů. Přinesou tak informace o jejich složení až do atomové úrovně, což by mělo být využitelné v materiálovém inženýrství i v biotechnologiích.

Konečně úložiště radioaktivního paliva

První hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě by mělo letos začít fungovat na ostrově Olkiluoto u jihozápadního pobřeží Finska. Tam by vysoce radioaktivní materiál spočíval v žulovém podloží po statisíce let. Hlubinné úložiště se ještě nikomu nepodařilo vybudovat, hlavně kvůli odporu místních obyvatel. Radioaktivní odpad je zatím skladován pod stálou kontrolou. Neexistence definitivního řešení je problémem jaderné energetiky.

Hanhikivi

Finsko vycouvalo z kontraktu s ruským Rosatomem

Rusové se na projektu výstavby finské jaderné elektrárny Hanhikivi už podílet nebudou. Rozhodlo o tom konsorcium Fennovoima, které zrušilo smlouvu s ruskou státní společností Rosatom. Konsorcium, které z většiny vlastní finské státní energetické a průmyslové podniky, poukázalo na rizika spojená s válkou na Ukrajině.

Přečíst článek

Dalekohled hledí do minulosti

Loni už astronomy nadchly snímky z americko-evropsko-kanadského vesmírného dalekohledu Jamese Webba, díky nimž astronomové stačili „nahlédnout do minulosti“ – získat nové poznatky z doby vzniku prvních hvězd a galaxií. Teleskop zachycuje infračervené záření ze vzdáleného vesmíru, které k nám putovalo miliardy let, a přináší tedy informace z takto dávné doby.

Letos se mají do vesmíru dostat také evropský a japonský teleskop, a v Chile a v Číně mají začít pracovat významné dalekohledy pozemní.

A zájem vyvolává i Měsíc – letos na něm mají začít pracovat nová robotická vozítka ze Spojených arabských emirátů, z Japonska a z Indie. Možná přistane i stacionární sonda ruská.

Z teleskopu Jamese Webba byl 11. července 2022 odeslán první snímek zachycující detail galaxie vzdálené čtyři miliardy světelných let

Webbův teleskop poslal první fotku. Z dosud nejvzdálenějšího místa vesmíru

Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Z těchto letů budou profitovat společnosti vyrábějící technologie pro kosmonautiku, ale jde hlavně o čistě vědecký výzkum. Jednou bude lidstvo těžit ve vesmíru suroviny, na Měsíci možná vybuduje zpracovatelské závody, k čemuž současné poznatky přispějí, ale je to hodně vzdálená budoucnost.

Peníze pro klima

Redakce Nature rovněž doufá, že by se letos konečně mohly domluvit bohaté státy na pomoci chudým zemím při zavádění opatření pro zmírnění změn klimatu. Zatím to stále vázne.

Další články s vědeckou tématikou z pera Josefa Tučka čtěte zde

Reklama

Související

Genetická úprava umožňuje bakterii vyrábět léky ještě efektivněji než dosud

Přečíst článek
jackpot, ilustrační foto

Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme