Letošní očekávání ve vědě. Nejvíce průlomů se čeká ve zdravotnictví
Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?
V britském vědeckém týdeníku Nature mohou své objevy publikovat jen nejúspěšnější vědci. Jeho redakční analýzy čte celý vědecký svět. Co Nature očekává v letošním roce? Nejvíc vyznaných průlomů předpokládá ve zdravotnictví.
Rychlý vývoj nových vakcín
Pandemie covidu-19 urychlila vývoj tzv. mRNA vakcín (sem patří vakcína Comirnaty od společností BionTech a Pfizer i vakcína Spikevax od společnosti Moderna). Na rozdíl od klasického očkování, po němž se imunitní systém sám učí bránit se proti budoucí infekci, vakcíny založené na mediátorové nukleové kyselině RNA (mRNA) rovnou vnášejí do buněk těla hotový návod, jak protilátky vytvářet.
Po úspěchu mRNA vakcín za covidu jsou nyní ve vývoji další. Německý BioNTech zahájí na pacientech první testy mRNA vakcín proti malárii, tuberkulóze a oparům na genitáliích. Společně s americkým Pfizerem pak začne BioNTech zkoušet i vakcínu proti pásovému oparu a obě firmy připravují testy jedné vakcíny působící současně proti covidu i proti chřipce. Vakcíny proti oparům vyvíjí i americká Moderna. Další firmy zvažují přípravu vakcín proti covidu podávaných v nosním spreji.
Nové vakcíny nejenomže vytvoří zisk farmaceutickým firmám. Současně slibují podstatné snížení nemocnosti a ukončení výrobních a logistických problémů po celé šíři sektoru průmyslu a služeb.
Jak na nejhorší patogeny
Světová zdravotnická organizace by měla letos zveřejnit revidovaný seznam nejvýznamnějších patogenů. Přibližně 300 vědců přezkoumá důkazy o více než 25 skupinách virů a bakterií s cílem určit patogeny, které by mohly způsobit epidemie v budoucnu. Což se stane vodítkem pro vývoj diagnostických, preventivních a léčebných postupů.
Genové inženýrství pro zdravotnictví
Letos by mohla být schválena genová terapie založená na „vystřižení“ nebezpečného genu z genetického kódu pacienta. Lékaři odeberou nemocnému jeho kmenové buňky, metodou zvanou CRISPR z nich odstraní gen zodpovědný za nemoc, a buňky zase vrátí. Povolení by se mělo týkat léčby nebezpečných dědičných poruch krve zvaných beta-talasémie a srpková anémie.
Také léčbu Alzheimerovy nemoci možná čeká nový impulz. Dva nově vyvíjené preparáty zbrzďující úbytek mentálních funkcí (látky lecanemab a blarcamesine) jsou v konečných fázích vývoje a první z nich bude možná už v lednu schválen pro pacienty. Zatím však ještě panují pochybnosti o jeho bezpečnosti.
Nahlížení do nových materiálů
Částicová fyzika čeká nové výsledky z amerických experimentů s miony, z čínských pozorování neutrin a také z evropských pokusů s neutrony ve Švédsku. Výsledky by měly posunout poznání hmoty, ale také dovolit „nahlédnout“ do atomového nitra konkrétních materiálů.
Loni vědce i nadšence astronautiky mimo jiné nadchly první úchvatné fotografie pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba (na snímku). Co se v dobývání kosmu očekává letos? Letošní rok bude v astronautice opět vzrušující, píše deník The New York Times.
Starty nových raket, dvě zatmění Slunce a možná i přistání na Měsíci. Co čeká astronautiku v roce 2023?
Money
To je úkol posledně zmíněného výzkumu. Takzvaný Evropský spalační zdroj ve městě Lund bude vytvářet pulzy neutronů, které pak proniknou hluboko do vzorků zkoumaných živých i neživých materiálů. Přinesou tak informace o jejich složení až do atomové úrovně, což by mělo být využitelné v materiálovém inženýrství i v biotechnologiích.
Konečně úložiště radioaktivního paliva
První hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě by mělo letos začít fungovat na ostrově Olkiluoto u jihozápadního pobřeží Finska. Tam by vysoce radioaktivní materiál spočíval v žulovém podloží po statisíce let. Hlubinné úložiště se ještě nikomu nepodařilo vybudovat, hlavně kvůli odporu místních obyvatel. Radioaktivní odpad je zatím skladován pod stálou kontrolou. Neexistence definitivního řešení je problémem jaderné energetiky.
Rusové se na projektu výstavby finské jaderné elektrárny Hanhikivi už podílet nebudou. Rozhodlo o tom konsorcium Fennovoima, které zrušilo smlouvu s ruskou státní společností Rosatom. Konsorcium, které z většiny vlastní finské státní energetické a průmyslové podniky, poukázalo na rizika spojená s válkou na Ukrajině. 
Finsko vycouvalo z kontraktu s ruským Rosatomem
Zprávy z firem
Dalekohled hledí do minulosti
Loni už astronomy nadchly snímky z americko-evropsko-kanadského vesmírného dalekohledu Jamese Webba, díky nimž astronomové stačili „nahlédnout do minulosti“ – získat nové poznatky z doby vzniku prvních hvězd a galaxií. Teleskop zachycuje infračervené záření ze vzdáleného vesmíru, které k nám putovalo miliardy let, a přináší tedy informace z takto dávné doby.
Letos se mají do vesmíru dostat také evropský a japonský teleskop, a v Chile a v Číně mají začít pracovat významné dalekohledy pozemní.
A zájem vyvolává i Měsíc – letos na něm mají začít pracovat nová robotická vozítka ze Spojených arabských emirátů, z Japonska a z Indie. Možná přistane i stacionární sonda ruská.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.
Webbův teleskop poslal první fotku. Z dosud nejvzdálenějšího místa vesmíru
Enjoy
Z těchto letů budou profitovat společnosti vyrábějící technologie pro kosmonautiku, ale jde hlavně o čistě vědecký výzkum. Jednou bude lidstvo těžit ve vesmíru suroviny, na Měsíci možná vybuduje zpracovatelské závody, k čemuž současné poznatky přispějí, ale je to hodně vzdálená budoucnost.
Peníze pro klima
Redakce Nature rovněž doufá, že by se letos konečně mohly domluvit bohaté státy na pomoci chudým zemím při zavádění opatření pro zmírnění změn klimatu. Zatím to stále vázne.
Další články s vědeckou tématikou z pera Josefa Tučka čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
