Kosmická kolize ověřuje pozemské technologie
Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Tento týden záměrně narazila půltunová americká kosmická sonda DART do malého asteroidu (planetky) Dimorphos, s průměrem asi 170 metrů, vzdáleného 11 milionů kilometrů od Země. Přesný zásah potvrdil možnosti kosmonautiky při případné obraně před srážkou Země s malým kosmickým tělesem.
Nestalo se tak poprvé. Už v roce 2005 modul o velikosti pračky a hmotnosti téměř čtyř metrických centů, vypuštěný z americké sondy Deep Impact, plánovaně narazil do komety Tempel 1 ve vzdálenosti 133 milionů kilometrů od Země.
Nové poznatky o srážce
Nynější kolizi astronomové lépe zdokumentují. Dimorphos nám ničím nehrozí, byl vybrán jen jako pokusný objekt. A to i proto, že vesmírem neletí sám. Každých dvanáct hodin oblétne kolem většího, osmisetmetrového asteroidu Didymos. Podle předpokladů se po srážce doba oběhu zkrátí o deset minut, což by se mělo potvrdit během příštích dnů či týdnů. Vědci se tak dozvědí, jak přesné jsou jejich propočty důsledků střetu kinetických energií dvou objektů ve vesmíru.
Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví
Enjoy
Ať už se však asteroid vychýlí ze své dráhy méně nebo více, pokud by opravdu ohrožoval Zemi, už malá výchylka z kurzu stačí na to, aby při své pouti o miliony kilometrů dál naši planetu minul.
Vodíková bomba? Ano, ale zdálky
Na odklonění malého kosmického objektu z jeho nebezpečné dráhy by měla stačit srážka podobná té s asteroidem Dimorphos. Ale co když je objekt větší, anebo je blíže Zemi? Pak by bylo třeba větší razance.
Od nápadu odpálit přímo na kosmickém tělese vodíkovou bombu se dnes ustupuje. Dopravit ji na místo by technicky nebyl problém, odpálit ji taky ne. Ale výbuch přináší i problémy. Mezinárodní dohoda z roku 1996 zakazuje používání jaderných zbraní ve vesmíru. Při ohrožení Země by se jistě dala zajistit výjimka. Velkým rizikem však je, že po rozbití planetky by některé vzniklé trosky mohly pokračovat v letu původním směrem a Zemi stejně zasáhnout.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.
Webbův teleskop poslal první fotku. Z dosud nejvzdálenějšího místa vesmíru
Enjoy
Proto vědci spíše přemýšlejí o odpálení jaderné nálože několik kilometrů od asteroidu. Při tom by se část jeho povrchu zahřála a odpařila a uvolněná energie by těleso vychýlila z původní dráhy.
Síla světla
Jiné návrhy pracují s energií světla. Malé kosmické těleso by se mělo dát odchýlit z dráhy poté, co je pozemská sonda nastříká bílou nebo černou barvou. Bílá zvyšuje odrážení slunečních paprsků, černá je naopak více pohlcuje, takže by se změnila rovnováha sil ze slunečního záření a dráha asteroidu by se postupně nepatrně posunula.
Jiným zvažovaným postupem je poslat do blízkosti letící planetky zrcadlo, které by na ni sluneční záření koncentrovalo. Povrch planetky by se ohřál a unikající plyny by pak podle fyzikálního zákona akce a reakce změnily její dráhu.
Zrcadlo by mohl nahradit výkonný laser umístěný ve vesmíru. Ten by na objekt soustředil svůj světelný paprsek a uvolňoval z něj plyny – s důsledky stejnými jako u zrcadla. Při hodně silném laseru se uvažuje i o možnosti, že by mohl celou planetku rovnou odpařit. Mělo by to jít už se současnou technologií, propočítali již dříve vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys. 
Staví byznys na varováních před srážkou v kosmu. A točí stamilionové kontrakty
Money
Odtažení z dráhy
Elegantní nedestruktivní řešení nabízí „gravitační traktor“. Kdyby se k asteroidu o průměru až 200 metrů mířícímu k Zemi přiblížila dvacetitunová sonda a letěla souběžně s ním, vychýlila by jej pouze svou gravitací během jediného roku natolik, že by ke kolizi nedošlo.
Druhou variantou „odtažení“ asteroidu je upevnění iontového motoru na jeho povrch. Iontový motor využívají některé kosmické sondy. Pracuje na principu paprsku iontů urychlených obvykle v elektrickém poli, který žene kosmickou sondu opačným směrem. Vyvíjí sice jen nízký tah, ale může pracovat dlouhé roky. I malá síla, působící po několik let, by stačila k odklizení i poměrně mohutného tělesa z dráhy Země.
„Únos“ planetky
Oba tyto postupy by se daly využít i pro těžbu nerostů na asteroidech. V některých planetkách se totiž vyskytují drahé kovy jako platina, palladium, iridium, yttrium nebo lanthan.
Zatím spíše vzdáleným plánem je takovouto planetku přitáhnout na oběžnou dráhu kolem Země nebo kolem Měsíce, a tam ji roboticky vytěžit. K tomu by byly gravitační traktor nebo pořádný iontový motor jako dělané.
Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Těžba surovin ve vesmíru? Zatím je vzdálená, ale už se připravuje
Money
Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
