Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Kosmická kolize ověřuje pozemské technologie

Asteroid a planeta Země, ilustrační foto
iStock
Josef Tuček

Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Reklama

Tento týden záměrně narazila půltunová americká kosmická sonda DART do malého asteroidu (planetky) Dimorphos, s průměrem asi 170 metrů, vzdáleného 11 milionů kilometrů od Země. Přesný zásah potvrdil možnosti kosmonautiky při případné obraně před srážkou Země s malým kosmickým tělesem.

Nestalo se tak poprvé. Už v roce 2005 modul o velikosti pračky a hmotnosti téměř čtyř metrických centů, vypuštěný z americké sondy Deep Impact, plánovaně narazil do komety Tempel 1 ve vzdálenosti 133 milionů kilometrů od Země.

Nové poznatky o srážce

Nynější kolizi astronomové lépe zdokumentují. Dimorphos nám ničím nehrozí, byl vybrán jen jako pokusný objekt. A to i proto, že vesmírem neletí sám. Každých dvanáct hodin oblétne kolem většího, osmisetmetrového asteroidu Didymos. Podle předpokladů se po srážce doba oběhu zkrátí o deset minut, což by se mělo potvrdit během příštích dnů či týdnů. Vědci se tak dozvědí, jak přesné jsou jejich propočty důsledků střetu kinetických energií dvou objektů ve vesmíru.

Záběr ze sondy DART pořízený před kolizí ze vzdálenosti 92 km. Vlevo dole asteroid Didymos, nad ním cílový menší asteroid Dimorphos, do kterého sonda DART asi dvě a půl minuty po pořízení tohoto záběru narazila. poskytnuto NASA

Astronaut Reid Wiseman při jeho vesmírném "workoutu"

Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví

Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Ať už se však asteroid vychýlí ze své dráhy méně nebo více, pokud by opravdu ohrožoval Zemi, už malá výchylka z kurzu stačí na to, aby při své pouti o miliony kilometrů dál naši planetu minul.

Vodíková bomba? Ano, ale zdálky

Na odklonění malého kosmického objektu z jeho nebezpečné dráhy by měla stačit srážka podobná té s asteroidem Dimorphos. Ale co když je objekt větší, anebo je blíže Zemi? Pak by bylo třeba větší razance.

Od nápadu odpálit přímo na kosmickém tělese vodíkovou bombu se dnes ustupuje. Dopravit ji na místo by technicky nebyl problém, odpálit ji taky ne. Ale výbuch přináší i problémy. Mezinárodní dohoda z roku 1996 zakazuje používání jaderných zbraní ve vesmíru. Při ohrožení Země by se jistě dala zajistit výjimka. Velkým rizikem však je, že po rozbití planetky by některé vzniklé trosky mohly pokračovat v letu původním směrem a Zemi stejně zasáhnout.

Z teleskopu Jamese Webba byl 11. července 2022 odeslán první snímek zachycující detail galaxie vzdálené čtyři miliardy světelných let

Webbův teleskop poslal první fotku. Z dosud nejvzdálenějšího místa vesmíru

Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Proto vědci spíše přemýšlejí o odpálení jaderné nálože několik kilometrů od asteroidu. Při tom by se část jeho povrchu zahřála a odpařila a uvolněná energie by těleso vychýlila z původní dráhy.

Zbytky horniny vyrvané po srážce sondy DART s asteroidem. Zachytila je kamera malého italského satelitu LICIACube, který sonda DART předem vypustila do vesmíru, aby mohl kolizi zaznamenat. poskytnuto ASI/NASA

Síla světla

Jiné návrhy pracují s energií světla. Malé kosmické těleso by se mělo dát odchýlit z dráhy poté, co je pozemská sonda nastříká bílou nebo černou barvou. Bílá zvyšuje odrážení slunečních paprsků, černá je naopak více pohlcuje, takže by se změnila rovnováha sil ze slunečního záření a dráha asteroidu by se postupně nepatrně posunula.

Jiným zvažovaným postupem je poslat do blízkosti letící planetky zrcadlo, které by na ni sluneční záření koncentrovalo. Povrch planetky by se ohřál a unikající plyny by pak podle fyzikálního zákona akce a reakce změnily její dráhu.

Zrcadlo by mohl nahradit výkonný laser umístěný ve vesmíru. Ten by na objekt soustředil svůj světelný paprsek a uvolňoval z něj plyny – s důsledky stejnými jako u zrcadla. Při hodně silném laseru se uvažuje i o možnosti, že by mohl celou planetku rovnou odpařit. Mělo by to jít už se současnou technologií, propočítali již dříve vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

kosmické smetí, ilustrační foto

Staví byznys na varováních před srážkou v kosmu. A točí stamilionové kontrakty

Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.

Přečíst článek

Odtažení z dráhy

Elegantní nedestruktivní řešení nabízí „gravitační traktor“. Kdyby se k asteroidu o průměru až 200 metrů mířícímu k Zemi přiblížila dvacetitunová sonda a letěla souběžně s ním, vychýlila by jej pouze svou gravitací během jediného roku natolik, že by ke kolizi nedošlo.

Druhou variantou „odtažení“ asteroidu je upevnění iontového motoru na jeho povrch. Iontový motor využívají některé kosmické sondy. Pracuje na principu paprsku iontů urychlených obvykle v elektrickém poli, který žene kosmickou sondu opačným směrem. Vyvíjí sice jen nízký tah, ale může pracovat dlouhé roky. I malá síla, působící po několik let, by stačila k odklizení i poměrně mohutného tělesa z dráhy Země.

„Únos“ planetky

Oba tyto postupy by se daly využít i pro těžbu nerostů na asteroidech. V některých planetkách se totiž vyskytují drahé kovy jako platina, palladium, iridium, yttrium nebo lanthan.

Zatím spíše vzdáleným plánem je takovouto planetku přitáhnout na oběžnou dráhu kolem Země nebo kolem Měsíce, a tam ji roboticky vytěžit. K tomu by byly gravitační traktor nebo pořádný iontový motor jako dělané.

Připravované přístroje jsou ještě rozměrné, budou se miniaturizovat.

Těžba surovin ve vesmíru? Zatím je vzdálená, ale už se připravuje

Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Na Měsíci bude rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin (na snímku sonda Hakuto-R).

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme