Staví byznys na varováních před srážkou v kosmu. A točí stamilionové kontrakty

Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.

Evropská kosmická sonda Solar Orbiter zvládla nejriskantnější část své vesmírné mise. Odstartovala loni v únoru a po putování vesmírem minulou sobotu těsně minula Zemi, kde díky gravitačnímu poli získala nový kurz.

A právě nynějšího manévru se operátoři z Evropské kosmické agentury docela báli. Sonda se k Zemi přiblížila na vzdálenost 460 kilometrů a prolétávala oblastmi plnými kosmického smetí. Při srážce s ním by mise za 1,3 miliardy eur ztroskotala. Naštěstí vše dobře dopadlo a sonda pokračuje ke Slunci, aby mohla zkoumat jeho magnetické pole a erupce. Mimochodem, ve čtyřech z deseti vědeckých přístrojů sondy jsou české součástky.

Přesná trefa s následky

Jako kosmické smetí se označuje prach a kousky vesmírné hmoty, a také už nefunkční satelity, horní stupně kosmických raket a další nebezpečné předměty, které se uvolnily z družic.

Přibývají k nim úlomky z občasných srážek družic nebo z vojenských pokusů. Před dvěma týdny rozmetali Rusové svůj dvoutunový už nefunkční špionážní satelit protidružicovou raketou na tisíce malých kousků. Podobné akce už dříve kromě Rusů uskutečnili i Američané, Číňané a Indové. Ukázali tím světu svou vojenskou vyspělost a současně zamořili oběžnou dráhu dalšími předměty.

video

Jak zbohatnout? Přesunem skutečných peněz do virtuálního světa a zpět

Money

Na jedné straně peněženky drtí inflace. Na té druhé fenomén kryptoměn s bitcoinem v čele způsobil, že hodně lidí pohádkově zbohatlo. A ještě zbohatne, protože velké investiční peníze světa začnou mířit do budování virtuálních světů, jak vyplývá z analýzy newstream.cz.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Prodej varovných informací

V současné chvíli létá kolem Země podle odhadů asi 34 tisíc objektů větších než deset centimetrů a téměř milion o velikosti mezi jedním a deseti centimetry. Družice i astronauti na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která oblétá Zemi ve výšce 400 kilometrů, se jim pokoušejí vyhnout, když jsou včas varováni.

Americké vojenské radary sledují větší kousky kosmického smetí už od dob studené války, kdy měly najít vojenské rakety. Nový radarový systém pro armádu, který najde i pěticentimetrové předměty, spustila loni korporace Lockheed Martin. 

Svůj byznys zde hledají i jiné firmy. Letos v dubnu zahájila společnost LeoLabs z kalifornského Silicon Valley činnost své čtvrté radarové stanice pro sledování kosmického smetí. 

Její nové zařízení v Kostarice se přidalo k dalším na Aljašce, Novém Zélandu a v Texasu; páté se staví na Azorských ostrovech. Společnost LeoLabs může sledovat objekty trochu větší než tenisový míček, očekává však, že časem rozpozná i kousky odpadu o průměru pouhé dva centimetry.

Jak uvádí časopis The Economist, LeoLabs prodává zjištěná data provozovatelům satelitů, kosmickým agenturám, americkým ozbrojeným silám i pojišťovnám, které chtějí určit pojistné pro kosmické lodě. Zákazníci mohou na webových stránkách firmy snadno zjistit, zda připravovaný družicový manévr nepovede v příštím týdnu k ohrožení některým z objektů.

22 technologií, které ovládnou rok 2022: Tištěné domy, tichá letadla, umělé maso

Money

Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.

Josef Tuček

Přečíst článek

Předplatné v řádu desítek milionů dolarů

Zmíněná společnost Lockheed Martin provozuje ve spolupráci s Curtinovou univerzitou v australském Perthu také systém FireOPAL, který tvoří dvacítka kamer zaměřených na oblohu z různých částí Austrálie, má se však rozšířit dále po světě. Kamery pracují kolem svítání a soumraku, kdy jsou ve tmě, ale sluneční světlo osvětluje smetí obíhající nad nimi. Největším úspěchem bylo určení polohy nefunkčního půlmetrového satelitu ve výšce 26 tisíc kilometrů.

Jiné systémy zase využívají pro hledání nebezpečných objektů laserové pulzy a důležité jsou samozřejmě dalekohledy. Kalifornská společnost ExoAnalytic Solutions jich má tři sta na pěti kontinentech. Sleduje dění zejména ve výšce 36 tisíc kilometrů, kde jsou umístěny významné geostacionární družice – ty se drží vždy nad jedním místem zemského povrchu a každá umožňuje přehlédnout celou třetinu zeměkoule.

Bezos postaví hotel ve vesmíru. Otevře do konce desetiletí

Zprávy z firem

Komerční vesmírnou stanici se chystá do konce desetiletí vypustit soukromá americká kosmická společnost Blue Origin, kterou vlastní zakladatel internetového prodejce Amazon Jeff Bezos. Na oznámení podniku dnes upozornil zpravodajský server BBC. Zveřejněný propagační materiál uvádí, že komerčně zaměřená stanice Orbital Reef bude moci hostit až deset lidí.

vku

Přečíst článek

Brzy má přijít další posila. Společnosti Northstar Earth & Space z Montrealu získala investice na postavení tří stokilogramových satelitů, z nichž každý má cenu 25 milionů dolarů. V průběhu roku 2023 mají být vypuštěny na oběžnou dráhu do výšky 575 kilometrů, odkud budou pomocí kamer sledovat kosmické smetí. Když to půjde dobře, přibude k nim dalších devět družic.

Cena pro zákazníky však má být přímo astronomická, píše The Economist. Northstar prý plánuje účtovat roční předplatné mezi 10 až 100 miliony dolarů. Za to budou zákazníci nejenom varováni před možnou kolizí satelitu, ale získají i přesná data pro navigační manévry, jimiž se družice dokáže srážce nejsnáze vyhnout, spotřebovat při tom co nejmíň paliva a zmenšit dobu, kdy je kvůli manévrům mimo provoz. S přibývajícím množstvím kosmického smetí se to zřejmě za ty miliony vyplatí.

>>>>>>Další články o vědě přetavené v byznys čtěte zde<<<<<<