Délka dožití se ve světě zkracuje. A na vině není jen covid

Očekávaná délka života v rozvinutém světě zažívá v posledních letech nevídaný propad. Jde to především na vrub koronavirové pandemie, která způsobila předčasnou smrt desítkám milionů lidí. Zároveň se ale ukazuje, že po staletí trvající prodlužování délky lidského života už zřejmě narazilo na své limity - civilizační choroby.

Očekávaná délka života v USA loni klesla již druhým rokem v řadě. Jde o největší pokles za téměř sto let. Kdo se narodil ve Spojených státech v roce 2019, mohl očekávat, že se průměrně dožije 79 let. V roce 2020 došlo k poklesu na 77 let. V roce 2021 se očekávaná délka života opět snížila, na 76,1 let.

Propad byl ještě prudší mezi původními obyvateli Ameriky a domorodými obyvateli Aljašky, uvedlo Národní centrum pro zdravotní statistiku (NCHS). Průměrná délka života v těchto skupinách se jen v roce 2020 zkrátila o čtyři roky. „Výsledky této studie jsou velmi znepokojivé,“ říká pro New York Times Dr. Steven Woolf, profesor na Virginia Commonwealth University.

Biohacking: Pětina světové populace má příliš kyseliny močové. Pomoci může půst

Enjoy

S nadměrným množstvím kyseliny močové v krvi je spojována zejména závažná a velmi nepříjemná dna či další problémy s ledvinami. Podle nejnovějších studií však tato látka v těle předznamenává celou řadu chorob, zejména civilizačních. Kyselina močová přitom souvisí s lidskou evolucí a bojovat odbourávat ji z těla lze různými technikami. Kyselé ovoce a zelený čaj jsou jen začátek.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Biologický věk a civilizační choroby 

Až dosud byli odborníci zvyklí měřit změny očekávané délky života v řádech měsíců, nikoli let. „I malé poklesy průměrné délky života o desetinu nebo dvě desetiny roku znamenají, že na úrovni populace předčasně umírá mnohem více lidí, než by ve skutečnosti mělo,“ řekl pro server NPR Robert Anderson, vedoucí statistik úmrtnosti v NCHS.

Kompletní data za rok 2021 zatím nejsou za většinu zemí OECD k dispozici. Spojené státy jsou tradičně první zemí, která data zveřejňuje. Vzhledem k podobnosti v předešlém roce se nedá očekávat, že by se měly zásadně lišit od trendů v USA. Česko předloni skončilo z 37 sledovaných zemí OECD na desátém místě od konce s poklesem očekávané délky dožití o něco více než jeden rok, uvádí starší statistiky. 

Zabijáci: alkohol, drogy a nesprávná životospráva

Zatímco pandemie je hlavním viníkem klesající průměrné délky života, k jejímu zkrácení již před koronavirovou pandemií přispívaly jiné faktory. Podle amerických vědců mezi ně patří nárůst náhodných úmrtí a předávkování drogami, stejně jako úmrtí na srdeční choroby, cirhózu jater a další. Mohlo by se zdát, že staletí trvající prodlužování průměrné délky života skončilo. Jen za uplynulé století se českým mužům prodloužil život průměrně o 29 let. Ženám o víc než 32 let.

Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku

Enjoy

Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Kdo na to má?

Rozvinuté země často trpí stejnými neduhy. Jejich obyvatelé mají špatnou životosprávou, která vede k civilizačním chorobám, a spoléhají na zdravotní systémy, že jim pomohou. Ne všichni obyvatelé zemí skupiny OECD však mají přístup ke stejné lékařské péči. Například v USA se rychle rozevírají nůžky mezi těmi, kteří si mohou dovolit lepší životosprávu a kvalitnější lékařskou péči a těmi, kteří nemají žádné zdravotní pojištění a každá zdravotní komplikace pro ně může znamenat předčasnou smrt.

Rozdíl v očekávané délce života mezi nejlepšími, kam patří střed státu Colorado, a nejhoršími oblastmi USA, kterými jsou indiánské rezervace, je 20 let. Ve Velké Británii je tento rozdíl „jen“ deset let. „Spojené státy oproti ostatnímu vyspělému světu léta zaostávají v prevenci srdečních onemocnění, což je zabiják číslo jedna v zemi. Rozdíl v očekávané délce života mezi USA a dalšími zeměmi se tak po desetiletí zvětšuje,“ nešetří kritikou vlastní země John Haaga, bývalý divizní ředitel Národního institutu pro stárnutí. „Mnoho mnohem chudších zemí je na tom v očekávané délce života mnohem lépe než my. Nejde o genetiku, jde o to, že nám ujíždí vlak,“ uzavřel Haaga.

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Leaders

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dobrá zpráva: jsou tu nové léky na hubnutí. Cvičit a nejíst je ale pořád lepší

Money

Lék, který by spolehlivě, bezpečně a bez námahy zbavil lidi obezity, je svatým grálem farmaceutického průmyslu. Výsledky tu jsou, ale pořád to není ono. V poslední době se však objevily zprávy hned o dvou slibných preparátech. Výsledky z poslední fáze klinický studií totiž zveřejnila firma Novo Nordisk. A pozadu nezůstala ani Eli Lilly.

Josef Tuček

Přečíst článek