Čtení myšlenek začíná být možné, i když zatím potřebuje velký stroj a hodně počítačové práce
Vědci pokročili ve strojovém „čtení myšlenek“, tedy v poznání toho, co si zkoumaná osoba myslí. I tady hraje roli využití umělé inteligence. V praxi by to mohlo jednou vést k ovládání počítače nebo třeba i výrobní linky jen svou vůlí, ale také k proniknutí do nejhlubšího lidského soukromí.
O čtení myšlenek se výzkumníci snaží dlouhá léta. Základní idea je prostá: Když člověk přemýšlí, přebíhají mezi mozkovými buňkami elektrochemické signály. „Stačí“ tedy pochopit, co který signál znamená, a můžeme poznat, na co člověk myslí.
Velká očekávání, skromnější realita
V praxi je to složitější. Zapsat vznik myšlenky přesně slovo po slově se stále nedá.
Výzkumníci však už poznají podle aktivity mozku, jestli pokusná osoba se zaujetím řeší zadaný úkol, nebo je zcela bezradná. Neurovědci dokážou i vytipovat, které části mozku pracují, když člověk záměrně lže, a podle toho se snaží sestrojit nový detektor lži.
Osoba, která má na hlavě přilbu s elektrodami, jež zvenčí snímají elektrické signály v mozku, je schopna stále lépe svou vůlí ovládat počítač či nějaký stroj. Ale funguje to dost omezeně a řídit takto například automobil na silnici by nebyl dobrý nápad.
Lepší výsledky mají systémy založené na elektrodách implantovaných přímo do mozku, jimiž se dá počítač ovládat podstatně lépe. Má to však reálný smysl jen pro ochrnuté lidi, kteří takto získají kontakt se světem. Zdravý člověk s operací mozku nespěchá.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu
Money
Hlava v tunelu
A do této situace přicházejí vědci z Technické univerzity v Austinu. První květnový den publikovali v odborném periodiku Nature Neuroscience svou metodu čtení myšlenek.
Není nutná neurochirurgická operace, používá se při ní zobrazování funkční magnetickou rezonancí. Vyšetřovaná osoba strčí hlavu do tunelu ve velkém přístroji, který vytváří proměnlivé magnetické pole. Díky tomu je možné pozorovat změny průtoku krve v mozku. A protože krevní barvivo hemoglobin má v magnetickém poli jiné chování, když nese kyslík, a jiné, když už jej odevzdalo tkáním, dá se také poznat, kde se v mozku v daný okamžik kyslík spotřebovává, tedy která část mozku právě pracuje.
Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.
Multimilionář Sam Altman nalil peníze do startu-pu, který vyvíjí elixír mládí
Enjoy
Výzkumníci požádali o spolupráci tři dobrovolníky. Ti strávili každý alespoň šestnáct hodin s hlavou v magnetickém poli a poslouchali podcasty. Takto badatelé získali spoustu dat, s jejichž zpracováním pomohly postupy umělé inteligence. Umožnily přiřadit zaznamenané vzorce mozkové aktivity konkrétním slovům a myšlenkám, které pokusná osoba právě z podcastu poslouchala.
Ani tentokrát nebyl výsledkem doslovný zápis myšlenek probíhajících v hlavě. Dekodér však zachycoval podstatu toho, co bylo řečeno v podcastu a jak na to pokusná osoba reagovala. Dokázal její myšlenky parafrázovat, což stačí k jejich pochopení. A tuto schopnost dále rozvíjel a ověřoval. Konkrétní příklad: V podcastu hovořící žena řekla, že „ještě nemá řidičský průkaz“. Poslouchající pokusná osoba si to ve svých myšlenkách přeložila, jako že „se ještě ani nezačala učit řídit“.
V myšlení už nemusí být soukromí
Texaští vědci prokázali, že myšlenky nejsou „jenom naše“, schované před světem, ale že se do nich dá zvenčí proniknout a to v široké škále témat. Zatím to není snadné. Přístroj pro magnetickou rezonanci se nedá použít utajeně, zkoumaná osoba nepřehlédne, že má hlavu zastrčenou ve velkém aparátu. Na začátku musí spolupracovat – stroj je nezbytné „kalibrovat“ podle známého textu. Pokud tedy zkoumaná osoba při podcastu myslí na něco úplně jiného, dekodér si nemůže spojit slova z podcastu s děním v mozku.
Šéf společnosti OpenAI, z jejíž dílny vzešel chatovací robot ChatGPT, má podle médií trochu obavy z umělé inteligence a z toho, jak ovlivní pracovní sílu, volby a šíření dezinformací. Společnost OpenAI koncem loňského listopadu ChatGPT zdarma zpřístupnila veřejnosti a systém si rychle získal popularitu. Na základě jednoduchých dotazů dokáže generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Jako pomocníka ho mimo jiné používají programátoři či marketéři.
OpenAI má obavy z vlastního chatbota. Lidi připraví o práci
Leaders
Při pokusech v Texasu nevznikl univerzální „převodníkový slovník“, pro každého člověka musel být jiný. To oddaluje využití metody třeba pro lidi neschopné mluvit a psát po mrtvici. Ale současně brání snadnému narušení soukromí.
Nicméně určité znepokojení se objevuje, protože zneužití, byť zatím nepravděpodobné, nelze vyloučit. „Nevyzývám k panice, ale vývoj sofistikovaných neinvazivních technologií, jako je tato, je zřejmě blíž, než jsme čekali,“ řekl pro redakční článek časopisu Nature bioetik Gabriel Lázaro-Muñoz z Harvardovy univerzity. „Tohle je velký budíček pro politiky i veřejnost.“
Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
