Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Čtení myšlenek začíná být možné, i když zatím potřebuje velký stroj a hodně počítačové práce

Čtení myšlenek začíná být možné, i když zatím potřebuje velký stroj a hodně počítačové práce
iStock
Josef Tuček

Vědci pokročili ve strojovém „čtení myšlenek“, tedy v poznání toho, co si zkoumaná osoba myslí. I tady hraje roli využití umělé inteligence. V praxi by to mohlo jednou vést k ovládání počítače nebo třeba i výrobní linky jen svou vůlí, ale také k proniknutí do nejhlubšího lidského soukromí.

Reklama

O čtení myšlenek se výzkumníci snaží dlouhá léta. Základní idea je prostá: Když člověk přemýšlí, přebíhají mezi mozkovými buňkami elektrochemické signály. „Stačí“ tedy pochopit, co který signál znamená, a můžeme poznat, na co člověk myslí.

Velká očekávání, skromnější realita

V praxi je to složitější. Zapsat vznik myšlenky přesně slovo po slově se stále nedá.

Výzkumníci však už poznají podle aktivity mozku, jestli pokusná osoba se zaujetím řeší zadaný úkol, nebo je zcela bezradná. Neurovědci dokážou i vytipovat, které části mozku pracují, když člověk záměrně lže, a podle toho se snaží sestrojit nový detektor lži.

Osoba, která má na hlavě přilbu s elektrodami, jež zvenčí snímají elektrické signály v mozku, je schopna stále lépe svou vůlí ovládat počítač či nějaký stroj. Ale funguje to dost omezeně a řídit takto například automobil na silnici by nebyl dobrý nápad.

Lepší výsledky mají systémy založené na elektrodách implantovaných přímo do mozku, jimiž se dá počítač ovládat podstatně lépe. Má to však reálný smysl jen pro ochrnuté lidi, kteří takto získají kontakt se světem. Zdravý člověk s operací mozku nespěchá.

Elon Elon Musk v roce 2020 při představení operačního robota vyvinutého jeho společností Neuralink.
video

Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu

Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.

Přečíst článek

Hlava v tunelu

A do této situace přicházejí vědci z Technické univerzity v Austinu. První květnový den publikovali v odborném periodiku Nature Neuroscience svou metodu čtení myšlenek.

Není nutná neurochirurgická operace, používá se při ní zobrazování funkční magnetickou rezonancí. Vyšetřovaná osoba strčí hlavu do tunelu ve velkém přístroji, který vytváří proměnlivé magnetické pole. Díky tomu je možné pozorovat změny průtoku krve v mozku. A protože krevní barvivo hemoglobin má v magnetickém poli jiné chování, když nese kyslík, a jiné, když už jej odevzdalo tkáním, dá se také poznat, kde se v mozku v daný okamžik kyslík spotřebovává, tedy která část mozku právě pracuje.

Multimilionář Sam Altman investuje vedle umělé inteligence i do do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů

Multimilionář Sam Altman nalil peníze do startu-pu, který vyvíjí elixír mládí

Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.

Přečíst článek

Výzkumníci požádali o spolupráci tři dobrovolníky. Ti strávili každý alespoň šestnáct hodin s hlavou v magnetickém poli a poslouchali podcasty. Takto badatelé získali spoustu dat, s jejichž zpracováním pomohly postupy umělé inteligence. Umožnily přiřadit zaznamenané vzorce mozkové aktivity konkrétním slovům a myšlenkám, které pokusná osoba právě z podcastu poslouchala.

Ani tentokrát nebyl výsledkem doslovný zápis myšlenek probíhajících v hlavě. Dekodér však zachycoval podstatu toho, co bylo řečeno v podcastu a jak na to pokusná osoba reagovala. Dokázal její myšlenky parafrázovat, což stačí k jejich pochopení. A tuto schopnost dále rozvíjel a ověřoval. Konkrétní příklad: V podcastu hovořící žena řekla, že „ještě nemá řidičský průkaz“. Poslouchající pokusná osoba si to ve svých myšlenkách přeložila, jako že „se ještě ani nezačala učit řídit“.

V myšlení už nemusí být soukromí

Texaští vědci prokázali, že myšlenky nejsou „jenom naše“, schované před světem, ale že se do nich dá zvenčí proniknout a to v široké škále témat. Zatím to není snadné. Přístroj pro magnetickou rezonanci se nedá použít utajeně, zkoumaná osoba nepřehlédne, že má hlavu zastrčenou ve velkém aparátu. Na začátku musí spolupracovat – stroj je nezbytné „kalibrovat“ podle známého textu. Pokud tedy zkoumaná osoba při podcastu myslí na něco úplně jiného, dekodér si nemůže spojit slova z podcastu s děním v mozku.

OpenAI má obavy z vlastního chatbota. Lidi připraví o práci

Šéf společnosti OpenAI, z jejíž dílny vzešel chatovací robot ChatGPT, má podle médií trochu obavy z umělé inteligence a z toho, jak ovlivní pracovní sílu, volby a šíření dezinformací. Společnost OpenAI koncem loňského listopadu ChatGPT zdarma zpřístupnila veřejnosti a systém si rychle získal popularitu. Na základě jednoduchých dotazů dokáže generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Jako pomocníka ho mimo jiné používají programátoři či marketéři.

Přečíst článek

Při pokusech v Texasu nevznikl univerzální „převodníkový slovník“, pro každého člověka musel být jiný. To oddaluje využití metody třeba pro lidi neschopné mluvit a psát po mrtvici. Ale současně brání snadnému narušení soukromí.

Nicméně určité znepokojení se objevuje, protože zneužití, byť zatím nepravděpodobné, nelze vyloučit. „Nevyzývám k panice, ale vývoj sofistikovaných neinvazivních technologií, jako je tato, je zřejmě blíž, než jsme čekali,“ řekl pro redakční článek časopisu Nature bioetik Gabriel Lázaro-Muñoz z Harvardovy univerzity. „Tohle je velký budíček pro politiky i veřejnost.“

Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme