Reklama

Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu

Josef Tuček

Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.

Dennis DeGray v pečovatelském domě v kalifornském Menlo Parku píše vzkazy svému okolí přímo z mozku. Když se soustředí na písmenko po písmenku na počítačové obrazovce, dokáže z nich správně sestavit až osm slov za minutu. Když si však představuje, že svůj vzkaz píše rukou na papíře, počítač napojený na jeho mozek napíše správně až osmnáct slov za minutu.

Teenager zvyklý bleskově ťukat do mobilu by byl rychlejší. Jenže DeGray nemůže psát. Před pár lety nešťastně upadl a od té doby je od krku dolů ochrnutý.

Jak uvádí americký časopis MIT Technology Review, DeGray je jedním z dvaceti účastníků pokusů, které řídí profesor Stanfordovy univerzity Krishna Shenoy – neurovědec a elektroinženýr. Pokusné osoby mají v mozku implantován křemíkový senzor velikosti malé tabletky. Ten sleduje elektrickou aktivitu vybraných nervových buněk a dokáže ji přenést do počítače. Implantát obvykle slouží jako počítačová myš – člověk díky němu dokáže soustředěním myšlenek vybírat z nabídky podobně, jako by klikal myší.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

Web Science News popisuje, že pokusná osoba má buď na hlavě helmu, která snímá její mozkovou aktivitu, anebo rovnou implantát v mozku. Implantát sleduje dění v neuronech přesněji, může mít bezdrátové připojení a také nabíjení zvenčí, takže není nutné měnit baterie.

Reklama

Díky propojení mozku s počítačem dnes handicapovaní mohou psát e-maily, sledovat internet, pouštět domácí přístroje, hrát počítačové hry... Myšlenkou ovládají robotickou protézu, která jim nahrazuje ruku, nebo řídí elektrický invalidní vozík.

Člověk jako kyborg

Stejná technika může najít uplatnění i mezi zdravými. A to vytvořením přímého propojení lidského mozku s počítačem.

Nebyl by to Elon Musk, americký multimiliardář a technologický vizionář, aby při tom chyběl. Už v roce 2016 založil v San Francisku společnost Neuralink pro vývoj mozkových implantátů. 

V téže době oznámila společnost Facebook (nyní Meta), že chce vyvinout nový typ helmy snímající mozkové signály. Meta sice letos svůj plán vzdala, ale mezitím přibyly jiné firmy. Časopis MIT Technology Review uvádí, že za posledních 12 měsíců získaly na své plány investice ve výši 300 milionů dolarů.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvítězí elektrifikovaná dálnice nad naftou?

Technici usilovně hledají řešení, jak pohánět nákladní automobily něčím jiným než spalovacím motorem. Zajímavou inspiraci pro ně představují elektrické lokomotivy nebo třeba trolejbusy.

Přečíst článek

Neuralink svůj mozkový implantát zkouší na prasatech a opicích. Má velikost zátky od limonády, obsahuje procesory a je připojen k jehličkovým elektrodám zasazeným do mozkové kůry. Obsahuje i vysílač rádiových vln pro spojení s vnějškem. Lidský mozek by takto měl být jednou spojen s počítačem.

Elon Musk poněkud strašidelně soudí, že díky tomu se lidé ubrání, aby nad nimi umělá inteligence vyhrála – promění se v kyborgy a sami se s umělou inteligencí propojí.

„Když ji nemůžete porazit, spojte se s ní,“ napsal Musk na Twitteru.

Obrazovka na oční sítnici

I další firmy přidávají nová technická vylepšení. Společnost Blackrock Neurotech z amerického Salt Lake City vyrábí malinké elektrody pro přesné umístění v požadované oblasti mozku, zatím u experimentálních zvířat. Do společnosti vložil deset milionů dolarů německý miliardář Christian Angermayer – finančník s velkým zájmem o zdravotnické technologie.

elektromobily, elektrodobíječka, Škoda Auto, elektroauto

Tesle roste konkurence. Výrobci elektroaut se vydávají jinou cestou než Musk

Menší továrny nebo externí dodavatelé. Tak se chtějí výrobci elektroaut vyvarovat problémům, kterými prošla Tesla.

Přečíst článek

Pozoruhodná je sanfranciská společnost Science Corporation. Založil ji Max Hodak, dřívější prezident Muskova Neuralinku, a finančně ji podporuje technologický investor a průkopník kryptoměn Jed McCaleb. Díky tomu firma vyvíjí malý implantát do oční sítnice. Implantát by měl vytvořit vjemy, které sítnice přenese do části mozku zpracovávající vizuální informace. Člověk by pak „viděl“ obdobu počítačové obrazovky, s níž by mohl přímo v hlavě pracovat.

Horší než covidová krize?

Existují však i vědci, kteří mají z propojování člověka s počítačem obavy. Někteří z nich na podnět neurovědce Rafaela Yustea z Kolumbijské univerzity v New Yorku formovali skupinu nazvanou Morningside. Ve vědeckém časopise Nature publikovali stanovisko, v němž vyjádřili obavy, že zásahy do mozku mohou pozměnit osobnost člověka a že technologie by mohla být zneužita k ovládání lidí.

„Tohle by mohlo změnit lidstvo hůř než covidová krize,“ řekl profesor Yuste deníku New York Times.

I v úvodu zmiňovaný stanfordský profesor Krishna Shenoy má pochybnosti. Pro MIT Technology Review připustil, že se obává zvýšení nerovnosti mezi lidmi, protože ne každý si bude moci „vylepšení“ mozku dovolit. Bojí se i toho, co by s člověkem udělalo, kdyby byl stále připojen na sociální média.

Přesto profesor pracuje jako konzultant pro Neuralink, protože se tak dostane k prostředkům, které umožňují vývoj technologií pro ochrnuté lidi. Byl by prý rád, kdyby vývoj nešel za hranice medicíny. Jestli to ovšem dokáže ovlivnit, je jiná otázka.

Elon Musk

Musk: Ukažte mi, jak za šest miliard dolarů zničit hlad, a prodám akcie Tesly

Když mi dokážete, jak za šest miliard dolarů vymýtíte hlad ve světě, prodám akcie Tesly a přispěju na to. Organizaci spojených národů to vzkázal miliardář a vizionář Elon Musk v reakci na výzvu – či možná jen rýpnutí – ředitele Světového potravinového programu OSN Davida Beasleyho. Ten vyzval Muska a také druhého nejbohatšího muže planety a spolumajitele Amazonu Jeffa Bezose, že jen procento jejich majetku by pomohlo vyřešit světový hlad.

Přečíst článek

kostra mamuta, Věda a byznys Josefa Tučka

Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta

Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.

Přečíst článek

Reklama

Související

Pražman, ilustrace

Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme