Chilli spolehlivě zahání medvědy, potvrzují zkušenosti z Tibetu. A v Tatrách je dál střílí
Zprávy o útocích medvědů na lidi na Slovensku a o výskytu těchto šelem v Beskydech na Moravě, kam ze Slovenska pronikají, vzbuzují vcelku logicky obavy u místních obyvatel i u turistů. Může ohrožený turistický ruch ochránit vynález, který vědci na odstrašení medvědů pokusně nasazují v Tibetu?
Tohle je na Tibetské náhorní plošině podobné jako na Slovensku: místní hnědí medvědi se stále častěji střetávají s lidmi a ohrožují i hospodářská zvířata. Výzkumy ukazují, že jedním z důvodů může být změna klimatu, která ovlivňuje teritorium šelem a nutí je k přesunům do dosud neobvyklých oblastí.
Co proti tomu udělat?
Zajímavý nápad, jak odradit potenciálně nebezpečná zvířata od vstupu do oblastí, kde se pravidelně pohybují lidé, má Pcheng-jü Čchen z čínské univerzity ve městě Wu-chan (ano, v tom městě, kde byl poprvé identifikován virus způsobující nemoc covid-19). Spolu s kolegy sestrojil přístroj, který medvědy automaticky rozpozná a nastříká na ně nepříjemnou směs, jež by je měla zahnat, ale přitom jim neublíží.
Směs obsahuje trochu mentolu, ale hlavně kapsaicin – alkaloid, jenž způsobuje pálivou chuť chilli papriček a který drtivá většina zvířat ani lidé ve větší koncentraci nesnesou. Zejména při kontaktu se sliznicí úst, nosu či oka, ale i s pokožkou vyvolává pocit obrovské bolesti, po níž však nezůstanou následky jako po skutečném zranění. Ostatně tato látka bývá obsažena v obranných pepřových sprejích a někdy se používá pro vyvolání bolesti i při laboratorních pokusech.
Malá odbočka: Živočichem, kterému kapsaicin prokazatelně nezpůsobuje bolest, je východoafrický poněkud ošklivý hlodavec rypoš lysý. U něho vědci zkoumají, jestli by se jeho geny nedaly přenést do hospodářských zvířat, jež by pak necítila bolest při špatném zacházení nebo na jatkách.
Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti
Money
Trénink díky umělé inteligenci
Přístroj vyvinutý čínskými výzkumníky je vybaven kamerou, malým počítačem, solárním panelem a lithiovou baterií, do níž se získaná sluneční energie ukládá. A samozřejmě také rozprašovačem odpuzující látky. Bez nabíjení a údržby má vydržet měsíc. Jeho výrobní cena by měla v přepočtu dosáhnout asi jeden a půl tisíce korun.
Protože zařízení musí samo určit, že se k němu přiblíží medvěd, je jeho počítačový program založen na modelu umělé inteligence. Výzkumníci jej natrénovali na více než tisícovce snímků tamní divoké přírody, které kromě medvědů zobrazovaly také antilopy, lidi nebo jaky, tedy tury přizpůsobené k životu ve vysokých horách centrální Asie.
Díky tomu by měl být přístroj schopen medvěda rozpoznat a postříkáním pálivou směsí odstrašit. Zasáhnout by jej měl až na vzdálenost 13 metrů. Pravděpodobnost, že přístroj omylem postříká lidi, představuje nyní 1,8 procenta. To by se dalo snížit dodáním infračervených nebo akustických senzorů, čímž by se však aparát prodražil. Pokud se však splete a postříká člověka, určitě je to hodně nepříjemné, ale naštěstí ne tragické.
Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku. 
Roboty se učí od včel. Kopírují jejich modely komunikace, aby dosáhly kolektivního rozhodnutí
Enjoy
Jed pro zdivočelé kočky
Zajímavou otázkou teď je, jak dlouho bude medvědům trvat, než se naučí odstrašující zařízení rozpoznat a bezpečně je obejít. Například strážci v amerických parcích stříleli na medvědy gumové projektily, aby je odradili od vstupu do oblastí, kde se pohybovali lidé. Medvědi se pak skutečně drželi dál od osob v uniformách se zbraněmi, ale jiných lidí se nebáli...
Jiný experiment, při němž je přístroj vytrénovaný umělou inteligencí používán proti zvířatům, nyní probíhá na ostrově King Island u australské Tasmánie. Zařízení rozpozná zdivočelé kočky, jež v opravdu velkém vyvražďují drobné živočichy. Šelmy postříká jedovatým gelem, který je vcelku citlivě usmrtí.
Připusťme, tibetští medvědi jsou na tom líp.
Americký vědecký tým představil nově vyvinutý postup jednorázové a přitom doživotní antikoncepce kočičích samiček. Což je důležité pro pohodlí majitelů koček, avšak také pro ochranu přírody.
Vynález, který současně potěší milovníky koček, nepřátele koček a ještě farmaceuty
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
